Blíží se 26. konference OSN o změně klimatu (COP26) v Glasgow. Půjde o průlomový summit?

Blíží se 26. konference OSN o změně klimatu (COP26) v Glasgow. Půjde o průlomový summit?

Blíží se další klimatický summit OSN a řada lidí doufá, že by mohl přinést kýžený průlom v globální snaze o dosažení cíle Pařížské dohody. Má ale šanci na úspěch? Jaká očekávání jsou do 26. konference OSN o změně klimatu (COP26) vkládána? A čím je zrovna letošní konference v Glasgow tak významná?   

Co je COP26?

COP je zkratka z anglického “Conference of Parties”, tedy konference smluvních stran. Smluvními stranami jsou myšleny země podepsané pod Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu (UNFCCC). Právě od jejího vzniku v roce 1992 se představitelé těchto zemí každoročně setkávají a snaží se hledat spravedlivý způsob, jak snížit globální emise skleníkových plynů a “vyhnout se nebezpečné změně klimatu”.  Letošní setkání je už 26. v pořadí, odtud tedy zkratka COP26. Konference v Glasgow se měla konat už v roce 2020, ale byla o rok odložena kvůli pandemii nemoci Covid-19.

Jednotlivá zasedání v minulosti přinesla větší či menší úspěchy. Mezi neúspěšné patřila například konference v Kodani v roce 2009. Naopak největší posun ve vyjednáváních přinesla konference v Paříži v roce 2015. Právě jejím výstupem je tzv. Pařížská dohoda. 

Podpisem Pařížské dohody se jednotlivé státy zavázaly udržet nárůst globální teploty „významně pod“ 2 °C (ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí) a zároveň se pokusit globální oteplení zastavit na hranici 1,5 °C. Cíle Pařížské dohody jsou právně závazné.

Kdy a kde se 26. konference OSN o změně klimatu koná?

Konference COP26 proběhne ve dnech 1. - 12. listopadu 2021 ve skotském Glasgow. Prvních dnů summitu se podle očekávání zúčastní více než 120 světových lídryň a lídrů. Následně budou zahájena složitá vyjednávání, která politici nechají na svých zástupcích, hlavně ministrech a ministryních pro životní prostředí či pro klima, nebo na podobně vysoce postavených úřednících. Celková návštěvnost konference se odhaduje na 25 000 lidí.

Rozhovory mají podle plánu skončit v pátek 12. listopadu v 18 hodin, ale jak ukazují minulé zkušenosti, jednání se pravděpodobně protáhnou do soboty, možná i do neděle.

V předsednictví, které letos připadá Velké Británii, se pravidelně střídají rozvinuté a rozvojové země po celém světě. V minulosti se tak konference uskutečnila například v Kodani, Kjótu, Marrákeši, Limě nebo Durbanu. Příští zasedání by se mělo konat v Egyptě. Spojené království pořádá letošní konferenci ve spolupráci s Itálií, která hostí několik souvisejících setkání, například tzv. pre-COP a summit mládeže se uskutečnily v Miláně. V Itálii proběhne těsně před konferencí v Glasgow také setkání G20.

K čemu jsou třeba další klimatické konference OSN, když máme Pařížskou dohodu?

Ve snaze o dosažení cílů Pařížské dohody si jednotlivé země určily tzv. vnitrostátně stanovené cíle (NDCs). Každý stát si zvolil míru vlastního přispění ke snížení globálních emisí. Původně ohlášené závazky ale k dosažení cílů Pařížské dohody nestačí. Jejich splnění by stále vedlo ke katastrofálnímu oteplení klimatu nejméně o 3 °C.

Pařížská konference tento rozpor vyřešila tím, že do smlouvy začlenila i mechanismus, díky němuž se musí signatářské země každých pět let vrátit k jednacímu stolu s novými závazky. A to se děje právě teď! Aktuální klimatická konference v Glasgow je tak významnou příležitostí nedostatečné závazky z Paříže revidovat, resp. ideálně navýšit na úroveň dostatečnou pro splnění cíle Pařížské dohody.

