EU nechce spoléhat na Rusko, mění pohled na úspory energie

Více než polovině (55 %) Čechů vadí energetická závislost na plynu dováženém z Ruska. Naopak 44 % z oslovené tisícovky lidí odpovědělo, že jim závislost na Rusku nevadí. Ukázal to průzkum, který mezi svými zákazníky provedla společnost Bohemia Energy.

Za opatření, která by vedla ke snížení závislosti, by byla přibližně stejně velká část respondentů ochotna připlatit. Většina z nich však maximálně 10 % z celkové ceny za plyn, kterou v současnosti platí.

„Do České republiky proudí z Ruska přes Ukrajinu asi 70 % plynu, zbytek tvoří zejména dodávky z Norska. Ještě závislejší je v tomto ohledu Slovensko, které z Ruska dováží 100 % plynu. Trh senzitivně reaguje na geopolitické změny, a ceny plynu tak může ukrajinská krize v dlouhodobém horizontu ovlivnit,“ uvedl v tiskové zprávě jednatel společnosti Jiří Písařík.

Třetí cíl

Evropská unie z Ruska dovezla podle údajů Eurostatu 32 % zemního plynu, který potřebovala v roce 2010. Větší část (75 %) plynu byla využita na vytápění a chlazení, a to zejména v budovách, ale také v průmyslových provozech.

Snížit spotřebu plynu a závislost na Rusku může EU díky zvyšování energetické účinnosti, upozorňují ekologické organizace i politici. Mohlo by se to promítnout i do evropské strategie pro klimaticko-energetickou politiku. Objevit by se v ní mohl nový závazný cíl.

Ještě před několika měsíci ho Evropská komise odsouvala do pozadí, což dráždilo ekology i firmy, které vyrábějí úsporné technologie. Kvůli ukrajinské krizi se ale evropský závazek pro zvyšování energetické účinnosti ocitl znovu na stole.

Odpověď na závislost

Podle lednového návrhu Komise by se měly členské země EU do roku 2030 zavázat ke dvěma cílům – 40% snížení emisí CO2 (oproti roku 1990) a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie na 27 %.

Letos na podzim by se měl podle evropského komisaře pro energetiku Günthera Oettingera objevit další cíl. Ten se má zaměřit právě na energetickou účinnost. Podobně jako v současném nastavení pro rok 2020 by tak EU měla tři klimaticko-energetické cíle.

„Více než kdy jindy teď musí být energetická účinnost a úspory energie naší první odpovědí na energetickou závislost,“ odpověděl na otázku bruselského EurActivu během tiskové konference.

Cíl by podle jeho slov měl být závazný, o dalších detailech ale komisař nechtěl mluvit. Očekávaný přezkum dosavadní evropské politiky v tomto směru má být hotový v září. To bude měsíc předtím, než by se měla EU dohodnout na prozatímním kompromisu ke klimaticko-energetickým cílům 2030. Konkrétní návrh lze tedy očekávat začátkem podzimu.

Kolik chceme cílů?

Podle informací bruselské redakce se uvnitř Komise uvažuje o tom, že cíl pro zlepšení energetické účinnosti by se stanovil na 30 až 35 % (oproti roku 1990).

Důležitá bude také reakce členských zemí. Například Británie zatím dala najevo, že novému cíli nebude nakloněna. Podle ministerstva pro energetika a klimatickou změnu Spojené království trvá na tom, že členské země mají mít volnost v tom, jak budou snižovat emise CO2 a plnit evropský i mezinárodní závazek v tomto směru.

Británie je totiž dlouhodobě zastáncem jediného klimatického cíle pro rok 2030, a to závazku pro 40% snížení emisí CO2. Česko má podobný postoj.

Z vyjádření některých českých představitelů je ale zřejmé, že případnému cíli pro účinnost by bylo Česko více nakloněné, než závazku pro podíl obnovitelných zdrojů. Podmínkou jsou ovšem pro vládu ekonomické výhody takového cíle.

Oettingerovo prohlášení každopádně přivítali zástupci stavebního průmyslu. „Závazný cíl by poskytl potřebnou politickou jistotu, která by nastartovala investice v tomto sektoru,“ řekl bruselské redakci ředitel výzkumného institutu zaměřeného na úspory v budovách Buildings Performance Institute Europe Oliver Rapf.

ZDROJ: Adéla Denková, Euractiv.cz