Polsko jako jediná země EU nepřipojilo svůj souhlas pod tzv. cestovní mapu k nízkouhlíkové ekonomice, jejíž součástí by měly být jakési milníky pro snižování emisí skleníkových plynů v zemích EU do roku 2050. Po pátečním zasedání evropských ministrů to uvedl dánský ministr energetiky Martin Lidegaard. EU se tak formálně neshodla na dalším postupu ve své klimatické politice.
Zbylých 26 zemí se ovšem připojilo ke kompromisnímu znění, a proto Dánsko jako současná prezidentská země EU vyzve Evropskou komisi, aby připravila další konkrétní návrhy vedoucí ke snižování emisí oxidu uhličitého v EU.
"Znovu jsme se dostali do situace, kdy jedna země zablokovala závěry jednání (ministrů EU - pozn. red.). Na druhou stranu 26 zemí podpořilo dánský kompromis uložit Evropské komisi, aby vypracovala politické návrhy, které posunou evropskou klimatickou politiku," uvedl na tiskové konferenci Martin Lidegaard.
Tzv. cestovní mapu k nízkouhlíkové ekonomice představila Evropská komise loni v březnu. Její součástí byly i cíle do roku 2020 snížit v Evropě emise skleníkových plynů o 25 % oproti roku 1990, o 40 % do roku 2030, o 60 % do roku 2040 a o 80-95 % do roku 2050. Na cíli pro rok 2050 se představitelé zemí EU včetně Polska shodli už v roce 2009. Návrh Evropské komise pak podrobněji rozplánoval, jak by se k cíli v roce dalo dojít.
Polsko návrh Evropské komise na jednání ministrů životního prostředí zablokovalo už vloni v červnu, kdy bylo předsednickou zemí EU Maďarsko. Polsku se tenkrát nelíbil hlavně cíl znížit emise o 25 % do roku 2020. V druhé polovině roku 2012 unii vedlo Polsko, takže toto téma zůstávalo stranou. Letos v lednu se předsednickou zemí EU stalo Dánsko, které si pokrok právě v oblasti klimatu a životního prostředí vytklo za jednu z priorit svého předsednictví. Aby vyšli Polsku vstříc, odstranili Dánové ze svého kompromisního návrhu údaj o roku 2020 a nechali jen snížení emisí o 40 % do roku 2030, o 60 % do roku 2040 a o 80 % do roku 2050, vše oproti situaci v roce 1990. Navíc žádné z těchto čísel nemá být podle dánského návrhu závazné.
Právě nezávaznost navržených milníků přispěla k tomu, že s kompromisním návrhem souhlasily další státy střední Evropy včetně České republiky. Jak uvedl po jednání český ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, původně to vypadalo, že navržené závěry jednání odmítne i Česká republika. "Klíčovým bylo především zabránit navýšení závazného cíle (snižování emisí skleníkových plynů - pozn. red.) pro rok 2020 z 20 % na 25 % bez pečlivého posouzení dopadu do ekonomik evropských států," uvedl v tiskové zprávě český ministr.
"Česká delegace také požadovala, aby Rada nepřinesla žádný další závazek do roku 2020 a aby cíle na období 2030, 2040 či 2050 byly pouze nezávazné," pokračuje ministr, podle něhož se Češi rovněž snažili prosadit předložení detailních analýz dopadu snižování emisí na jednotlivé sektory průmyslu. Česko zároveň, podobně jako Polsko, upozorňovala na to, že v situaci, kdy neexistuje celosvětová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů, tak je de facto snižuje jen EU.
Polsku, které vyrábí přibližně 90 % elektřiny z uhlí, ovšem dánský kompromis nestačil. Svůj postoj ostatně avizovalo už před jednáním. Polský list Gazeta Wyborcza citoval čtvrteční slova polského ministra životního prostředí Marcina Korolce, podle něhož by si Evropská unie neměla dávat nové cíle snižování emisí před tím, než budou ukončena celosvětová jednání o omezování skleníkových plynů. K tomu by podle něj mohlo dojít v roce 2015.
Evropská komisařka Connie Hedegaardová, jejíž tým původní cestovní mapu k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050 před rokem představil, v reakci na výsledky pátečního jednání uvedla, že Evropská komise bude pokračovat ve své práci, tedy v přípravě návrhů na přechod k nízkouhlíkové a zelené ekonomice. "V Evropské unii je 26 zemí, které jasně daly najevo, že chtějí, abychom se v klimatické politice a nízkouhlíkové ekonomice posunuli dál," uvedla Hedegaardová na tiskové konferenci a později dodala, že stejně jako není možné při mezinárodních jednáních akceptovat situaci, že by jedna země zablokovala snahu ostatních zemí světa, není možné v EU počítat s tím, že jedna země zablokuje snahy všech 26 ostatních.
Na pátečním jednání ministrů životního prostředí se mluvilo rovněž o sporu mezi Evropskou unií a mimoevropskými oblastmi kvůli povolenkám na emise skleníkových plynů pro letadla létající do Evropy. Všechny země podpořily současný postoj Evropské komise, aby neustoupila tlaku ostatních zemí a plán dál prosazovala. Země EU se rovněž shodly na tom, že druhé období tzv. Kjótského protokolu o omezování skleníkových plynů by mělo trvat od roku 2013 do roku 2020. Tento závěr zatím nemá žádný přímý dopad, ale stanovuje pozici, kterou bude EU prosazovat na jednáních o omezování skleníkových plynů na půdě OSN.
Jan Stejskal, www.ekolist.cz
