Stav vědeckého poznání o klimatické změně a role Česka – osm odstavců pro každého. Krátké shrnutí všech doposud známých faktů o klimatické změně a nástrojích jejího řešení.
Body sestavil Jan Hollan, odborník z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Původní text dostupný zde.
Stav vědeckého poznání o klimatické změně a role Česka
– 8 odstavců pro každého
-
Globální oteplování má už jen antropogenní příčiny, emise skleníkových plynů (a černých částic z nedokonalého spalování).
-
Přírodní vlivy v posledním půlstoletí (růst vulkanických emisí oxidů síry a pokles výkonu Slunce) působily spíše opačně a (velmi malou) část oteplení tak kompenzovaly.
-
Země do vesmíru vrací méně tepla, než získává od Slunce. Ponechává si skoro watt na metr čtvereční. Většina jde do oceánů, kde je dobře změřena, na ovzduší připadá jedno procento.
-
Hlavní roli má oxid uhličitý z fosilních paliv, lidstvo ročně vypouští na čtyřicet miliard tun, vulkanismus stokrát méně. Vliv CO2 byl spočítán už na konci 19. století.
-
Růst koncentrace CO2 a tím vyvolané oteplování jsou nyní rychlé jako během vymírání na konci prvohor a druhohor (tehdy šlo gigantický vulkanismus) a řádově rychlejší než na konci doby ledové.
-
Prudké oteplování vede ke změně, která dosáhla nebezpečného rozsahu; tím byla porušena Rámcová úmluva OSN (stabilizovat koncentrace na úrovni, která předejde nebezpečnému narušení klimatického systému), již jsme r. 1993 ratifikovali.
-
Pařížská dohoda reflektuje vážnost situace, chce zabrzdit oteplování, jak je jen možné, odvrátit dopady ještě horší.
-
České emise na obyvatele patří k nejvyšším. Přihlásit se záměru je snižovat a pomáhat těm, kteří jsou nejvíce postiženi, je výrazem kompetence a odpovědnosti.
(Údaje o tocích se udávají buď pro uhlík nebo pro CO2, tuna uhlíku odpovídá 3,7 tunám CO2. Často bohužel dochází ke zmatení, která metrika se používá.)