Evropská unie nepřijme nové emisní závazky do roku 2030 dříve, než po volbách do Evropského parlamentu v létě 2014. Takový je alespoň názor šéfa generálního ředitelství Evropské komise pro oblast klimatu Jose Delbekeho.
„Buďme realističtí: až do roku 2014 nebudeme schopni podniknout nic ve stylu klimaticko-energetického balíčku z roku 2009,“ prohlásil minulý týden na konferenci v Bruselu. Právě tento balíček převedl do legislativní podoby cíle pro rok 2020 – snížení emisí oxidu uhličitého o 20 % a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v celkovém energetickém mixu na 20%.
Evropská komise, některé evropské státy i podniky v současné době vyzývají k tomu, aby Evropa přijala také další cíle, které budou mířit k horizontu roku 2030. Česká republika to ústy ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby odmítá (EurActiv 19.9.2012).
Ke stanovení závazků pro rok 2030 však nedávno vyzvalo například sdružení Eurelectric, které v Bruselu hájí zájmy evropských elektroenergetických firem. Podle jejich prohlášení jsou takové cíle významné pro jistotu investorů na evropském energetickém trhu. Domnívají se navíc, že by k jejich přijetí mělo dojít ještě před zvolením nového Parlamentu.
Stáhnout či nestáhnout?
Eurelectric také přivítalo plány Komise na stažení určitého množství emisních povolenek z evropského systému obchodování s emisemi EU ETS. Část povolenek, které měly být prodány v dražbě v letech 2013 až 2015, by měla být na čas stažena z trhu a poslána do aukce až po roce 2018. To by mělo podle exekutivy pomoci ke zvýšení cen povolenek, které se dlouhodobě pohybují na velmi nízké úrovni (např. EurActiv 28.6.2012). Aby takovou změnu mohla provést, musí do směrnice o emisním obchodování doplnit větu, která jí umožní zasáhnout do harmonogramu aukcí.
Proti tomu se však staví například organizace BusinessEurope, která na evropské úrovni sdružuje zaměstnavatelské svazy. Na začátku měsíce sdružení zaslalo dopis europoslancům, které vyzvalo, aby plány Komise na stažení povolenek odmítli. Ředitel organizace Philippe de Buck uvedl, že by to na evropském trhu vyvolalo příliš velkou nejistotu.
O úpravě směrnice by měl parlamentní výbor pro životní prostředí jednat v únoru příštího roku. Prozatím Komise přemýšlí o tom, kolik povolenek z aukcí stáhne. V současné době probíhá konzultace tohoto návrhu s veřejností, konečný návrh by měla exekutiva zveřejnit v listopadu.
Právě spory ohledně „záchrany“ EU ETS jsou podle Delbekeho příčinou pro pochybnosti, že se může Evropa v současné chvíli v klimatických otázkách někam hnout.
„Když se podívám na to, jaké emoce vyvolává návrh jednoho dodatku ke směrnici, ztrácím naději v to, že bychom mohli do roku 2014 přijít s nějakým novým klimaticko-energetickým balíčkem,“ posteskl si.
Podle výkonného ředitele poradenské společnosti v oblasti snižování emisí Carbon Redux Stanislava Koláře jsou nové závazky pro Evropskou unii sice důležité, musí jít ale ruku v ruce s globální spoluprácí.
„Lze dále snižovat emise, ale pouze za předpokladu, že ostatní země a regiony, které k podobným cílům nepřestoupí, budou potrestány uvalením uhlíkového cla, aby výrobci v EU nečelili nekalé konkurenci. Z toho důvodu je pravděpodobně nutné revidovat pravidla WTO a prosazovat tyto cíle jako prioritu, jinak klimatická politika EU nebude důvěryhodná především pro Evropany samotné,“ řekl EurActivu.
Nelíbí se nám to
Česká republika se k plánu na dočasné stažení části povolenek z aukcí staví skepticky. „Z našeho pohledu se nejedná pouze o změnu harmonogramu obchodování s povolenkami, ale domníváme se, že jde o zásah do transparentního trhu, kde je cena tvořena aukcemi. Protože má nyní někdo pocit, že jsou povolenky příliš levné, snaží se to zvenku úpravou harmonogramu změnit. To se nám příliš nelíbí a patříme k zemím, které hodnotí tento krok velmi skepticky,“ uvedl premiér Petr Nečas na tiskové konferenci po jednání vlády v polovině září.
„Generálnímu ředitelství Komise pro oblast klimatu se nelíbí, že ceny povolenek jsou moc nízké, a proto nestimulují další snižování emisí. Proto chtějí stáhnout z trhu miliardu nebo více povolenek […] Jednou ale bylo vydáno určité množství povolenek. Toto množství bylo vypočteno na základě cílů EU, a to jak interních, tak těch, které EU má dle mezinárodního práva. To, že se tento závazek naplňuje, je dobrá zpráva,“ řekl k tomuto tématu EurActivu Kolář.
Dodal, že množství emisí sice klesá především kvůli ekonomické krizi, ve výsledném efektu na tom však nezáleží. „Ptejte se zemské atmosféry, jestli ji vadí, že emise klesají kvůli krizi tím, že se vyrobí méně,“ řekl.
Rozumným řešením by podle něj bylo ponechat prozatím systém EU ETS v jeho současné podobě, urychleně ale rozhodnout o dalším obchodovacím období v letech 2020 až 2030.
„V tomto období by měly platit i povolenky ze současného období. Pak jejich cena určitě stoupne. Celkové množství povolenek v letech 2020–2030 se pak může snížit dle potřeby ochrany klimatu a nových mezinárodních dohod,“ dodal.
Například podle nevládní organizace Centrum pro dopravu a energetiku je však současný plán na snížení počtu povolenek dobrým řešením. „Současně ale požadujeme, aby Komise odebrala z emisního obchodování 2,2 miliardy povolenek trvale. Jen takové opatření zajistí dostatečně vysokou cenu, která bude motivovat podniky k potřebným investicím do snižování emisí,“ sdělila médiím Barbora Hanžlová, která je také koordinátorkou iniciativy Klimatická koalice.
