Letos v Kodani mají státy světa uzavřít dohodu, kterou mnozí označují za tu vůbec nejambicióznější v historii. Cílem bude smlouva, jež nahradí Kjótský protokol, který přestane platit roku 2012. A jestli bylo "Kjóto" prvním krokem, kde státy světa učinily pevné závazky pro snížení emisí skleníkových plynů způsobujících globální oteplování, má být Kodaň krokem definitivním.
Kjótský protokol zavázal bohaté státy ke snížení emisí o 5,2 procenta oproti množství roku 1990. Mezitím však Mezivládní panel OSN pro klimatické změny (IPCC) varoval, že je nutné do roku 2020 snížit emise o 25 až 40 procent oproti roku 1990. Jinak hrozí, že růst teploty překročí 2 stupně Celsia oproti předindustriální éře, což by mělo katastrofální následky na klima na celém světě.
Zatímco vědci varují a přicházejí s jednou znepokojivou studií za druhou, politická jednání se vlečou a vlády nejsou ochotny přistoupit k dostatečným závazkům. Kromě výše redukce emisí jsou zde také spory ohledně transferu zelených technologií a peněz chudým zemím. Bez toho nejsou rozvojové státy ochotné se k dohodě připojit.
O současném stavu jednání si Aktuálně.cz povídalo s Kateřinou Husovou, která se jich pravidelně účastní jako zástupce sdružení nevládních organizací Bankwatch. Toto je prvnía a druhá část interview.
