Česko má druhou nejšpinavější elektřinu v Evropě

Česko má druhou nejšpinavější elektřinu v Evropě

Analýza klimatického think-tanku Ember odhalila, že Česko bude mít do roku 2030 druhou nejšpinavější elektrickou síť v Evropě. Hrozí, že kvůli němu EU nesplní emisní cíle – ty přitom nedávno při nečekaném obratu podpořila česká vláda v čele s Andrejem Babišem.

Analýza think-tanku Ember přezkoumala národní energetický a klimatický plán každého členského státu EU, který stanoví očekávaný způsob výroby elektřiny do roku 2030, zatímco EU bude směřovat k čistým nulovým emisím do roku 2050.

Odhalila, že obnovitelné zdroje energie se v příštím desetiletí zdvojnásobí, aby v roce 2030 uspokojily 60 % poptávky po elektřině v EU, a to především díky růstu větrné a sluneční energie. Napříč Evropskou unií bude 40 % elektřiny vyráběno větrnou a solární energií, přičemž na předních příčkách budou Dánsko, Nizozemsko a Španělsko. Tyto země mají v plánu vyrábět více než 60 % své elektřiny za pomoci obnovitelných zdrojů.

I přes tento pokrok se očekává, že fosilní paliva budou v roce 2030 vyrábět 25 % elektřiny Evropské unie a Evropa není na správné cestě k postupnému vyřazení uhlí do roku 2030 tak, jak se státy zavázaly v Paříšké dohodě. Očekává se, že výroba elektřiny z uhlí poklesne do roku 2030 o pouhých 53 % ve srovnání s rokem 2018, přičemž téměř veškerá elektřina vyráběná z uhlí (cca. 90 %) se bude v roce 2030 vyskytovat v Polsku, Německu a Česku. Rozsah výroby elektřiny z fosilních plynů zůstane téměř nezměněn, protože země jako Itálie, Německo a Belgie plánují přidělit ve svých energetických plánech rostoucí roli fosilnímu plynu.

Sedm zemí, které analýza klimatického think-tanku Ember odhaluje, blokuje evropský přechod na čistou elektřinu. Společně budou do roku 2030 odpovědné za 80 % emisí v energetickém sektoru EU, protože se spoléhají na uhlí a fosilní plyn a doposud neplánují přechod na elektřinu s nulovým obsahem uhlíku. V důsledku toho není EU na cestě k dosažení 55% snížení celkových emisí do roku 2030, který doporučuje Evropská komise, nemluvě o cíli Evropského parlamentu 60 %. Mezi tyto státy patří Česko, Polsko, Bulharsko, Německo, Belgie, Rumunsko a Itálie.

Ačkoliv premiér Andrej Babiš ještě před několika týdny tvrdil, že nový cíl snížení emisí o padesát pět procent do roku 2030 je pro Česko nereálný, přiznal teď, že „změnil názor“ a že plán podpoří. Jedním z důvodů tohoto obratu může být nedávno vydaná studie McKinsey, která tvrdí, že Česku stačí do roku 2030 pouze odstavit uhlí a splní tak téměř veškeré klimatické cíle pro rok 2030 a navíc bude dosažení klimatické neutrality pro Česko ekonomicky přínosné. 

Pokud se Česko cestou čistší energie nevydá, hrozí mu ponurý scénář. Zatímco se v příštím desetiletí množství obnovitelných zdrojů energie v EU zdvojnásobí a energie vyráběná spalováním uhlí naopak klesne na polovinu, bude mít Česko do roku 2030 druhou nejšpinavější elektrickou síť v EU. Stane se jednou z pouhých tří zemí s podílem uhlí – fosilního paliva s nejvyššími emisemi uhlíku – nad třetinou elektrického mixu. V současnosti Česko plánuje nejnižší využití elektřiny z obnovitelných zdrojů v celé Evropské unii. Patří tak mezi sedm států, které způsobí, že EU nesplní své emisní cíle.

 Sedm nejšpinavějších elektrických rozvodných sítí v roce 2030, které patří mezi přední konzumenty elektřiny v EU. Tento graf zobrazuje 19 zemí EU, které jsou největšími spotřebiteli elektřiny a představují více než 97 % spotřeby elektřiny v EU.

Graf: Sedm nejšpinavějších elektrických rozvodných sítí v roce 2030, které patří mezi přední konzumenty elektřiny v EU. Tento graf zobrazuje 19 zemí EU, které jsou největšími spotřebiteli elektřiny a představují více než 97 % spotřeby elektřiny v EU.

