„Platná pravidla Kjótského protokolu dovolují neomezeně používat přebytečné emisní kredity ze současného kola i v následujících letech. Celkem se jedná až o 13 miliard volných kreditů a toto množství více než tisícinásobně převyšuje potenciální poptávku. Kjóto II tak hrozí být stejným fiaskem, jakým je nyní evropský systém obchodování s emisemi,“.komentuje Klára Sutlovičová.
Země EU mají asi 4 miliardy přebytků (nejvíce Polsko), téměř polovina je pak na účtě Ruska. Česká republika velkou část svých ušetřených emisí včas prodala a z výnosu zaplatila program Zelená úsporám. Nyní se tyto kredity obchodují sotva za pár euro a pokud se pravidla nezmění, jejich cena klesne k nule.
Delegáti se budou dále zabývat tím, ze kterých zdrojů naplnit závazek financovat klimatická opatření v rozvojových zemích až sty miliardami dolarů ročně do roku 2020, a budou pokračovat v přípravě nové celosvětově závazné klimatické dohody. Její text má být hotový do roku 2015.
„Je obtížné si představit, jak bude EU přesvědčovat rozvojové země, aby se k nové klimatické smlouvě přidaly. Sama nabízí jen malé snížení emisí a navíc kvůli ní zůstane v systému díra v podobě přebytečných kreditů.“ dodává Anja Kollmuss, expertka na uhlíkové trhy organizace CDM Watch.
Vyjednávání bude na místě sledovat i Jan Doležal z Glopolis.
KONTAKTY:
• Klára Sutlovičová, Centrum pro dopravu a energetiku,
• Jan Doležal, Glopolis,