Nejvíce podzemní vody se nevyužívá pro výrobu pitné vody nebo pro potřeby průmyslu. Největší spotřebu podzemní vody má na svědomí zavlažování zemědělských plodin. Asi čtyřicet procent všech vypěstovaných obilovin vyrostlo díky zavlažování. Důsledky to má dvojí. V některých regionech dochází k přetížení podzemních zdrojů vody. Čerpání podzemních vod má vliv na zvyšování mořské hladiny.
Pro zemědělství se spotřebuje celkem 90 procent veškeré čerpané podzemní vody. Pozoruhodné je v této souvislosti zjištění německé vědkyně Petry Döllové. „Z měření a modelů, které k čerpání podzemní vody na globální úrovni máme, vyplývá, že zemědělci v regionech, kde dochází k vyčerpání podzemních zdrojů vody, zavlažují méně. Používají jen 70 procent optimálního množství vody,“ říká Petra Döllová z Ústavu fyzikální geografie na Goethově univerzitě.
Nárůst používání podzemní vody pro zavlažování má také svůj podíl na stoupání mořské hladiny. Podle propočtů německé vědkyně přispělo v letech 2000 až 2009 čerpání podzemní vody ke zvýšení mořské hladiny o 0,31 milimetrů ročně. Je to asi desetinný podíl na celkovém zvyšování hladiny.
Celkově se míra, s jakou jsou světové podzemní zásoby vody čerpány, dlouhodobě zvyšuje. Během první dekády tohoto století byla spotřeba podzemní vody dvakrát vyšší než jaká byla v letech 1960 až 2000.
Mezi země s největší mírou čerpání podzemní vody patří Spojené státy americké, Írán, Saúdská Arábie a Čína. Zhruba asi 15 procent spotřeby podzemní vody není udržitelná, protože jde o zdroje vody, které se samy neobnovují. Nejvíce se tyto neobnovitelné zdroje podzemní vody čerpají na Arabském poloostrově, v Libyi, Egyptě, Mali, Mozambiku a v Mongolsku. Aktuální odhady o globální spotřebě podzemní vody v letech 2000 až 2009 je 113 000 milionů kubický metrů za ročně.
ZDROJ: Ekolist.cz