Cíl 1: Udržet nárůst globální teploty na hranici 1,5 stupně Celsia 

Nejen britské předsednictví proto jednotlivé země světa vyzývá, aby do letošní konference v Glasgow předložily nové či navýšené národní klimatické cíle, které by měly být v ideálním případě v souladu s cílem 1,5 °C. 

Jak je na tom svět se současnými závazky?

Podle vědců musí globální emise skleníkových plynů do roku 2030 klesnout o 45% (ve srovnání s rokem 2010). Kromě toho je třeba, aby se globální emise skleníkových plynů dostaly už v roce 2050 na tzv. “čistou nulu”. 

Jak ale upozornilo nedávné hodnocení OSN ze září tohoto roku, aktuálně předložené národní cíle jednotlivých států jsou stále nedostatečné. V roce 2030 by vedly nikoli ke snížení emisí o 45 %, nýbrž k jejich růstu o 16 %. V této souvislosti lze hodnotit jako nedostatečný i aktuální závazek Evropské unie snížit emise EU do roku 2030 o 55 %. Cíli Pařížské dohody (1,5 stupně Celsia) by odpovídal spíše klimatický závazek ve výší 65 %.

Nečeká se jen na Čínu

Největším světovým emitentem skleníkových plynů je v současné době Čína. Právě k ní se proto v souvislosti s konferencí upírají zraky světa. Čína v loňském roce oznámila cíl dosáhnout klimatické neutrality v roce 2060 s tím, že počítá s růstem svých emisí ještě do roku 2030. Právě růst čínských emisí až do roku 2030 ale vzbuzuje velké obavy, neboť by s velkou pravděpodobností znemožnil udržet globální oteplení na hranici 1,5 stupně.  

Dosud není jisté, zda se summitu v Glasgow zúčastní i čínský prezident, který od propuknutí pandemie covid-19 z Číny zatím nikam nevycestoval. John Kerry, zvláštní vyslanec USA pro otázky klimatu, ale nedávno vyjádřil velkou naději, že i čínský prezident je v této věci připraven spolupracovat a že COP26 by mohl být “velkým skokem kupředu”. Během letošního Valného shromáždění OSN v září tohoto roku Čína oznámila, že přestane investovat do stavby nových uhelných elektráren v zahraničí.

Kromě Číny se čeká na závazky řady dalších zemí. Své závazky zatím odmítají posílit hlavní producenti fosilních paliv, např. Saúdská Arábie, Rusko nebo Austrálie. A například brazilský prezident Jair Bolsonaro není ochoten učinit přítrž postupujícímu kácení a ničení Amazonie. Otazníky visí rovněž nad postojem japonské vlády. Indie se chystala přijmout závazek klimatické neutrality už loni na jaře, ale nakonec k tomu v souvislosti s pandemií covid-19 nedošlo. I role Indie bude přitom klíčová. Indická ekonomika, která rychle roste, je totiž do značné míry závislá právě na uhlí. Důležitý bude i postoj dalších rozvojových zemí, např. Indonésie, Malajsie, Jižní Afriky a Mexika.

Co říká věda?

V srpnu letošního roku vyšla nová hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), která potvrdila, že stále existuje naděje udržet globální oteplení na hranici 1,5 stupně. Vyžáduje to ale okamžitou akci a skutečně velké společné úsilí. Zásadní je přitom už toto desetiletí, během kterého by světové emise měly klesat každý rok zhruba o 7 %. Už dřívější zprávy IPCC přitom potvrdily, že mezi důsledky oteplení o 1,5 a o 2 stupně by byl velký rozdíl a náš cíl by tedy měl být co nejblíže právě hodnotě 1,5 °C. Každá desetina stupně navíc přitom sehraje významnou roli!

Nedávná zpráva IPCC upozornila i na to, že nestačí věnovat pozornost pouze emisím CO2. Rychle by se měly snižovat také emise dalších skleníkových plynů, zejména metanu a oxidu dusného.

