Kromě Kjótského protokolu se jednalo i o nové celosvětové právně závazné dohodě o snižování emisí skleníkových plynů. Ta by měla zahrnout i státy, které nikdy nebyly nebo již nechtějí být součástí Kjótského protokolu. Dohodnout by se měla v roce 2015. Důležitým tématem letošního summitu byla i finanční pomoc chudým zemím, které nemají dostatek prostředků na vyrovnání se s dopady klimatické změny z vlastních zdrojů.
Citace (Jan Doležal, Glopolis, z místa konference)
„Kjótský protokol jistě není perfektní, přesto lze ocenit země, jež tváří v tvář nezájmu ostatních velkých znečišťovatelů v rozvinutém světě přijaly další závazky.“
„Velkým zklamáním konference je neochota vyspělých zemí, zejména Spojených států finančně kompenzovat rozvojové země za negativní dopady změny klimatu. Rovněž otázka, kdy minulý rok založený Zelený klimatický fond začne reálně rozdělovat peníze, stále visí ve vzduchu.“
„Výsledek summitu není dobrou zprávou pro země, jež již v současnosti čelí extrémním meteorologickým jevům, jako jsou ničivější bouře, či četnější povodně a sucha.“
„Přes mravenčí pokrok je potřeba ocenit velké úsilí, které do vyjednávání mnozí delegáti vkládají. O to smutnější je, že bohaté státy volání o pomoc nevyslyšeli, jako například emotivní projev filipínského delegáta“[1].
„S respektem k někdy zdlouhavému klimatickému vyjednávání nelze zapomínat na nadějnou skutečnost, že investice do perspektivních udržitelnějších technologií a obnovitelných zdrojů energie stále rostou.“
Kontakt
Jan Doležal, Glopolis,
Klára Sutlovičová, Klimatická koalice,
