Organizace spojených národů vyzývá k uzavření účinné mezinárodní dohody o ochraně klimatu na globální konferenci v Kodani (7.–18. prosince 2009). Dohoda závisí nejen na politických vyjednáváních, ale i na tlaku veřejnosti celého světa. Mobilizace veřejného mínění je tedy hlavním cílem kampaně nazvané "Seal the Deal!", jejíž součástí je i petice za ochranu klimatu. Společně s podpisy občanů celého světa bude předložena politickým lídrům na začátku kodaňské konference.

 

„Svět vyzývá představitele států, aby na konferenci COP 15 dosáhli dohody o klimatu, která bude konečná, spravedlivá a účinná. Aby stanovili závazné cíle ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 za účelem odvrácení hrozby změny klimatu. Aby ustavili rámec, jenž podpoří odolnost klimaticky zranitelných zemí a ochrání životy a obživu lidí. Aby podpořili adaptační snahy rozvojových zemí. Aby plně využili této jedinečné příležitosti k ochraně lidí a planety. Aby podpořili zelený růst a umožnili nastartovat zelenou ekonomiku budoucnosti založenou na nízkých emisích uhlíku.“

Svůj podpis můžete připojit i vy!

„Potřebujeme silnou dohodu o klimatu. Úspěch na konferenci v Kodani se může stát nejúčinnějším stimulem pro další vývoj světové ekonomiky. Zvedne se vlna inovací a investic do čistých energií. Investice do zelené ekonomiky není jen možností volby. Je to chytrá investice do lepší budoucnosti.“
Ban Ki-moon, generální tajemník OSN

Klimatická změna : O CO JDE?


Klimatická změna je jednou z největších výzev současného světa. Devět z deseti přírodních pohrom má nyní přímou souvislost s klimatem. Rostoucí teploty, stále častější záplavy, bouře a vlny sucha ohrožují miliony lidí.

Oteplování: Sedmnáct z posledních dvaceti let bylo nejteplejších v celé historii měření teploty na Zemi od roku 1850. Průměrná globální teplota se v průběhu 20. století zvýšila o 0,74°C.
tovarna

Více CO2 v atmosféře: Oxid uhličitý je látkou, která nejvíce ovlivňuje probíhající klimatickou změnu. Jeho koncentrace v současnosti dosahují hodnot kolem 385 ppm. Za posledních 50 let se zvýšily o více než jednu pětinu a v posledních dvaceti letech každoročně narůstají o 1,75 ppm. Dnes je ho v atmosféře podstatně více než v uplynulých 650 tisících let.

Více vody, méně vody: Zvýšení srážek zaznamenáváme v posledních dekádách ve východních oblastech Severní a Jižní Ameriky, severní Evropy a severní a Střední Asie. Oblasti Sahelu, Středomoří, jižní Afriky a jižní Asie naopak vysychají.

Zvyšování hladiny moří: Podle odhadů došlo během 20. století ke zvýšení hladiny moří o 0,17 metru. Geologická pozorování naznačují, že je to podstatně více než za poslední dva tisíce let.

Méně sněhové pokrývky: Sněhové pokrývky ubývá ve většině regionů světa, především na jaře. Od roku 1900 se na severní polokouli snížil objem zmrzlé půdy v období zima/ jaro o sedm procent.

Tající ledovce: Rozsahy i objemy polárních i pevninských ledovců se snižují na obou polokoulích. V posledních 30 letech se např. plocha Grónského ledovce každoročně zmenšuje o zhruba 8,5 tisíce km2 a jeho objem o 190 km3. Tání ledovců pak přispívá ke zvyšování hladiny moří.

Zahřívání arktické oblasti: Průměrné teploty rostou za posledních sto let oproti globálnímu průměru téměř dvojnásobně. Satelitní pozorování zahájená v roce 1978 dokazují, že během jediné dekády ubývá v této oblasti 2,7 procenta ledu.

„Názory jednotlivých vědců na podstatu změn světového klimatu se mohou v detailech lišit, ale obecná shoda o jejich důsledcích na naši společnost v odborné i laické veřejnosti, stejně jako mezi politiky, již panuje. Proto je tento problém pro naši společnost jednou z největších výzev tohoto století.“
Jan Pretel, klimatolog a bývalý člen Výboru Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC)

Klimatická změna : CO DĚLAT?


Měnícím se klimatickým podmínkám se lidstvo přizpůsobuje po staletí. Současná změna ale probíhá mnohem rychleji než tomu bylo za posledních 10 tisíc let. Některé státy a ekosystémy již její dopady pociťují. Problém ještě posiluje finanční a ekonomická krize. Jednoduše řečeno: planeta Země vyžaduje naši pozornost!

Celý svět se teď společně rozhoduje, jak dál. Musíme se zabývat nejen zmírňováním klimatické změny, ale také adaptačními opatřeními, vývojem nových technologií a jejich využitelností ve všech částech světa a zajistit zdroje financování na místní i globální úrovni. Za současný stav nesou hlavní odpovědnost vyspělé státy. Musí proto také nejvíce přispět ke snižování emisí skleníkových plynů, jež jsou hlavní příčinou globálního oteplování.

Zmírňování


Jde o soubor opatření, jež mohou změnu klimatu zpomalit. Jedná se především o snižování emisí skleníkových plynů do atmosféry, rozšiřování lesů na celém světě a změnu v přístupu a chování lidí ke spotřebě a využívání energií.

Adaptace


Zahrnují ochranu před bouřemi, záplavami a jinými extrémními projevy počasí, nové strategie pro správu pobřežních oblastí, rozšiřování rezervací na ochranu rostlinných i živočišných druhů, zavádění nových nebo úpravu stávajících způsobů pěstování plodin (např. přechod z ozimů na jařiny), podporu nových typů turistiky a zavádění kvalitních systémů včasného varování a záchrany.

Transfer technologií a financování


Klimatická opatření se týkají celého světa. Reakce musí vycházet z principu společné odpovědnosti. Rozvojové země potřebují finanční a technologické stimuly, aby se také mohly zapojit. Právě tyto státy pociťují následky změny klimatu nejvýrazněji, ačkoli za ni nesou nejmenší odpovědnost a mají nejnižší schopnost se s ní vypořádat. Do procesu je nutné přilákat soukromý sektor, podněcovat nové ekonomické aktivity, hledat nové způsoby financování a tržní přístupy, sdílet knowhow, technologie a vytvářet pracovní příležitosti.

Zdroj: www.osn.cz