Na COP26 včera skončilo World Leaders’ Forum, na němž se setkaly hlavy více než 120 zemí světa. Co první dny klimatického summitu přinesly?

Na COP26 včera skončilo World Leaders’ Forum, na němž se setkaly hlavy více než 120 zemí světa. Co první dny klimatického summitu přinesly?

Na COP26 včera skončilo World Leaders’ Forum, na němž se setkaly hlavy více než 120 zemí světa. Co první dny klimatického summitu přinesly?

Indie přislíbila klimatickou neutralitu do roku 2070

Prozatím asi největší novinka na úrovni jednotlivých států bylo ohlášení cíle klimatické neutrality ze strany Indie. Zavázala se k ní nejpozději do roku 2070. Kromě toho ale ohlásila i aktuálnější cíl pro tuto dekádu - získávat v roce 2030 polovinu své energie z obnovitelných zdrojů a dalšími opatření snížit emise CO2 do roku 2030 o miliardu tun. Ačkoli vztažení závazku až k roku 2070 není vnímáno úplně pozitivně, neboť panují obavy, aby k odložení aspirací na později neinspiroval např. sousední Čínu, nastoupení Indie na cestu k dekarbonizaci je hodnoceno celkově pozitivně. Vývoj emisí této lidnaté země bude do budoucna zásadní! 

Slabinou tohoto závazku je, že detaily plánu na období do roku 2030 byly zatím pouze sporé a závazek byl ohlášen zároveň s požadavkem na finanční pomoc ve výši 1 bilion dolarů.

Velkou pozornost získaly i dva nové závazky vztahující se k emisím metanu a k odlesňování, Ke každému z nich už se připojilo více než sto zemí. O Globálním metanovém závazku více zde

Závazek zastavit do roku 2030 odlesňování

V úterý byl na summitu představen slib zvrátit do roku 2030 odlesňování.

Scénáře IPCC, které počítají s udržením oteplení pod hranicí 2 stupňů, už jsou možné pouze v případě ochrany a obnovy lesních ekosystémů, které slouží jako úložiště uhlíku. Bez zastavení deforestace se tedy neobejdeme. 

Závazek vypadá impozantně, podepsalo ho více než 100 zemí, ve kterých se nachází přes 85% světových lesů. A to včetně zemí, kde leží i velká část pralesů - Brazílie, Indonésie či Demokratické republiky Kongo. Kromě toho je tento závazek podpořen i finančně - 12 miliardami dolarů pro lesy z veřejných zdrojů a více než 7 miliardami dolarů v podobě veřejných a soukromých investic. 30 finančních institucí s globálními aktivy v hodnotě více než 8,7 biliony dolarů se navíc zavázalo ukončit investice spojené s odlesňováním. 

V jakém detailu se skrývá ďábel zde? Závazek ještě nemusí znamenat skutečnou ochranu přírodních ekosystémů, které v posledních letech čelí stále rostoucímu tlaku. 

Je přinejmenším sporné, zda se některé ze signatářských zemí známé z minulosti spíše pro notorické porušování práv domorodých obyvatel či podporu ilegální těžby skutečně odhodlají kromě podpisu i k akci. Je třeba poskytnout záruky, že peníze plynoucí z tohoto závazku půjdou i v těchto zemích skutečně do ochrany ekosystémů. Značné pochybnosti budí v tomto směru např. brazilský prezident Bolsonaro, jehož proklamace často nemají s následnými činy žádnou souvislost. Závazek vztažený k roku 2030 mu dává dostatek prostoru odlesňovat Amazonii řadu dalších let.

Druhý největší tropický deštný les na světě, který rovněž čelí velkému tlaku, leží v Konžské pánvi. Konžská vláda přitom v červenci zrušila zákaz vydávat nová povolení k těžbě. Další peníze by proto měla dostat pouze v případě, že tento zákaz opět obnoví.

Kromě toho v novém závazku k ochraně lesů chybí jakékoli aktivity vedoucí k omezení spotřeby masa a mléčných produktů. Právě pěstování krmiv pro dobytek a snaha získat odlesněním nové pastviny je ale jednou z nejvýznamnějších příčin odlesňování. 

Rozvojové země: bohatí, neplníte sliby!

Rozvojové země na summitu upozorňují na neplnění slíbeného klimatického financování ve výši 100 miliard dolarů ročně. Minimálně tuto částku se bohaté země s historicky nejvyšším podílem zodpovědnosti na probíhající krizi klimatu zavázaly přispívat ostatním na klimatická opatření. Ve své řeči na setkání státníků na to v působivém projevu upozornila ministerská předsedkyně Barbadosu Mia Mottley. Stejný problém zmínili také Gabon, Keňa, Egypt, Maledivy, Panama, Jamajka, Bangladéš, Fidži, Mauricius nebo Belize.