Zdrojem antropogenních emisí metanu je především chov hospodářských zvířat, zemědělský odpad nebo těžba ropy a dalších fosilních paliv. EU a USA proto 17. září 2021 oznámily cíl snížit globální emise metanu do roku 2030 o 30 %. Další státy se k této výzvě budou moci připojit právě na nadcházející konferenci v Glasgow. Zájem už projevilo šest států, Argentina, Ghana, Indonésie, Irák, Itálie, Mexiko a Velká Británie.

Cíl 2: Klimatické finance

Ačkoli ústředním tématem 26. konference OSN o změně klimatu bude snaha udržet ve hře dosažení cíle Pařížské dohody, COP26 si klade i další cíle. Jedním z dalších stěžejních témat budou i tzv. klimatické finance. Na konferenci v Kodani (2009) se bohaté země zavázaly přispívat do roku 2020 rozvojovým zemím částkou ve výši 100 miliard dolarů ročně. Tyto peníze z veřejných i soukromých zdrojů mají sloužit k realizaci mitigačních a adaptačních opatření. Většina z nich jde ale na mitigaci a rozvojovým zemím, které se navíc s dopady změny klimatu už teď potýkají mnohem více než země bohaté, tak stále chybí dostatečné prostředky na adaptační opatření. 

Bohaté země navíc do Zeleného klimatického fondu nepřispívají v dostatečné míře a finanční závazek ve výši 100  miliard dolarů tak dosud ani nebyl naplňován. Zpráva OECD z letošního září uvádí, že loni bylo v rámci této pomoci mobilizováno pouze 80 miliard dolarů. Pro obnovení a udržení důvěry rozvojových zemí je proto zásadní dosavadním klimatickým závazkům dostát. Očekává se rovněž diskuse nad tím, jak tyto prostředky po roce 2025 dále navýšit. 

Cíl 3: Odklon od uhlí

Pro udržení teploty co nejblíže kritické hranice 1,5 °C je zásadní především odklon od uhlí. Po “umíráčku pro uhlí” volal v srpnu v souvislosti s vydáním poslední zprávy IPCC i generální tajemník OSN Antonio Guterres. V souvislosti s útlumem uhlí je potřeba zapojit do mezinárodního úsilí intenzivněji především Čínu, Indii, Indonésii, Mexiko či Austrálii. 

24. září tohoto roku byla vyhlášena iniciativa No New Coal Power Compact, která volá po zastavení výstavby nových uhelných elektráren už v tomto roce. Za vznikem iniciativy stojí  sedm zemí, Velká Británie, Německo, Francie, Srí Lanka, Chile, Dánsko a Černá hora. Ambicí projektu je přilákat k tomuto závazku ještě před konferencí COP26 i další signatáře. 

Cíl 4: Podpora opatření přírodního charakteru

Britské předsednictví klade důraz rovněž na podporu přírodních úložišť uhlíku. Konkrétně je třeba zachovat stávající a obnovovat narušené lesy, rašeliniště či mokřady a dále zlepšovat jejich kvalitu. Devastace a rozpad stávajících ekosystémů hrozí postupující klimatickou krizi dále zhoršovat. Už letos přitom vyšla v časopise Nature studie, která upozorňuje, že i Amazonie už se z úložiště uhlíku proměňuje v jeho další zdroj.

Degradace přírodních ekosystémů je navíc velkou hrozbou i pro druhovou rozmanitost. Ačkoli například výsadba nových lesů může být za určitých podmínek krokem dobrým směrem, je třeba mít stále na paměti, že i zde je nutné postupovat s rozvahou, volit vhodnou druhovou skladbu a zakládat nové porosty pouze na vhodných územích. Je třeba si také uvědomit, že nejde o alternativu ke snižování emisí, nýbrž o nezbytný doplněk dekarbonizačního úsilí.

 

Další zdroje: 

Deník N: Konference COP26 je poslední šancí zmírnit oteplování, shodly se účastnice Prague Climate Talks


Vytisknout