Organizace sdružené v Klimatické koalici se ztotožňují se závěry zprávy Climate Action Network Europe a European Environmental Bureau, ze které vyplývá, že pro dodržení závazků Pařížské dohody je nutné zvýšit evropské cíle pro snížení emisí do roku 2030. Aby Evropa dosáhla klimatické neutrality nejpozději v roce 2050, je zapotřebí se zavázat ke snížení emisí do roku 2030 minimálně o 55 %, ideálně o 65 % (oproti roku 1990), nikoliv o 40 %, jak říká původní záměr schválený v roce 2014. Zároveň musí být snižování emisí spravedlivé a nesmí na ně doplatit lidé s nízkými příjmy.

Abychom se vyhnuli nejhorším dopadům klimatické krize a udrželi růst průměrné globální teploty planety Země pod hranicí 2°C (a zároveň směřovali k oteplení maximálně o 1,5°C), je dále potřeba navýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na koncové spotřebě energie na 50 % do roku 2030 oproti současným 32 %. Současný cíl zvýšení energetické účinnosti ve výši 32,5 % je pak třeba směřovat až ke 45 % v roce 2030 oproti předpokládanému vývoji spotřeby bez zásahů.

V září 2020 Evropská komise předložila návrh na navýšení klimatických cílů pro rok 2030 a zároveň dopadovou studii, kterou si vyžádaly členské státy pro posouzení dopadů zaváděných opatření na jejich ekonomiky. Klimatická koalice zdůrazňuje, že navýšení cíle pro snížení emisí na minimálně 55 % a ideálně 65 % oproti roku 1990 je nezbytné. Pokud se nepodaří udržet oteplení planety v souladu se závazky Pařížské dohody, budou sociální, ekologické i ekonomické dopady spojené s klimatickou krizí výrazně vyšší než se zaváděním potřebných opatření. Zároveň je při zvyšování cílů potřeba brát v potaz i historické souvislosti - Evropa vypustila víc kumulativních emisí než jiné části světa a měly by tomu odpovídat i naše závazky ke snižování emisí.

V České republice je pak nutné zaměřit se především na:

 

1. Ukončení těžby a spalování uhlí

Je potřeba zavřít všechny uhelné elektrárny do roku 2030. Tyto fosilní zdroje produkují 88 % emisí z výroby elektřiny a jsou hlavním zdrojem rtuti v ovzduší. Třetina jimi vyrobeného proudu přitom odpovídá vývozu elektřiny z ČR. Proto by již v následujících několika letech měly být odstaveny nejplýtvavější uhelné elektrárny jako Počerady či Chvaletice. Elektrizační soustava však může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez uhelných elektráren a s dvojnásobným množstvím obnovitelných zdrojů. Doložilo to podrobné modelování soustavy v 15 minutových intervalech po celý rok, takže postihlo například denní špičky spotřeby či propady výroby z fotovoltaiky v noci či v zimě.

 

2. Spravedlivou transformaci uhelných regionů 

Je potřeba  zaměřit se přednostně  na rozvoj regionů, které jsou nejvíce zasaženy odklonem od uhlí a s tím souvisejícími strukturálními ekonomickými a společenskými problémy. Navzdory tomu se těmto regionům zatím nedostává dostatečné podpory. Je klíčové zaměřit se na potřeby konkrétních obyvatel a podporovat jejich aktivní zapojení do procesu plánování, nasměrovat dostupné prostředky do projektů, které přispějí k vytváření nových pracovních míst a nastartují obnovu regionů, a zároveň zajistit transparentní proces jejich čerpání.

Transformace k nízkouhlíkové energetice je vzhledem k vývoji klimatické krize nejen nevyhnutelná, ale zároveň představuje také příležitost pro spravedlivou ekonomickou obnovu po pandemii. Součástí této transformace je snižování emisí, zapojení domácností a občanů do produkce obnovitelné energie a zásadní zmírnění současných nerovností ve společnosti - a tedy lepší a spravedlivější život pro většinu obyvatel České republiky i Evropy.

 

3. Rozvoj domácích obnovitelných zdrojů energie

Je potřeba podpořit domácnosti, skupiny lidí, obce, farmáře či firmy ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jednak je nutné změnit zákon o podporovaných zdrojích energie tak, aby umožňoval rozvoj fotovoltaických a větrných elektráren. Dále je nutné investovat peníze z tzv. Modernizačního fondu (z povolenek na emise skleníkových plynů) zejména do projektů obnovitelných zdrojů energie (s důrazem na projekty domácností, skupin lidí, obcí, zemědělců i firem). Z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci je potřeba financovat změnu ekonomiky uhelných regionů s důrazem na rozvoj obnovitelných zdrojů (zejména obecních a občanských).  

 

4. Zrychlení úspor energie a náhrada fosilních paliv

Je potřeba zaměřit se na potenciál úspory energie prostřednictvím tzv. energeticky úsporné renovace budov (vedoucí k efektivnímu řešení vytápění, ochlazování, ohřevu teplé vody apod.) a modernizací procesů průmyslové produkce. Spolu se zvýšením energetické účinnosti v dopravě mohou tyto úspory snížit energetickou spotřebu EU mezi lety 2015 a 2050 na polovinu. S tím se pojí i elektrifikace průmyslových procesů, vytápění a dopravy za využití elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tepelná čerpadla a elektrická vozidla jsou pak klíčové technologie, které by měly ve 20. letech 21. století postupně dominovat budovám a silnicím.