fbpx
Unie vyjednává finanční aspekty klimatické dohody

Unie vyjednává finanční aspekty klimatické dohody

Ministři financí EU 27 se na setkání 2. září shodli na společné pozici EU ke klíčovým tématům nadcházejícího setkání zemí G20 v Londýně. Jedním z hlavních témat setkání bude pozice ke změnám klimatu. Očekává se, že postoj G20 významně ovlivní vyjednávání o nové klimatické dohodě OSN, která má být uzavřena v prosinci v Kodani. Země G20 budou dále jednat o reformě finančních trhů a posílení mezinárodních finančních institucí. Země G20 se sejdou 24. a 25. září v Pittsburgu.zatím na mrtvém bodě, byla v minulosti právě otázka rozdělení tohoto podílu mezi jednotlivé členské země.


Své stanovisko (sdělení) k finančním aspektům dohody dokončuje také Evropská komise, zveřejnit by ho měla 15. září.  Předběžné znění dokumentu je však již známo, jeho pracovní verze totiž unikla z Komise. Jeho výchozím bodem je odhad finančních potřeb rozvojových zemí pro boj s klimatickými změnami. Na něj navazuje několik alternativních scénářů, které popisují, jak by si vyspělé země mezi sebou mohly náklady na financování opatření v rozvojových zemích rozdělit. Všechny scénáře se přitom zakládají na HDP a emisích skleníkových plynů. Evropská unie by v závislosti na jednotlivých variantách rozvojovým zemím měla pomoci pokrýt 20-30% jejich potřeb. Je to vůbec poprvé, co Komise přišla s konkrétní definicí termínu „spravedlivý podíl“, o němž ministerské dokumenty hovořily dosud jen velmi volně.

Podle scénáře, který by byl pro EU nejméně výhodný, a v němž by výše příspěvku závisela z 10% na emisích skleníkových plynů a z 90% na HDP, by Evropská unie musela rozvojovým zemím přispět na pokrytí 30,4% nákladů. Spojené státy by naproti tomu zaplatily zhruba 24,2% nákladů. Dokument ale zdůrazňuje, že scénáře představují z hlediska veřejných financí „horní hranici“ a počítá s tím, že veřejné prostředky v první řadě umožní vytvořit mezinárodní trh s emisními povolenkami, z nějž bude v budoucnu možné získat „daleko větší toky soukromého kapitálu“. Tomu nasvědčují i poslední zprávy, které zveřejnila agentura Reuters. Podle té navrhuje Komise v připravovaném sdělení zavázat EU k příspěvku rozvojovým zemím pouze ve výši 2-15 miliard eur ročně (z celkového příspěvku rozvinutých zemí ve výši 13-24 miliard eur. Komise se přitom již předtím vyjádřila, že jen z EU ETS by od roku 2013 bylo možné přispívat v rozsahu 15 – 40 miliard eur ročně. Konkrétní částka by závisela na ceně povolenek. Novela příslušné směrnice přitom členské státy vyzývá, aby alespoň 50% příjmů ze systému EU ETS využily k financování opatření souvisejících se změnami klimatu. Tento požadavek ale není pro členské země závazný. ČR se nyní chystá využít vyjednané výjimky a povolenky i po roce 2013 energetickým společnostem zdarma. Podle současného návrhu by šlo zejména o pomoc státnímu ČEZu na již naplánované projekty technologických inovací.

Součástí sdělení Komise má být i návrh, jakým způsobem by se na financování evropského podílu měly podílet jednotlivé členské země. Jedním z důvodů, proč se jednání o finančním příspěvku EU ocitla prozatím na mrtvém bodě, byla v minulosti právě otázka rozdělení tohoto podílu mezi jednotlivé členské země.


Vytisknout