Za měsíc začíná klimatická konference OSN a evropské státy nenalezly vnitřní shodu na pozici EU pro globální vyjednávání. Ministři životního prostředí se bohužel nedokázali shodnout ani na jednom ze tří témat, která jsou pro nadcházející klimatický summit klíčová. Shodu tentokrát neblokovalo jen Polsko, ale i dalších sedm zemí střední a východní Evropy, včetně České republiky.
Na programu Rady ministrů životního prostředí byly závazky pro snižování emisí skleníkových plynů během druhého období Kjótského protokolu i samotná délka tohoto období. Ministři střední a východní Evropy nepodporují vyšší než dvacetiprocentní redukční cíl v porovnání s rokem 1990. Pro dosažení nízkého cíle si navíc zvolili delší ze dvou diskutovaných variant a to osmileté období (2013 – 2020).
I přes vyjednávání, které trvalo déle než obvykle, se závěry Rady nijak nepotýkají s problémem přebytku třinácti miliard emisních kreditů AAU, které zejména Polsko požaduje převést do druhého období, zatímco ostatní státy i členové skupiny G77 si přejí jejich většinu zrušit. Stejně tak otázka nalezení zdrojů financí pro naplnění Zeleného klimatického fondu zůstala otevřená.
Zatímco financemi se budou již 13. listopadu zabývat ministři financí členských zemí EU, ostatní problematické body zůstanou otevřené až do klimatické konference v Kataru a delegace EU tak pojede na vyjednávání s nejasným mandátem.
