Na COP26 dnes probíhá den zaměřený na témata Adaptací a tzv. Ztrát a škod. Jde o dvě palčivá témata klimatických vyjednávání, která určí míru důvěry, již si rozvojové země podrží vůči těm rozvinutým.

Adaptace

Adaptace je vedle mitigačních opatření druhým významným pilířem klimatické akce a je jí věnován článek 7 Pařížské dohody. Bohaté země by měly přispívat např. prostřednictvím Zeleného klimatického fondu 100 mld dolarů ročně těm rozvojovým na klimatická opatření. Něco skutečně přispívají, ale má to dva háčky. Poskytovaná částka stále nedosahuje slíbené výše a většina z těchto peněz navíc putuje do mitigací. Adaptace tak zůstávají značně podfinancované.
Rozvinuté země by proto měly najít způsob, jak už na tomto COPu zajistit pro adaptace dostatečné, konzistentní a postupně se navyšující financování, na které by se rozvojové země mohly spolehnout.

Loss & Damage (ztráty a škody)

Zatímco na snižování emisí či adaptace už do rozvojových zemí nějaké peníze míří, zcela nedořešená zatím zůstává otázka Ztrát a škod. V řadě zemí, které za klimatickou změnu mohou nejméně, působí už teď klimatická krize značné ztráty. Při přírodních pohromách umocněných změnou klimatu lidé přicházejí o majetky i o život. Bohaté země s významným podílem na stávajícím stavu by za tyto škody měly přijmout svou zodpovědnost a najít už na tomto summitu způsob, jak tyto škody ve zranitelných zemích kompenzovat.

Problematicku ztrát a škod výstižně popisuje dnešní článek "Zastavte klimatické šílenství - zaplaťte za ztráty a škody!" v newsletteru ECO, který na COP26 každý den vydává celosvětová síť neziskových organizací Climate Action Network. Přinášíme jeho překlad: 

Dnes je to přesně 8 let od doby, kdy na Filipíny udeřil super-tajfun Haiyan, jedna z nejničivějších tropických cyklón, jež byly dosud zaznamenány. Pouze na Filipínách zabil tajfun více než 6300 lidí a způsobil ekonomické škody za více než 2,2 miliardy dolarů.

Klimatická krize si tím okamžitě proklestila cestu i do vyjednávacích místností tehdejší klimatické konference. Poté, co bylo jeho rodně město zničeno, pronesl vedoucí filipínské delegace Yeb Sano velmi emotivní řeč a zavázal se k hladovce do té doby, než vyjednávání přinese nějaký skutečný úspěch. Zároveň ostatní strany vyjednávání vyzval k "zastavení tohoto šílenství". Šlo o významný zvrat ve vyjednáváních UNFCCC na téma ztrát a škod. Zanedlouho poté byl také zřízen Varšavský mezinárodní mechanismus pro otázky ztrát a škod způsobených negativními dopady změny klimatu.

Jak se od roku 2013 změnil svět?

Věda už nade vší pochybnost prokázala souvislost extrémních projevů počasí s klimatickou krizí a upozornila, že změna klimatu tyto jevy zhoršuje. Klimatickou krizi ale už můžeme pozorovat i pouhým okem. Lidé po celém světě zažívají čím dál častěji rekordní bouře, záplavy či vlny veder. Pro období do roku 2030 se odhaduje, že náklady na tyto škody v rozvojových zemích se budou pohybovat v rozmezí 290-580 miliard dolarů. Kromě těchto čísel budu ale lidé v nejhůře zasažených oblatech čelit i řadě nevyčíslitelných ztrát nejen na lidských životech.

Jak se od roku 2013 posunula klimatická vyjednávání?

Ztráty a škody byly zahrnuty jako samostatné téma pod článek 8 Pařížské dohody a začaly být považovány za třetí pilíř klimatických opatření (vedle mitigací a adaptací). Slova uznání ale nenásledují činy. Na financování ztrát a škod stále nebyly poskytnuty žádné dodatečné (natož dostatečné) prostředky, jimiž by bohaté země nejvíce zodpovědné za současné problémy pomohly těm zranitelným s nápravou tragických následků.

Proto je třeba, aby jedním z výsledků letošní konference v Glasgow bylo zřízení dostetečného financování nejen mitigací a adaptací, ale právě i ztrát a škod. Částka by přitom měla vycházet ze skutečných potřeb zranitelných zemí. Financování by přitom mělo zohledňovat historickou zodpovědnost jednotlivých zemí, princip globální solidarity, lidskou důstojnost těch nejzranitelnějších a princip "znečišťovatel platí". Síť neziskových organizací Climate Action Network přitom upozorňuje, že těmito znečišťovateli nejsou pouze jednotlivé země, ale například i korporace, které vydělávají na fosilních palivech.

Ztráty a škody v Nepálu

Příkladem toho, jaké ztráty a škody klimatická krize už teď páchá v různých koutech světa, může být dnešní zpráva organizace DanChurchAid o ztrátách a škodách v Nepálu. Pusťte si ke zprávě o problematické ztrát a škod v Nepálu krátké video.