(Fotografie © Grzegorz Broniatowski / Greenpeace)

Přesně před rokem – 3. února 2022 – uzavřela vláda Petra Fialy s Polskem dohodu o další těžbě v hnědouhelném dole Turów. Podle místních lidí a ekologických organizací je tato dohoda nedostatečná a česká vláda vyměnila ochranu vody v přilehlém pohraničním území za peníze na krizovou infrastrukturu. Po roce od podpisu dohody je podle nich zřejmé, že místním lidem dohoda nepomohla. 

Stát už rok odmítá předat důležitá data o odtoku vody z českého území do dolu. Není tak možné ověřit, zda funguje podzemní stěna, která má odtoku zabránit. Těžba v dole stále pokračuje, aniž by měla všechna povolení od polských úřadů. Místní lidé se pak stále obávají, že přijdou kvůli pokračující těžbě o zásoby vody dříve, než budou postaveny vodovody. 

Česká vláda argumentovala, že dohoda zajistí potřebné informace o množství vody odtékající na polské území. Nicméně o tyto informace se s odvoláním na tu samou dohodu odmítá podělit s veřejností. Dalším důvodem pro podepsání dohody bylo podle vlády a vedení Libereckého kraje vybudování krizové infrastruktury za polské peníze. Nové vodovody však nemají sloužit k ochraně vody a životního prostředí na zasaženém území, ale k zásobování místních lidí pitnou vodou. Zatím však nebyl postaven ani metr. Také dosud nezačala stavba nadzemního valu mezi dolem a obcí Uhelná.

Co se během roku od podpisu smlouvy odehrálo:

Místní Sousedský spolek Uhelná podal společně s českou pobočkou Greenpeace a s německou organizací Bund Sachsen stížnost k Evropské komisi proti česko-polské dohodě o dolu Turów. Město Žitava a organizace Greenpeace podaly žalobu k polskému soudu proti rozhodnutí o dopadech na životní prostředí. 

Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná říká: „Za celý rok jsem si nedokázal odpovědět na otázku, jakým způsobem mohou vodovodní trubky vyřešit tak komplexní témata, jakými jsou ochrana životního prostředí nebo práva obyvatel. Stále nevím, jak nás hodlá Polsko ochránit před vysycháním, když důl stahuje veškerou vodu z okolí. Také jsem zatím neslyšel žádný návrh (byť třeba jen symbolických) kompenzací za to, že naše nemovitosti budou s rozšiřováním těžby ztrácet desítky procent své současné hodnoty. Liberecký kraj si mezivládní dohodou vyřešil otázku financování nezbytné výstavby vodovodů, ale nám, kteří se s negativními důsledky těžby potýkáme, dohoda nic konkrétního nepřinesla, naopak nás odsoudila k dalším dvěma dekádám života s těžbou v těsné blízkosti našich domovů.” 

Petra Kalenská, právnička Frank Bold, říká: „Turów není spor dvou zemí. Je to spor, ve kterém stojí na jedné straně zisk fosilního průmyslu a na straně druhé jsou životy a zdraví obyvatel tří evropských zemí. Právo jasně říká, co si může a nemůže takový průmysl dovolit. Případ Turów však ukazuje, že ani soudy, ani státy, ani Evropská unie nejsou schopny své právo na PGE vymoci.”

Nikol Krejčová z Greenpeace ČR říká: „Případ hnědouhelného dolu zůstává jako ukázka neomezené moci fosilního průmyslu, který ničí majetek i životní prostředí ve třech státech, zatímco okolní státy a EU selhávají v ochraně svých občanů a občanek před dopady tohoto průmyslu. Bez podpory svých vlád či Evropské komise nemají místní lidé proti fosilnímu průmyslu šanci.”