Základním přístupem nové Státní energetické koncepce (SEK), kterou by měla na začátku září projednávat vláda (EurActiv 1.8.2012), je podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby využití všech druhů zdrojů v energetickém mixu. Počítá proto také s využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE).
Ministr však zdůraznil, že je v případě jednotlivých druhů energie nutné respektovat možnosti českého prostředí. Do roku 2040 by se tak podle SEK měly OZE na celkové výrobě energie podílet společně s druhotnými zdroji 17 až 22 procenty. V současné době je to 6 %. Do roku 2025 koncepce počítá zejména s využíváním biomasy a tepelných čerpadel, v následujících letech pak s nárůstem počtu malých solárních zařízení.
„Čisté zdroje energie podporujeme a mají jednoznačnou roli v budoucím mixu Evropy. V České republice jde primárně o plné využití potenciálu stávajících vodních elektráren a další spalování biomasy, pro velké větrné a solární elektrárny tu však nejsou ty nejvhodnější podmínky, proto do těchto projektů chceme investovat spíše v zahraničí,“ uvedla k tomu mluvčí elektrárenského gigantu ČEZ Barbora Půlpánová.
Rozvoj OZE by měl podle Kuby především probíhat bez podpory v podobě garantovaných výkupních cen, která by měla být zastavena po roce 2015. Hlavní podpora by tak měla být směřována do zjednodušení povolovacích procesů a dostupnosti kapacity v přenosové síti, ale například také do „mediální podpory přiměřeného rozvoje“.
Ohrožení průmyslu
Přístup ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) si v této otázce pochvaluje například Sdružení velkých spotřebitelů energie, které podle svého tajemníka Luďka Piskače oceňuje zejména snahu o ekonomicky racionální pohled do budoucnosti. Pro český průmysl je podle něj nejpodstatnější, aby se v budoucnu snížila „neúměrně vysoká cena elektřiny“. Výrazně prý totiž doplácí právě na podporu OZE.
„Na podporu OZE český průmysl v roce 2012 odvádí v průměru 14 % zisku před zdaněním, v oborech, jako je těžká chemie nebo papírenství, se toto číslo blíží 30 %. V případě hutnictví podpora OZE prohlubuje ztrátu. Průměr je jako vždy ošidný: u některých konkrétních společností je procentu odvodu mnohem vyšší, některé platba na OZE překlopila do ztráty,“ sdělil Piskač EurActivu. Ostatní státy Evropské unie včetně Německa podle něj mají alespoň systém ochrany energeticky intenzivního průmyslu.
Podpora čisté energetiky prý navíc ohrožuje konkurenceschopnost celé Evropy. „Ceny elektřiny pro průmysl jsou v Evropě zhruba o jednu třetinu vyšší, než mají globální konkurenti. To má za následek propad průmyslové výroby,“ řekl s odkazem na nedávný proslov evropského komisaře pro energetiku Günthera Oettingera (EurActiv 19.7.2012).
Obnovitelným zdrojům zelenou
Se zastavením garantovaných výkupních cen pro obnovitelné zdroje však nesouhlasí řada nevládních organizací. MPO sice navrhuje zavést investiční podporu nebo podporu formou aukcí, to se však setkává s kritikou. Podle NGOs jiné evropské státy podobný systém ukončily, protože počet skutečně realizovaných projektů byl nízký. Výhodný je prý byl tento model pouze pro velké energetické společnosti, zatímco drobní investoři by formou úvěru a půjček získávali finance obtížněji.
Dobře nastavený systém pevných výkupních cen by prý mohl fungovat například podle vzoru Německa, které pravidelně snižuje podporu pro solární energetiku s ohledem na vývoj cen, ale zároveň dokáže tomuto odvětví garantovat stabilitu.
Návrh SEK by navíc měl mít podle zelených organizací na obnovitelné zdroje mnohem ambicióznější pohled.
„Například z dostupných studií vyplývá, že možnosti biomasy pro produkci elektřiny a tepla v zemědělství jsou ve výši až 160 PJ ročně, a to při zachování potravinové soběstačnosti státu. SEK je přitom pod těmito možnostmi,“ řekl EurActivu výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák.
Podle vedoucího klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR Jana Rovenského by mohly OZE v roce 2050 tvořit i 70 % všech primárních energetických zdrojů, přičemž zbývajících 30 % by pokrývala ropa, zemní plyn a černé uhlí. Strana zelených pak prosazuje názor, že na výrobě elektřiny by se mohly OZE v roce 2050 podílet 80 až 82 procenty, jak uvedl člen jejího předsednictva Ondřej Mirovský.
Chytré technologie
Podle výkonného ředitele České technologické platformy Smart Grid Jiřího Borkovce je pro optimální vyvážení energetického mixu důležité pamatovat také na nové inteligentní technologie.
„Velký potenciál vidím v kombinaci různých zdrojů, prostředků akumulace a řiditelné spotřeby do tzv. virtuálních elektráren, které jsou schopny zajistit potřebný profil výroby,“ řekl EurActivu. V souvislosti s vyšším podílem OZE v mixu se proto často hovoří o tzv. inteligentních sítích, které mohou flexibilněji reagovat na případné nerovnováhy, které může využívání obnovitelné energie přinášet.
Nezávislá energetická komise, která pro SEK připravovala doporučení, ve své zprávě uvedla, že Česká republika by neměla zavádění těchto moderních technologií uspěchat. „Chytrý“ prvek navíc podle ní česká přenosová soustava má, a to v podobě hromadného dálkového ovládání (HDO, jedná se o způsob regulace odběru elektrické energie na dálku – pozn. red.).
„Argument, že ČR má již svůj ‚smart‘ prvek v podobě HDO, se objevuje poměrně často, bez toho, aniž se někdo pokusil alespoň naznačit, jaké funkce chytrého měření a inteligentních sítí může naše HDO nahrazovat,“ okomentoval to Borkovec.
Koncepce HDO byla prý sice v době svého vzniku (30. léta 20 století – pozn. red.) pokroková, dnes je však tento systém běžně rozšířen po celém světě a v řadě zemí je mnohem modernější než v Česku.
„HDO je z dnešního pohledu zastaralé. Již dnes je přirozeným požadavkem dodavatele silové elektřiny mít pro své zákazníky vlastní nabídku tarifů, stávající systém HDO ale takovou službu neumožňuje,“ řekl. Dodal, že provoz zastaralého systému vyžaduje také určité náklady, které by bylo možné investovat do modernějších technologií.
Zdroj: EurActiv.cz, http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/statni-energeticka-koncepce-ma-cenu-podporovat-obnovitelne-zdroje-energie-010185