Charles Moore, Vedoucí Evropského programu společnosti Ember, uvedl:

„Dvacátá léta našeho tisíciletí jsou klíčovou dekádou akce v oblasti klimatické změny. Čistá elektřina je zásadní pro přechod k udržitelnému hospodářství. Ačkoli naše analýza zjistila, že mnoho zemí EU již má ambiciózní plány na dekarbonizaci svých elektrických systémů, identifikovali jsme také sedm klíčových zemí, které blokují celkový pokrok Evropské unie. Pokud nezmění svůj přístup, dosažení 55% snížení emisí bude nesmírně náročné – natož pak snížení o 60 %.“

Kontakt na rozhovor

Charles Moore: Vedoucí Evropského programu, Ember

+447 753 352 469 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Kontakt pro média

Hannah Broadbent: Vedoucí komunikace, Ember

+447 759 909 060 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Media Pack obsahuje:

  • Tiskovou zprávu
  • Report a informace zmíněných sedmi států
  • Datové tabulky
  • Grafické materiály

O této studii

V této zprávě Ember zkoumá národní energetické a klimatické plány (NECP) každé země EU a posuzuje plánovaný pokrok v energetickém sektoru příštího desetiletí. Zpráva porovnává jednotlivé země EU za pomoci široké škály metrik energetického sektoru a určuje, které země jsou hlavními překážkami snižování emisí z výroby elektřiny v EU.

Link studie 

O Ember

Ember je nezávislý neziskový energetický think tank, který produkuje špičkový výzkum a politická opatření s velkým dopadem, jejichž cílem je urychlit globální přechod z uhelných na čisté zdroje elektřiny.

@EmberClimate

Ember-climate.org

 

Faktická shrnutí o sedmi státech: Belgie, Bulharsko, Česko, Německo, Itálie, Polsko, Rumunsko

 

Belgie

Belgie je jednou ze dvou zemí v EU, kde emise z energetického sektoru mezi lety 2018 a 2030 rostou. V tomto období plánuje největší nárůst výroby elektřiny z fosilního plynu v celé EU jako reakci na postupné vyřazování jaderné energie. Podíl belgické energie z obnovitelných zdrojů bude do roku 2030 výrazně pod průměrem EU.

Bulharsko

Do roku 2030 bude mít Bulharsko jednu z nejšpinavějších elektrických sítí v EU. Bude to jedna z pouhých tří zemí s podílem uhlí – fosilního paliva s nejvyššími emisemi uhlíku – nad třetinou elektrického mixu. Jeho závislost elektrické sítě na fosilních palivech se mezi lety 2018 a 2030 téměř nemění, přičemž využívání obnovitelných zdrojů elektřiny patří mezi nejnižší v EU a přechod na obnovitelné zdroje je pomalejší než v minulém desetiletí. V roce 2030 bude mít bulharský elektrický mix jeden z nejnižších podílů větrné a solární energie v EU.

Česko

Do roku 2030 bude mít Česko druhou nejšpinavější elektrickou síť v EU a bude 4. největším producentem energie v EU. Bude to jedna z pouhých tří zemí s podílem uhlí – fosilního paliva s nejvyššími emisemi uhlíku – nad třetinou elektrického mixu. Česko plánuje nejnižší využití elektřiny z obnovitelných zdrojů v EU.

Německo

V roce 2030 bude mít Německo jednu z nejšpinavějších elektrických sítí v EU a zůstane největším producentem energie v EU, který bude odpovědný za přibližně 30 % emisí z energetiky všech členských států Unie. Bude odpovědné za více než třetinu zbývající výroby elektřiny z uhlí celé Evropské unie. Německo plánuje v nadcházejícím desetiletí pouze průměrné tempo přechodu na elektřinu z obnovitelných zdrojů – navzdory prudkému poklesu produkce jaderné energie a vysokému podílu fosilních paliv v jeho současném elektrickém mixu.

Itálie

Do roku 2030 bude Itálie třetím největším producentem energie a bude odpovědná za přibližně 10 % emisí v energetickém sektoru EU 27. Bude jednou z nejzávislejších zemí EU na fosilních palivech. Mezi lety 2018 a 2025 Itálie plánuje největší rozšíření využívání fosilního plynu v odvětví elektřiny v celé EU, a to především kvůli přechodu od elektřiny z uhlí k elektřině vyráběné spalováním fosilního plynu. Vývoj obnovitelné elektřiny v Itálii je pod průměrem EU 27.

 

Polsko

Do roku 2030 bude mít Polsko nejšpinavější elektrickou síť v EU a bude druhým největším producentem energie v EU, který bude odpovídat za přibližných 22 % emisí z energetiky v EU 27. Bude nejaktivnějším producentem uhlí v EU, který odpovídá za více než 40 % zbývající výroby uhelné elektřiny celé Evropské unie. Jeho využívání technologií k získávání větrné a sluneční energii je výrazně pod průměrem EU.

 

Rumunsko

V roce 2030 bude mít Rumunsko jednu z nejšpinavějších elektrických sítí v EU, a to kvůli nadprůměrné závislosti na fosilních palivech a významné roli uhlí v elektrickém mixu. Rumunsko v nadcházejícím desetiletí plánuje jeden z nejpomalejších přechodů z fosilních na obnovitelné zdroje elektřiny v EU. Plánované tempo přechodu na elektřinu z obnovitelných zdrojů je pomalejší než v minulém desetiletí – navzdory obrovskému snížení nákladů ve větrnou a sluneční energii.

 


Vytisknout