fbpx
Globální dopady oteplování Arktidy předstihují prognózy

Globální dopady oteplování Arktidy předstihují prognózy

Gland, Švýcarsko – Oteplování v Arktidě by podle nové studie WWF mohlo vést k záplavám postihujícím čtvrtinu světové populace, podstatným nárůstům emisí skleníkových plynů z velikých rezervoárů uhlíku a k trémním změnám počasí po celém světě.

Včera vydaná zpráva Arctic Climate Feedbacks: Global Implications (Klimatické zpětné vazby v Arktidě: celosvětové důsledky) nastiňuje hrozivé globální jevy působené oteplováním Arktidy, jež jsou mnohem horší než dřívější projekce. Bezprecedentní recenzovaná studie dala dohromady špičkové klimatické vědce, kteří vyhodnotili aktuální vědecké poznatky týkající se oteplování Arktidy.

„To, co zjistili, je skutečně zarážející obrázek“, řekl Dr. Martin Sommerkorn, hlavní poradce Arktického programu WWF ohledně změny klimatu. „Tato studie ozřejmuje, že oteplování Arktidy je problém mnohem větší než místní, je to problém celosvětový.“

„Jednoduše řečeno, jestliže neudržíme Arktidu dostatečně chladnou, lidé po celém světě budou trpět následky jejího oteplování.“

Studie ukazuje, že mnohé klimatické zpětné vazby v Arktidě – negativní jevy působené dopady oteplování – učiní globální klimatickou změnu krutější, než uvádějí ostatní současné projekce, včetně těch ze zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2007.

Dramatické ztráty mořského ledu způsobené oteplováním Arktidy rychlostí přibližně dvojnásobnou oproti zbytku světa ovlivní proudění v atmosféře a počasí v Arktidě i mimo ni. To podle projekcí pozmění rozložení a chod teplot a srážek v Evropě a v Severní Americe, s důsledky pro zemědělství, lesnictví a zdroje vody.

Kromě toho v zamrzlé půdě a mokřadech Arktidy je uloženo dvakrát tolik uhlíku, než je obsaženo v atmosféře. S pokračujícím oteplováním Arktidy bude půda stále více roztávat a uvolňovat uhlík do atmosféry v podobě oxidu uhličitého a metanu, a to značně zvýšeným tempem. Obsah metanu, obzvláště účinného skleníkového plynu, v atmosféře poslední dva roky stoupá a někteří podotýkají, že tento nárůst je dán oteplováním tundry v Arktidě.

V prvním hodnocení svého druhu, které zahrnuje osud ledových příkrovů Grónska a Západní Antarktidy do projekcí výšky hladiny moře, dochází studie WWF k závěru, že hladina moře do roku 2100 velmi pravděpodobně stoupne o více než jeden metr – to je více než dvojnásobek hodnoty udávané zprávou Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2007, z jejíchž projekcí bylo zvýšení příspěvku ledových příkrovů vyloučeno. S tím spojené zatopení pobřežních oblastí se dotkne více než čtvrtiny světové populace.

„Tato studie ukazuje, že je naléhavě nutné zadržet emise skleníkových plynů, dokud ještě můžeme“, říká Sommerkorn. „Jestliže necháme oteplování Arktidy dojít příliš daleko, není jisté, že budeme schopni udržet tyto zpětné vazby pod kontrolou. WWF se spojil s dalšími nevládními organizacemi při tvorbě modelové klimatické dohody pro konferenci v Kodani, kterou dává světu návrh na to, jak dosáhnout snížení emisí v míře potřebné k tomu, abychom se arktickým zpětným vazbám s dostatečnou pravděpodobností vyhnuli.

„Musíme nyní naslouchat těmto signálům z Arktidy a letos v prosinci v Kodani podniknout kroky nezbytné k dosažení dohody, která rychle a účinně omezí emise skleníkových plynů“, říká James Leape, generální ředitel WWF International.

V prosinci 2009 se v dánské Kodani setkají zástupci vlád 191 zemí k závěrečnému kolu jednání o nové globální dohodě o změnách klimatu. První období současné dohody, zvané Kjótský protokol, skončí za tři roky v prosinci 2012. Od vyjednávání v Kodani se očekává schválení nového právního rámce celosvětového postupu ve věci klimatu od roku 2013 dále.

Podle WWF musí tento rámec zaručit mnohem hlubší a rychlejší poklesy emisí v průmyslových zemích a financování rozvojových zemí, které jim umožní také podnikat kroky na ochranu klimatu.
Pro další informace se obraťte na:

· Dr. Martin Sommerkorn – Studie The Arctic Climate Feedbacks
+47 926 06 995, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
· Kim Carstensen – ředitel, WWF Global Climate Initiative
+45 40 34 36 35, k . Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
· Ian Morrison – mediální pracovník, WWF International (Švýcarsko):
+41 79 874 6853, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
· Clive Tesar – vedoucí komunikace, Arktický program WWF International (Kanada):
(+1) 613 232 2535, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

POZNÁMKA:

Modelová klimatická smlouva je dostupná na http://www.panda.org/climate a studii Klimatické zpětné vazby v Arktidě: celosvětové důsledky lze nalézt též na http://www.panda.org/arctic

O WWF

WWF je jednou z největších a nejuznávanějších nezávislých organizací na ochranu přírody na světě, s téměř 5 milióny podporovatelů a celosvětovou sítí aktivní ve více než 100 zemích. Posláním WWF je zastavit znehodnocování přírodního prostředí planety Země a vytvoření budoucnost, v níž budou lidé žít v souladu s přírodou, a to pomocí zachování biologické rozmanitosti ve světě, zajištění toho, aby bylo využívání obnovitelných přírodních zdrojů udržitelné, a podpory omezení znečištění a nešetrné spotřeby.

Překlad: Jan Hollan - http://amper.ped.muni.cz/gw/wwf/


Vytisknout