Cílem tohoto závazku je snížit emise metanu nejméně o 30% do roku 2030 (ve srovnání s rokem 2020). Analýza na Twitteru Climate Analytics uvádí, že pokud by tuto výzvu podepsaly a naplnily všechny státy světa, pomohla by do roku 2030 odbourat 14 % emisí skleníkových plynů, které aktuálně svět plánuje vypustit nad rámec Pařížské dohody. To není zanedbatelné množství. I poslední zpráva IPCC počítá ve svých scénářích s tím, že ke stabilizaci klimatu je třeba snížit kromě množství CO2 velmi rychle i emise dalších skleníkových plynů. 

Globální metanový závazek by tak mohl na cestě k cíli 1,5 stupně pomoci. Do dnešního oficiálního ohlášení na klimatické konferenci OSN v Glasgow se k výzvě připojilo 103 zemí, které společně představují více než 70% světové ekonomiky a téměř polovinu antropogenních emisí metanu. Největší emitenti metanu, tedy Rusko, Čína a Indie, se ale k závazku dosud nepřihlásili. 

Dalším nedostatkem Globálního metanového závazku je i to, že do značné míry opomíjí emise metanu ze zemědělství, které rovněž představují problém.

Spojené státy a Evropská unie přislíbily v souvislosti s výzvou i finanční a technickou podporu, jež má pomoci tento závazek implementovat. Finanční podporu ve výši 328 milionů dolarů přislíbili i soukromí dárci. Další podporu přislíbila Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská investiční banka a Zelený klimatický fond. Partnerem při uvádění tohoto závazku v život bude i Mezinárodní energetická agentura. 

Globální metanový závazek byl poprvé avizován už 17. září 2021, tedy krátce před letošním Valným shromážděním OSN jako společná iniciativa EU a USA. 

Až do ohlášení na klimatické konferenci v Glasgow se ke Globálnímu metanovému závazku přihlásilo 103 zemí: