V souvislosti se záměrem vlád rozvinutých zemí věnovat do roku 2020 až 100 miliard dolarů ročně na opatření proti změnám klimatu varuje organizace Transparency International prostřednictvím Zprávy o globální korupci před rizikem korupce u nových a dosud nevyzkoušených toků peněz.
„Urgentní potřebu reagovat na klimatické změny je nutné podpořit transparentností a zodpovědností“, řekl Huguette Labelle, předseda Transparency International. „Klimatická politika a její financování bude účinné jen pokud budou opatření proti klimatickým změnám realizována bez korupce.“
„Urgentní potřebu reagovat na klimatické změny je nutné podpořit transparentností a zodpovědností“, řekl Huguette Labelle, předseda Transparency International. „Klimatická politika a její financování bude účinné jen pokud budou opatření proti klimatickým změnám realizována bez korupce.“
Pro dosažení větší efektivity při realizaci protiklimatických opatření doporučuje Zpráva větší účast veřejnosti, lepší přístup k informacím a posílení zodpovědnosti. Je zapotřebí snížit možnosti potenciálních střetů zájmů a také negativní vliv lobbingu a dalších zájmů při nastavování pravidel klimatické politiky.
„Na čele boje s klimatickou změnou stojí Bangladéš. To, jakým způsobem Bangladéš zvládne realizaci proti klimatických opatření a zajistí přitom transparentnost a zodpovědnost ve využívání klimatických fondů, může být zdrojem poučení pro vlády a neziskové organizace po celém světě. Doporučení ve Zprávě přicházejí v kritickou chvíli“, uvedl Iftekhar Zaman, výkonný ředitel Transparency International v Bangladéši.
Žádná z 20 zemí, které budou podle předpokladů dopady měnícího se klimatu postiženy nejvíce, nezískala při hodnocení prostřednictvím indexu vnímané korupce více než 3,6 bodu na škále, kde 0 znamená vnímání extrémní korupce a 10 znamená vysokou transparentnost. Vlády musí musí zajistit transparentní přehled toho, jakým způsobem jsou klimatické fondy využívány, čemuž může pomoci i monitoring ze stran nevládních organizací.
„Před korupcí není nic svaté, dokonce ani budoucnost naší planety ne. Selhání při realizaci opatření proti změnám klimatu neznamená jen špatně alokované peníze a podvody v projektech, ale ubližuje především budoucím generacím“, říká Labelle. V 5 zemích, které jsou klimatickou změnou zranitelné nejvíce - tedy Bangladéš, Honduras, Myanmar, Nikaragua a Vietnam - žije téměř 300 milionů obyvatel.
Jedním z příkladů korupčního jednání je i případ prodeje uhlíkových kreditů na Slovensku. V rámci emisního obchodovacího systému mohou jednotlivé státy prodávat uhlíkové kredity, pokud jsou jejich emise nižší než národní cíle. Investigativním reportérům se povedlo zjistit, že slovenská vláda prodala uhlíkové kredity za polovinu jejich ceny firmě, která je napojena na některé zaměstnance ministerstva, které bylo za tento prodej zodpovědné. Smlouva, ani cena zveřejněny nebyly. Kvůli prodeji emisních kreditů pod cenou přišli slovenští občané odhadem o ztrátu 75 milionů euro.
Je zapotřebí, aby systém podpory protiklimatických opatření byl na možnou korupci připraven již předem. V opačném případě korupce ohrozí jeho efektivitu.
Podle:
http://www.transparency.org/news_room/in_focus/2011/gcr_climate_change#corruption
http://www.transparency.org/news_room/latest_news/press_releases/2011/2011_04_30_gcr_en
„Na čele boje s klimatickou změnou stojí Bangladéš. To, jakým způsobem Bangladéš zvládne realizaci proti klimatických opatření a zajistí přitom transparentnost a zodpovědnost ve využívání klimatických fondů, může být zdrojem poučení pro vlády a neziskové organizace po celém světě. Doporučení ve Zprávě přicházejí v kritickou chvíli“, uvedl Iftekhar Zaman, výkonný ředitel Transparency International v Bangladéši.
Žádná z 20 zemí, které budou podle předpokladů dopady měnícího se klimatu postiženy nejvíce, nezískala při hodnocení prostřednictvím indexu vnímané korupce více než 3,6 bodu na škále, kde 0 znamená vnímání extrémní korupce a 10 znamená vysokou transparentnost. Vlády musí musí zajistit transparentní přehled toho, jakým způsobem jsou klimatické fondy využívány, čemuž může pomoci i monitoring ze stran nevládních organizací.
„Před korupcí není nic svaté, dokonce ani budoucnost naší planety ne. Selhání při realizaci opatření proti změnám klimatu neznamená jen špatně alokované peníze a podvody v projektech, ale ubližuje především budoucím generacím“, říká Labelle. V 5 zemích, které jsou klimatickou změnou zranitelné nejvíce - tedy Bangladéš, Honduras, Myanmar, Nikaragua a Vietnam - žije téměř 300 milionů obyvatel.
Jedním z příkladů korupčního jednání je i případ prodeje uhlíkových kreditů na Slovensku. V rámci emisního obchodovacího systému mohou jednotlivé státy prodávat uhlíkové kredity, pokud jsou jejich emise nižší než národní cíle. Investigativním reportérům se povedlo zjistit, že slovenská vláda prodala uhlíkové kredity za polovinu jejich ceny firmě, která je napojena na některé zaměstnance ministerstva, které bylo za tento prodej zodpovědné. Smlouva, ani cena zveřejněny nebyly. Kvůli prodeji emisních kreditů pod cenou přišli slovenští občané odhadem o ztrátu 75 milionů euro.
Je zapotřebí, aby systém podpory protiklimatických opatření byl na možnou korupci připraven již předem. V opačném případě korupce ohrozí jeho efektivitu.
Podle:
http://www.transparency.org/news_room/in_focus/2011/gcr_climate_change#corruption
http://www.transparency.org/news_room/latest_news/press_releases/2011/2011_04_30_gcr_en
_large.png)
