Prohlášení Klimatické koalice a Zeleného kruhu ze dne 30. září 2021

V posledních týdnech a měsících zažíváme po celé Evropě bezprecedentní nárůst cen energií, který se dotkne i lidí v České republice. Ceny elektřiny dokonce překonaly dosavadní rekord z roku 2008 a je možné, že dále porostou. Podle analytické společnosti Ember je na vině zejména rostoucí cena zemního plynu. [1] Svojí roli v růstu ceny elektřiny hraje i zvýšení ceny emisních povolenek. Nicméně i v případě, že by cena povolenky za poslední rok nijak nerostla, by současné zvýšení ceny plynu zdražilo elektřinu z původních cca 50 eur/MWh na cca 90 eur/MWh (nynější cena je přitom cca 100 euro/MWh). [2]

Na růst ceny emisních povolenek, který přispívá ke zdražování, je třeba pohlížet jako na přenesení škod způsobovaných fosilními palivy na zdraví a životním prostředí do jejich ceny. Navíc růst ceny znamená i růst výnosů pro stát, který je může použít na snižování fosilní závislosti.  Spalování fosilních paliv je také hlavní příčina změny klimatu a ekonomické dopady nekontrolovatelného růstu teploty by byly násobně větší, než náklady na redukci emisí skleníkových plynů (tedy na zastavení růstu teploty na relativně bezpečné úrovni). I dopady změny klimatu jsou horší pro chudší lidi nejen v rozvojových zemích, ale také v ČR.  Naopak obnovitelné zdroje energie z dlouhodobého hlediska energii zlevňují [3] stejně jako úspory snižují náklady díky nižší spotřebě energie. 

Některé státy, jako třeba Španělsko [4], Řecko nebo Belgie, již dávno plánují a přijímají opatření, aby ochránily domácnosti před pádem do energetické chudoby. Česká vláda oproti tomu zaspala, nedokázala včas snížit naši závislost na fosilních palivech, nesplnila ani vlastní plány na zvyšování účinnosti využití energií v domácnostech i v průmyslu a na ochranu českých občanů a občanek začíná pomýšlet až teď. [5] Přitom už nyní podle EUROSTATU trpí energetickou chudobou [6], tedy stavem kdy nepřiměřeně velkou část svých nákladů vynaložíte na elektřinu a vytápění, přes tři sta tisíc lidí. [7] V akutním ohrožení je však až pětina domácností, které se kvůli růstu cen elektřiny, plynu a tepla mohou dostat do problémů. [8]

Vláda rovněž dosud nemá plán, jak pomoci proměnit fungování českého teplárenství tak, aby vyřešila závislost na uhlí a zároveň nadměrně neohrozila domácnosti vysokými cenami a politickými i ekonomickými riziky dováženého plynu. Ekologické a rozvojové organizace sdružené v Klimatické koalici upozorňují, že jedním z hlavních vládních cílů by měla být takzvaná spravedlivá transformace, aby náklady konce uhlí a dalších fosilních paliv neohrozily ty nejchudší a nedošlo k propadu zaměstnanosti i životní úrovně v “uhelných” regionech, ale i jinde v zemi.

Sociální otázku konce fosilních paliv je nutné okamžitě řešit. Vyzýváme vládu, aby urgentně přijala sérii opatření, která ochrání české domácnosti před pádem do energetické chudoby. Může mezi ně spadat například příspěvek na energie, který umožní vyrovnat rostoucí účty za energie nízkopříjmovým rodinám nebo zjednodušení podmínek a navýšení dotační podpory  pro zateplování a obnovitelné zdroje na domech, aby byly dostupné všem. Zdrojem financování takového příspěvku by měly být v první řadě desítky miliard korun získávané z aukcí emisních povolenek na národní úrovni, které se v současné době rozpouští ve státním rozpočtu.

Zajištění energetických potřeb musí být dostupné pro každého. Zároveň je potřeba nesvazovat domácnosti na léta dopředu závislostí na plynu, jehož cenu určuje těžko předvídatelná globální poptávka a geopolitická situace. Zaměstnancům a zaměstnankyním uhelného průmyslu, kteří budou přicházet o práci, by měl stát poskytnout výsluhový příspěvek - tak jak to už funguje pro odcházející horníky z některých dolů.

Systémovým řešením pro udržení přiměřených nákladů na energie jsou pak masivní investice (například s využitím peněz nabízených Evropskou unií) do snižování spotřeby energie i akumulace energie a spuštění programů pro podporu obnovitelných zdrojů energie, které už dnes poskytují nejlevnější elektřinu a teplo a pomohou zajistit nezávislost na rostoucích cenách fosilních paliv.

[1] Viz zdroj

[2] Uvedený výpočet vychází ze situace, kdy závěrnou elektrárnou v merit order efektu na spotovém trhu je paroplyn (CCGT), cena zemního plynu v uvedeném období stoupla na PXE z 16 na 43 eur/MWh a cena emisní povolenky z 33 na 60 eur/EUA.

[3] Modelování odklonu ČR, Německa a Polska od uhlí ukazuje, že při rychlejším tempu útlumu a rychlejším rozvoji obnovitelných zdrojů bude stát silová elektřina méně než při pomalejším. Zdroj zde

[4] Viz zdroj.

[5] Viz zdroj

[6] O energetické chudobě mluvíme v situaci, kdy domácnost vynaloží více než 10% svých příjmů na elektřinu a vytápění.

[7] Viz zdroj

[8] Viz zdroj