Proslov Mii Mottley si můžete pustit na Youtube

A co další země?

  • Americký prezident Biden slíbil navýšit objem peněz na adaptační opatření. 
  • Brazílie předložila další mlhavý klimatický plán, který rozhodně není tak ambiciózní, jak tato země tvrdí. 
  • Palestina obvinila ze znečišťování Izrael. 
  • Řecko ohlásilo konec uhlí do roku 2028. 
  • Libye prohlásila, že fosilní plyn je čistý zdroj. 
  • Vietnam se zavázal ke klimatické neutralitě do roku 2050. (Česko na národní úrovni stále ne!)

Trh s uhlíkem (článek 6)

Summitem se nesou zvěsti o tom, že pokročila jednání o dlouho nedořešeném článku 6 Pařížské dohody, tedy o tom, jak nastavit mezinárodní obchod s uhlíkem. Jde o jednu z náročnějších pasáží Pařížské dohody, kterou se dosud nepodařilo uspokojivě dořešit. Dočkáme se letos konečně rozuzlení?

Závazky kompatibilní s cílem 1,5 °C

Úterý přineslo nové proklamace požadující dosažení cíle 1,5 °C. Skupina 27 zemí sdružených pod názvem High Ambition Coalition vyzvala státy, které ještě nemají cíle kompatibilní se scénářem oteplení o 1,5 °C, aby tyto cíle předložily ve značném předstihu před příštím summitem COP27 (za rok v Egyptě). Vyzývají rovněž k zdvojnásobení objemu financí na adaptace a k zastavení investic do uhelných elektráren v souladu s cílem 1,5 °C. Pod výzvou jsou podepsání mj. Joe Biden, Emmanuel Macron nebo Angela Merkelová. Projeví se tyto výzvy nějak i v praxi? 

Zranitelní

Fórum klimaticky zranitelných zemí (Climate Vulnerable Forum) vydalo manifest, ve kterém jeho 55 zemí požaduje "navyšování klimatických cílů na každé další klimatické konferenci, a to především ze strany zemí, které skleníkových plynů emitují nejvíce”. Fórum požaduje zakotvení tohoto pravidla v dokumentu s názvem "Glasgow Emergency Pact". Dále požaduje dohodu na navýšení klimatických financí, dořešení otázky ztrát a škod a nastavení pravidel pro “robustní” trh s uhlíkem. 

Co je to GFANZ?

Akronym pro The Glasgow Financial Alliance for Net Zero. A taky aliance finančních institucí, které se zavázaly ke klimatické neutralitě v rámci investičních portfolií. GFANZ na summitu představil nové zhodnocení vývoje. Jde ale o poměrně kontroverzní projekt, který je obviňován z toho, že místo skutečného řešení spíše poskytuje alibi těm, kteří odklon privátních financí od fosilních paliv spíše oddalují. GFANZ instituce nijak nezavazuje k tomu, aby přestaly finančně podporovat fosilní zdroje. Iniciativa se tam může snadno míjet účinkem. 

8,5 miliard dolarů pro Pretorii

USA, EU, Velká Británe, Francie a Německo slíbily mobizilovat 8,5 miliard dolarů pro Jihoafrickou republiku. Cílem je rychlejší odklon regionu od uhlí, investice do obnovitelných zdrojů energie a ochrana komunit závislých na fosilních zdrojích. Místní klimatičtí a environmentální aktivisté a aktivistky slib opatrně vítají, ale upozorňují na nejasnosti ohledně rozsahu, podmínek a toho, kdo bude za celý projekt zodpovědný.

Řekli, že...

António Guterres navrhl zřízení odborné skupiny, která by měla za cíl vypracovat standardy pro měření a analýzu klimatických závazků ze strany nestátních aktérů. Podle zprávy Oxfordské univerzity je sice 80% globálního HDP spjato se závazkem klimatické neutrality, ale pouze 10% z toho dává smysl.

Biden umravnil Si Ťin-pchinga. "Byla to chyba", komentoval americký prezident v úterý neúčast vrcholných představitelů Číny, Ruska a Saudské Arábie.

O největší faux pas se (kromě A. Babiše a jeho anti-klimatického projevu) postaral asi Jair Bolsonaro, který si ve svém úterním vyjádření spletl amerického vyslance pro klima Johna Kerryho s Jimem Carreym. Ups.

Okolo jednání a projevů

Před místem konání konference (stejně jako jinde v Glasgow nebo i v Edinburku) se denně konají demonstrace a protestují různé skupiny či jednotlivci. Účastníci a účastnice konference se naopak každý den potýkaji s hodinovými frontami u vstupu do areálu. 


Vytisknout