Pozice Klimatické koalice k emisním cílům pro ČR do roku 2030 a ke klimatické neutralitě

Pozice Klimatické koalice k emisním cílům pro ČR do roku 2030 a ke klimatické neutralitě

Česká republika potřebuje jasné a ambiciózní národní cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Současné cíle definované v Politice ochrany klimatu ČR a ve Vnitrostátním plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NECP) jsou zastaralé a nedostatečné a nezohledňují politický, technologický a vědecký vývoj posledních let.  

Směřování ke klimatické neutralitě je důležitým příspěvkem České republiky k celosvětové snaze zmírnit globální změnu klimatu, stabilizovat naše životní podmínky a umožnit další fungování společnosti. Předat Zemi v dobrém stavu i příštím generacím je rovněž projevem mezigenerační solidarity. Kromě umenšení dopadů na životní prostředí máme v rámci stanovení národních emisních cílů také příležitost snížit závislost ČR na dovozu fosilních paliv. Stanovení těchto cílů musí být samozřejmě doprovázeno i plánem a opatřeními, jež budou českou společnost a ekonomiku vytyčeným směrem posouvat. Klimatická politika by se tak měla stát prioritním tématem naplňovaným všemi relevantními resorty. Cesta ke klimatické neutralitě bude představovat změny v mnoha oblastech a nebude jednoduchá. Pro úspěšnou transformaci bude nezbytné předjímat její dopady v regionech do velké míry závislých na uhelném průmyslu a přistupovat k odklonu od fosilních paliv nejen dostatečně rychle, ale i sociálně ohleduplně. Případné negativní dopady této transformace na chudší části společnosti je třeba aktivně sledovat, vyhodnocovat a v případě potřeby se snažit je s pomocí státních politik zmírňovat. 

Aktualizované klimatické cíle a trajektorie snižování emisí by se měly promítnout nejen v  revidované Politice ochrany klimatu v ČR, ale měly by být součástí i dalších strategických dokumentů jako např. Státní energetické koncepce, NECP, Plánu spravedlivé územní transformace a dalších sektorových politik či investičních strategií, a to včetně Národního investičního plánu

Společné cíle EU

Česká republika v roce 2019 podpořila společný cíl EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a taktéž navýšení klimatických cílů EU do roku 2030 na 55 % (oproti 1990). Evropské závazky ani závazky v rámci Pařížské dohody ale neříkají, jaký by měl být národní cíl přímo pro ČR. Existují pouze tyto společné cíle, konkrétní emisní závazek pro rok 2030 ale závisí na rozhodnutí České republiky. [1] Je tak na ČR, aby si definovala, kolik jím chce přispět v rámci globální resp. společné evropské snahy. Podobně jako u jiných evropských environmentální politik mohou i v této souvislosti členské státy EU jednat dokonce rychleji, než stanoví celkový cíl pro EU. Některé státy EU tak například plánují dosáhnout klimatické neutrality už v dřívějších termínech než ve společně stanoveném roce 2050. [2]

Klimatická neutralita ČR

Česká republika by se rovněž měla zavázat k dosažení klimatické neutrality, a to nejpozději do roku 2050 s lineární či rychlejší trajektorií snižování emisí od současnosti. Vzhledem k tomu, že některé sektory (zemědělství, odpady) nejspíše nedosáhnou nulových emisí, je nutné počítat i se zvyšováním schopnosti krajiny pohlcovat uhlík [3], aby mohlo být klimatické neutrality dosaženo. Je přitom zásadní zohlednit také celkové kumulativní množství emisí vypuštěných do doby, než dosáhneme klimatické neutrality. Proto by měla vláda pro Českou republiku stanovit i uhlíkový rozpočet, který by se měl co nejvíce blížit spravedlivému podílu ČR na naplňování cílů Pařížské dohody. Právě celkový uhlíkový rozpočet a také klimatické cíle pro rok 2030 jsou v tomto kontextu mnohem důležitější než konkrétní termín klimatické neutrality. Rok 2050 musí být nejzazším termínem pro dosažení klimatické neutrality, avšak k výraznému snížení emisí musí dojít mnohem dříve.

