„Všichni by se v tuto chvíli měli extrémně zajímat o to, s čím z Durbanu odejdeme,“ řekl Achim Steiner z Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) EurActivu.
„Bez celosvětové dohody o klimatu se nám nikdy nepodaří dosáhnout takového snížení úrovně emisí, jaké by bylo zapotřebí. S každým rokem se nám čas zkracuje,“ dodal.
Podle posledních údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) vzrostly celosvětové emise skleníkových plynů v loňském roce na 30,6 gigatun, což je nejvíc v historii.
Cíle vyjednávání v Durbanu
V jihoafrickém Durbanu proběhne letos další kolo mezinárodních jednání o změnách klimatu. S novou mezinárodní dohodou, která by nahradila po roce 2012 Kjótský protokol, měla původně v roce 2009 přijít mezinárodní konference v Kodani, ale představitelé zemí světa na ní uzavřeli pouze nezávaznou „Kodaňskou dohodu“, která obsahovala také závazek, podle nějž vyspělé země mají do roku 2020 rozvojovým státům ročně přispívat 100 miliard dolarů na opatření související se změnami klimatu.
K významnějšímu posunu došlo na loňské konferenci v mexickém Cancúnu (EurActiv 14.12.2011), kde na základě Kodaňské dohody vznikl nový dokument, který vůbec poprvé oficiálně uznal cíl nedopustit oteplení planety o více než 2°C a přijal 1990 za oficiální referenční rok pro poměřování emisí. V Cancúnu vznikl také klimatický fond na pomoc rozvojovým zemím a technologický mechanismus, který má zajistit přenos technologií využitelných ke snižování emisí do méně vyspělých koutů světa.
Od Durbanu se očekává především konečné uzavření dohody o nástupci Kjótského protokolu, jehož platnost vyprší v roce 2012.
Vyjednavači EU a Spojených států, komisařka pro klima Connie Hedegaard a Todd Stern dali ale v uplynulých měsících najevo, že od jihoafrické schůzky žádnou závaznou dohodu nečekají.
Jihoafrická vláda Jacoba Zumy se mezitím v zákulisí za svůj váhavý přístup a chabé přípravy na prosincový summit stala terčem kritiky ze strany EU. Komisařka Hedegaard EurActivu řekla, že ať už se v Durbanu stane cokoliv, podle evropské legislativy „budeme muset kompenzovat pouze nejméně rozvinuté země a ne rozvíjející se ekonomiky, jako je tomu dnes“.
„Hodně peněz už je tedy na cestě,“ uvedla komisařka. To je podle ní ale „jen jedna věc, kterou chce (EU) při jednáních s partnery v Durbanu použít. Oni chtějí, aby ten systém pokračoval. OK. Co nám ale potom nabídnou?“
Nedořešené otázky
V Durbanu by se měla dojednat ještě celá řada věcí. Předně není zatím jasné, o kolik které země budou snižovat své emise skleníkových plynů, zbývá dořešit detaily klimatického fondu, z něhož má do rozvojových zemí ročně putovat 100 miliard dolarů. Navíc je třeba určit, které země budou patřit do kategorie „rozvojových“ a „rozvinutých“ zemí, což je důležité pro určení jejich příspěvku ke snižování emisí.
Rozvojové země se také pokoušejí znovu otevřít debatu o posun stávajícího cíle pro maximální oteplení planety z 2°C na 1,5°C. Jejich úsilí podpořila v minulosti výkonná tajemnice Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu Christiana Figueres.
Pokud by se v Durbanu k žádné dohodě nepodařilo dospět, neznamená to podle Steinera ještě, že nedojde k žádnému „dílčímu pokroku“ a že to zabrání dalším snahám o hledání globálního řešení. Znamenalo by to prý ale „velké zklamání a frustraci“ pro všechny, kteří o dohodu usilují.
„Myslím, že historici jednou dekádu 2010-2020 odepíší jako jedno z tragických období nerozhodnosti mezinárodního společenství a světové ekonomiky, která se byla schopná přesunout na jinou trajektorii uhlíkových emisí, ale z důvodů, které se v budoucnu budou možná jevit jako nepodstatné, se k tomu neodhodlala,“ uvedl.
ZDROJ: server Euractive, http://www.euractiv.cz/zivotni-prostredi/clanek/zastupce-osn-se-obava-ze-zadna-klimaticka-dohoda-letos-nebude-008844
