fbpx
Česko úspěšně zvládlo předsednictví v Radě EU. V tématech energetiky a životního prostředí však nebylo dostatečně ambiciózní

Česko úspěšně zvládlo předsednictví v Radě EU. V tématech energetiky a životního prostředí však nebylo dostatečně ambiciózní

Středa 21. prosince 2022 - PRAHA: 31. prosince 2022 končí české předsednictví v Radě Evropské unie. Během půlročního předsednictví se České republice dařilo posouvat kupředu důležitou evropskou agendu. Česko přispělo k dosažení shody na velké části klimatického legislativního balíčku Fit for 55 a představilo řadu návrhů na řešení aktuálních výzev, se kterými se EU momentálně potýká. 

Výsledná podoba klimatických opatření ale není dostatečná ke splnění cílů Pařížské klimatické dohody. Do velké míry jde o důsledek nedostatečně ambiciózního přístupu jak Evropského parlamentu, tak členských států i Evropské komise. V některých návrzích a řešeních mohla být ambicióznější také samotná Česká republika. 

Velkou pozornost na sebe strhla Rada pro energetiku, která se během šesti měsíců českého předsednictví sešla devětkrát, a to včetně neformálního zasedání ministrů na summitu v Praze. Kromě běžné agendy a legislativy se ministři pro energetiku EU museli vypořádat také s přetrvávající energetickou krizí způsobenou ruskou válkou na Ukrajině. 

Co vše se během českého předsednictví v Evropské unii (nejen) v oblasti klimatických politik událo a jak výsledky hodnotit?

Obchodování s emisními povolenkami (EU ETS)

Komentuje Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku

Finální podoba čerstvě schválené revize systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS má vést ke snížení emisí z dotčených sektorů do roku 2030 o 62 % (namísto 61 %, které navrhovala Evropská komise). Jedná se tedy o mírné navýšení ambice. I přes rychlejší tempo snižování emisí však nejsou změny dostatečné na to, aby EU splnila svůj adekvátní podíl na naplnění cíle Pařížské dohody udržet oteplení planety pod 1,5 °C. K tomu by bylo potřeba snížit emise v EU ETS o 70 %.

Velmi pozitivní je povinnost použít 100 % výnosů z prodeje povolenek na klimatická opatření. Na druhou stranu prostředky z Modernizačního fondu, který je rovněž financován prodejem povolenek, bude možné i nadále podporovat investice do fosilního plynu na úkor čistých řešení. Negativní roli sehrála Rada při projednávání legislativního ukotvení klimatické neutrality nejpozději v roce 2050 jako podmínky pro čerpání prostředků z Modernizačního fondu. Podmínka nakonec nebyla schválena.

Za nejvíce problematický považujeme fakt, že průmysl bude i nadále dostávat velkou část povolenek zdarma, a to až do roku 2034. Domácnosti tak budou cenou povolenky zatíženy dříve než velcí znečišťovatelé a členské státy přijdou o výnosy ve výši až 200 - 400 miliard eur. 

Rozšíření systému EU ETS o sektory silniční dopravy a budov (EU ETS2)

Komentuje Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku

Systém EU ETS nově zahrne i sektory silniční dopravy a budov. Od roku 2027 tak budou i emise z těchto sektorů zpoplatněné emisními povolenkami. V případě vysokých cen energií se účinnost systému pro domácnosti může o rok odložit. Cena povolenek v rámci tzv. ETS2 byla zastropována na 45 EUR/tCO2, což pomůže zamezit jejím prudkým výkyvům. Rozšíření systému ETS na další sektory považujeme za správný krok, je však klíčové současně zajistit dostatečnou a cílenou podporu zranitelným domácnostem.

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM neboli “uhlíkové clo”)

Komentuje Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku

Novinkou v klimatické politice bude zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM neboli “uhlíkové clo”). Bude se týkat emisně náročných výrobků importovaných do EU z třetích zemí, které samy nemají emise CO2 zpoplatněny. Konkrétně se jedná o sektory výroby oceli, hliníku, cementu, hnojiv, vodíku a o elektrickou energii. Od roku 2023 budou mít exportéři do EU povinnost reportovat o emisích svých výrobků, od roku 2026 pak budou mít povinnost na tyto emise nakupovat certifikáty ve výši odpovídající průměrné ceně povolenky v rámci EU ETS. “Uhlíkové clo” povede k vyrovnání podmínek na globálním trhu a ochrání evropský průmysl před tzv. únikem uhlíku do zemí s nižším nebo žádným zpoplatněním emisí CO2. Dosažení shody na zavedení tohoto historicky prvního nástroje propojujícího klimatickou, zahraniční a obchodní politiku EU vítáme, avšak nesouhlasíme s tím, aby zároveň s jeho uvedením do praxe evropský průmysl i nadále získával povolenky zdarma v rámci systému EU ETS.