Emisní cíle ČR pro rok 2030

Česká republika by si měla stanovit cíl snížení emisí skleníkových plynů (CO2e) do roku 2030 minimálně o 65 % oproti roku 1990 [4] s lineární (či rychlejší) trajektorií snižování od současnosti. Tento cíl je podle scénářů a studií (níž) možné naplňovat už nyní. Zároveň je třeba zdůraznit, že pokud budeme počítat s naším spravedlivým podílem v produkci skleníkových plynů, cíl by měl být ještě vyšší (až 84 %) a je tedy stále nutné hledat způsoby, jak se mu přiblížit a cíl 65 % považovat za nutné minimum. Podrobněji dál:

Stanovování cílů

Při stanovování cílů by se na jedné straně měla hledat odpověď a průnik mezi tím, jaký by měl být spravedlivý podíl České republiky na globálním snižování emisí, a zároveň jaký potenciál (ekonomicko-technicko-politický) si dokážeme představit. 

Z pohledu potenciálu se lze dívat na nedávno zveřejněné scénáře v rámci nástroje “Pathways explorer”, kde Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) předkládá scénář snížení emisí o 66,66 % oproti roku 1990. [5] Studie Energetická revoluce: dekarbonizační scénáře pro ČR do roku 2050 [6] počítá se snížením emisí v energetice a dopravě v rozmezí 70-80 %, nezabývá se však “neenergetickými” emisemi z průmyslu, ani zemědělstvím či odpadovým hospodářstvím. Studie společnosti McKinsey popisuje, jak dosáhnout snížení emisí o 55 %. [7]

Z pohledu spravedlivého podílu lze cíl hledat např. s pomocí online nástroje “Climate Equity Reference calculator”, kde pro ČR vychází cíl snížení emisí v rozmezí 70-80 % [8]. Dále v roce 2020 vypracovaná studie od Manchester University, která využívá koncept uhlíkového rozpočtu, uvádí, že v roce 2030 by měly být emise o 84 % nižší oproti roku 1990, a to při exponenciální křivce snižování.

V minulosti se nejednou stalo, že si ČR či EU stanovila své cíle daleko od spravedlivých, argumentujíc přitom reálnou dosažitelností a ekonomickými či technickými překážkami. Ve skutečnosti se pak cíle podařilo splnit dříve, ať už z důvodu technologického pokroku či prostě z důvodu, že cíle ovlivnila fosilní lobby. EU například splnila o několik let dříve celoevropské cíle snižování emisí pro rok 2020. Česko splnilo svůj cíl pro obnovitelné zdroje pro rok 2020 již v roce 2014, tj. o 6 let dříve, a rozvoj obnovitelných zdrojů se pak prakticky zastavil. Většina Uhelné komise doporučila konec uhlí v roce 2038, aby se už o půl roku později ukázalo, že to bude mnohem dříve. 

Shrnutí

Požadujeme tedy, aby vláda přijala závazek klimatické neutrality, a to nejpozději v roce 2050, aby stanovila dostatečně ambiciózní klimatický cíl pro Českou republiku pro rok 2030, a to snížit emise nejméně o 65 % oproti roku 1990, a zároveň aby vypracovala dlouhodobou strategii, jak těchto cílů dosáhnout s co nejnižším možným množstvím celkově vypuštěných emisí. Tato strategie musí zohledňovat naléhavost klimatické krize a zároveň mít na zřeteli a řešit i sociální rozměr celého procesu transformace k nízkouhlíkové společnosti.

 

Poznámky: 

[1] V rámci EU zároveň existují ale určité kvantifikované cíle pro dílčí oblasti a návrhy evropské komise pro národní cíle, které jsou na úrovni EU závazné (návrh je -26 % do 2030 oproti 2005 pro ČR), definování vlastního cíle pro ČR je ovlivněno také tržně.

[2] https://eciu.net/netzerotracker/map

[3] obnovování a zvyšování podílu přírodě blízkých ekosystémů  jako jsou mokřady  či lesy ponechané na samovývoj nebo vyčlenění části orné půdy pro krajinné prvky

[4] jedná se o emise bez sektoru LULUCF

[5] https://pathwaysexplorer.climact.com/?country=CZ&toolmode=0&scenario=Czech+Republic%3A+LTS+%28AMO+suggestion%29

[6] https://www.greenpeace.org/static/planet4-czech-republic-stateless/2021/10/93cc9533-energeticka_revoluce.pdf

[7] https://www.mckinsey.com/cz/~/media/mckinsey/locations/europe%20and%20middle%20east/czech%20republic/our%20work/decarbonization_report_cz_vf.pdf

[8] https://calculator.climateequityreference.org/index.php


Vytisknout