Navýšení závazku, které by zemím EU ukládalo omezit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 30 % v porovnání s rokem 1990, úterním hlasováním Evropského parlamentu neprošlo. Evropští konzervativci a lidovečtí poslanci návrh původního usnesení připraveného poslancem za Zelené Basem Eickhoutem změnili natolik, že jej Zelení a socialisté v Evropském parlamentu v hlasování odmítli podpořit.
Návrh nakonec podpořilo 347 poslanců, 258 bylo proti a 63 se zdrželo.
Z toho, že navýšení klimatického závazku nakonec Parlamentem neprošlo, Eickhout obvinil „nedemokratické lobbisty“. Ti podle něj mohli například za to, že němečtí liberálové v rozporu s názorem své parlamentní frakce (ALDE) zpřísnění cíle nepodpořili.
„Lobbing byl opravdu hodně intenzivní. Hodně aktivní bylo BusinessEurope i jeho součást, ocelářský Eurofer, kteří agresivně lobbovali proti jakýmkoli změnám,“ řekl poslanec EurActivu.
Podle zpravodaje šlo o nátlak ze strany těch, kteří reprezentují pouze malé průmyslové skupiny a nezastupují firmy, které chtějí podnikat ekologicky. „V každém případě to nebyl demokratický akt,“ postěžoval si Eickhout.
Mluvčí konfederace evropského průmyslu BusinessEurope (jejím členem je i český Svaz průmyslu a dopravy) pro oblast klimatických změn Folker Franz uvedl, že jej počet poslanců, kteří nakonec nepodpořili navýšení závazku na 30 %, překvapil.
„Není žádným tajemstvím, že se zaváděním 30% cíle, které by bylo bezpodmínečné a k němuž by došlo bez jakéhokoli posunu v mezinárodních jednáních, nesouhlasíme. Dnes jsme ale aktivní nebyli,“ řekl Franz v den hlasování Parlamentu EurActivu.
Franz připustil, že BusinessEurope europoslancům rozesílala dopisy, které vyjadřovaly její postoj, ale zdůraznil, že menšiny mají na vyjádření názoru právo.
Poslance se podle něj navíc snaží ovlivnit i spousta zelených aktivistů, kteří rovněž nezastupují velké zájmové skupiny. „Pokud nikoho nezastrašujete, nebo na něj nevyvíjíte velký tlak, je podle mě všechno v pořádku,“ uvedl zástupce průmyslu.
Za výsledek hlasování podle něj mohli do značné míry i polští europoslanci, kteří návrh podpořili bez ohledu na politickou příslušnost.
Vítězství pravice
Proti navyšování emisního cíle byli i poslanci britských konzervativců. Europoslanec James Holt EurActivu řekl, že „konzervativci podpořili dodatek, který navrhla frakce EPP, a který počítá s navýšením závazku na 30 % jakmile k tomu budou vhodné podmínky“.
Předseda poslaneckého klubu občanských demokratů v Evropském parlamentu Miroslav Ouzký výsledek hlasování označil za „vítězství pravice a zdravého rozumu“.
„Diskuse v plénu a následní hlasování jasně potvrdily to, co říkáme už léta. Totiž že samoúčelné a čistě ideologické závazky, navíc bez dosažení globální dohody, jsou jen zátěží pro evropskou ekonomiku, navíc bez jakéhokoli měřitelného dopadu na světové klima,“ uvedl Ouzký, jinak člen parlamentního výboru pro životní prostředí (ENVI).
Výsledek hlasování zřejmě potěší i komisaře pro energetiku Günthera Oettingera, který v minulosti vyjádřil obavy z toho, aby přechod na 30% cíl nevedl k „deindustrializaci Evropy“.
Parlament stále nemá jasno
Evropská unie si ve svém klimaticko-energetickém balíčku z roku 2008 stanovila cíl snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 % a zároveň přislíbila, že jej navýší na 30 %, pokud se ke srovnatelnému omezování emisí přihlásí i ostatní velcí světoví znečišťovatelé. V Bruselu je ale cítit tlak ze strany těch, kteří zpřísnění redukčního cíle požadují nezávisle na tom, jak se zachovají další země světa.
Do této diskuse přispěla v minulosti také komisařka pro klima Connie Hedegaard. Ze studie, kterou představila koncem loňského roku, vyplývá, že v důsledku hospodářské krize by splnění 30% cíle mohlo být levnější, než se původně očekávalo.
Komise také ve své Cestovní mapě pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050 uvedla, že pokud EU splní také svůj nezávazný cíl zvýšit do roku 2020 energetickou účinnost o 20 %, emise mohou poklesnout až o 25 %.
Komisařka Hedegaard výsledek úterního hlasování vnímá zjevně jako projev pokračující diskuse v Evropském parlamentu, který zatím nemá jasno v otázce, kdy by mělo k navýšení redukčního cíle mělo dojít.
Hlasování podle ní ale ukázalo, že výrazná většina poslanců podporuje myšlenku, že by se splněním cíle v oblasti energetické účinnosti dalo do roku 2020 dosáhnout vyššího než 20% snížení emisí CO2.
Europarlament vyšší klimatický závazek nepodpořil
Poslanci Evropského parlamentu v úterý nepodpořili navýšení cíle, který si EU vytyčila v oblasti redukce emisí skleníkových plynů do roku 2020. Podle řady europoslanců (převážně z pravé části politického spektra) není na posouvání redukčního cíle z 20 na 30 % vhodná doba. Zelení jsou ovšem přesvědčení, že za výsledek jednání mohou „nedemokratičtí lobbisté“.
_large.png)