Sociální klimatický fond

Komentuje Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku

Zákonodárci schválili vznik nového Sociálního klimatického fondu. Ten má být spuštěn v roce 2026 a disponovat 86 miliardami eur. Ty budou členské státy moci využít na přímou podporu domácnostem a směřovat je do úspor energií, přechodu na obnovitelné zdroje či na přímou kompenzaci vysokých nákladů na energie.

Zatímco Evropská komise původně navrhovala objem Fondu ve výši 72 miliard eur, některé členské státy chtěly Fond podstatně menší nebo žádný. Výsledný objem ve výši 86 miliard eur lze proto považovat za úspěch. Vítáme fakt, že Fond má vzniknout o jeden až dva roky dříve, než budou sektory budov a silniční dopravy zatížené cenou povolenky. 

Nařízení o sdílení úsilí (ESR)

Komentuje Štěpán Vizi z Centra pro dopravu a energetiku

Závěrečná podoba nařízení, které pro jednotlivé státy stanovuje emisní cíle v sektorech dopravy, budov, zemědělství a odpadů, počítá s mírně rychlejším snižováním emisí než původní návrh Evropské komise. Celkový cíl dosáhnout v těchto sektorech do roku 2030 snížení o 40 % v porovnání s rokem 2005 ale zůstal zachován, ke splnění cílů Pařížské dohody by přitom bylo potřeba snížení o 50 %. Výsledná dohoda obsahuje několik dílčích zlepšení, nechává ale členským státům stále dost prostoru, jak se snižování emisí vyhnout. Skutečné snížení emisí tak může být ve výsledku výrazně menší než na papíře.

Směrnice o obnovitelných zdrojích energie a Směrnice o energetické účinnosti

Komentuje Ondřej Pašek z Hnutí DUHA

V souvislosti s energetickou krizí rozhodla Evropská rada o řadě dílčích opatření, která povedou ke zrychlení a zjednodušení povolování obnovitelných zdrojů energie. Jde zejména o úpravu z legislativního balíčku REPower EU, která zavádí zkrácení povolovacích lhůt a  vytyčení zón pro urychlenou výstavbu OZE (tzv. go-to zóny). České předsednictví ale nedokázalo využít tyto příležitosti pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů k tomu, aby v Radě navýšilo celkový cíl podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie ze 40 %. Navíc se předsednictví vyhnulo vyjednání cíle pro obnovitelné zdroje s Evropským parlamentem a Evropskou komisí, které požadují 45 %, a celá Směrnice o obnovitelných zdrojích tak zůstává neschválena. 

Stejně tak zůstává neschválena Směrnice o energetické účinnosti. I tam zůstává rozpor mezi členskými státy a Evropským parlamentem, který navrhuje pro úspory energie cíl 40 % do roku 2030. Přes naléhavou potřebu šetřit energií a navýšit výrobu čisté, domácí energie jako řešení energetické i klimatické krize, české předsednictví v těchto oblastech nepřineslo pokrok.

Komentuje Miriam Macurová z Greenpeace ČR

Českému předsednictví v oblasti ochrany klimatu chyběla potřebná ambice. To se ukázalo i v projednávání Směrnice o obnovitelných zdrojích, kde Česko nevyužilo možnost podpořit ambicióznější cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů na úrovni 45 %, přičemž pro splnění závazků Pařížské klimatické dohody potřebuje EU cíl ve výši minimálně 50 %. Krátkodobá opatření musí být doplněna o dlouhodobé řešení. Obnovitelné zdroje a jejich solidární sdílení napříč Evropou musí být základem evropské energetické bezpečnosti v nové geopolitické realitě.

CO2 standardy pro automobily a dodávky

Komentuje Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku

Vůbec prvním návrhem z balíčku Fit for 55, na kterém se českému předsednictví podařilo dosáhnout shody v rámci trialogu, byla revize nařízení o emisních standardech pro automobily a dodávky. Od roku 2035 budou muset být všechny nové vozy prodané na evropském trhu bezemisní, tedy mít nulové emise z výfuku. De facto tak od roku 2035 nebude možné v EU prodávat nové vozy se spalovacími motory. Byl přijat i střednědobý cíl pro rok 2030, kdy bezemisních musí být 55 % nových osobních automobilů a 50 % dodávek. Nízkoemisní vozidla budou zároveň podporována tak, aby se pro kupující stávala čím dál dostupnějšími. Nařízení je důležitým signálem pro evropské automobilky a zajistí konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu vůči konkurenci ze zahraničí, zejména z Číny.

Nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) 

Komentuje Eliška Vozníková z Hnutí DUHA

Revize nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) se dostala pouze do fáze tzv. politické dohody. A to mezi Evropskou komisí, Parlamentem a Radou EU. Bude muset být přijata ještě Parlamentem a Radou EU. Návrh nepřekračuje rámec zajištění „neutrálního“ dopadu na životní prostředí, což znamená, že pravděpodobně nebude podporovat činnosti, které obnovují ekosystémy nebo zlepšují biologickou rozmanitost Evropy. Obsahuje problematický certifikační systém, který staví na stejnou úroveň dlouhodobé zachytávání uhlíku v půdě s neověřenými technickými řešeními. Tím je v rozporu se Zelenou dohodou a především s dalšími snahami EU na ochranu biodiverzity a obnovy krajiny (Nature Restoration Law). České lesy se z důvodu kůrovcové kalamity staly emitentem CO2. Je stěžejní, aby MŽP i MZe urychleně zajistily ochranu starých smíšených lesů, které v sobě váží uhlík.

Nařízení o udržitelném používání prostředků na ochranu rostlin 

Komentuje Eliška Vozníková z Hnutí DUHA

České předsednictví v rámci zemědělské agendy aktivně ohrozilo zelené evropské cíle na snižování pesticidů, když Radou EU na poslední chvíli a neobvyklým procesem “protlačilo” požadavek na vypracování nového “hodnocení dopadů” k nařízení o udržitelném používání prostředků na ochranu rostlin (pesticidů). Kvůli tomu hrozí, že se nařízení nestihne projednat do dalších evropských voleb, čímž by spadlo pod stůl. Nařízení má přitom mimo jiné legislativně zakotvit cíle ke snižování pesticidů a jejich rizik a nahradit neúčinnou směrnici o udržitelném používání pesticidů, která je platná již od roku 2009. ČR postupovala proti výzvě více než 700 evropských vědců, kteří proti jakémukoliv zdržování potřebné legislativy důrazně varovali. Požadavek byl paradoxně schválen v den, kdy byla v rámci Konference OSN o biodiverzitě v Montrealu odsouhlasena dohoda o zastavení úbytku biodiverzity včetně cílů na omezení pesticidů.

Ochrana světové přírody

Komentuje Jan Freidinger z Greenpeace ČR

Právě na konferenci COP15 o ochraně biodiverzity v Montrealu odvedlo české předsednictví v čele s Ladislavem Mikem práci na jedničku a přispělo tak k podpisu historické globální dohody o ochraně druhové rozmanitosti. Pokrok jsme uvítali i v procesu přijímání Zákona na obnovu přírody, který byl na pořadu jednání poslední Rady EU pro životní prostředí, jíž Česko předsedalo. 

Za dobrý lze označit i výsledek trialogu a finální podobu Zákona proti globálnímu odlesňování. Ten má zajistit, že se spotřebitelé z Evropské unie nebudou podílet na odlesňování prostřednictvím spotřeby komodit jako je sója, palmový olej, kakao, čokoláda nebo dřevo samotné.         

Zastropování ceny plynu

Komentuje Veronika Murzynová z Centra pro dopravu a energetiku

Po dlouhých a složitých vyjednáváních se českému předsednictví povedlo vyjednat také mechanismus na zastropování cen plynu. Podařilo se tak překonat zejména odpor Německa, které zastropování cen plynu na evropské úrovni dlouho odmítalo. Mechanismus se spustí ve chvíli, kdy cena plynu překročí 180 eur za megawatthodinu po dobu tří pracovních dní a zároveň bude o více než 35 eur vyšší než průměrná cena LNG na světových trzích. Nařízení začne fungovat od 15. února příštího roku.

Komentuje Miriam Macurová z Greenpeace ČR

Dočasné zastropování ceny plynu na úroveň 180 eur za mWh je kompromisním řešením. Aby mělo toto krátkodobé opatření dopad na účty domácností za elektřinu, je nutné jej uskutečnit společně se snižováním nadměrné spotřeby energií a omezením jejich plýtvání. 

Návrh nařízení o snížení emisí metanu v energetice

Komentuje Veronika Murzynová z Centra pro dopravu a energetiku

Obecná pozice Rady k návrhu nové metanové legislativy je velkým zklamáním. Ministři a ministryně na svém posledním zasedání v letošním roce schválili pozici, která zásadním způsobem rozmělňuje původní návrh, zejména v oblastech detekce a oprav úniků plynu a v nakládání s vytěženými ložisky fosilních paliv. O návrhu se ještě bude jednat na půdě Evropského parlamentu a následně v trialozích. I tak hrozí, že místo silných mechanismů pro kontrolu a mitigaci emisí v sektoru energetiky, které by potvrdily vedoucí pozici EU v rámci globálního paktu o snižování emisí metanu, skončíme s neuspokojivým kompromisem. 

 

Tiskový komentář Centra pro dopravu a energetiku, Greenpeace ČR, Hnutí DUHA a Klimatické koalice.


Vytisknout