Vědci varují, že nepříznivé počasí poškozuje ekonomiku. Snižování emisí naopak otevírá ekonomické příležitosti. Pokud nezačneme snižovat emise skleníkových plynů, některé oblasti se stanou zcela neobyvatelnými a lidé si budou muset hledat nové domovy. K tomu se přidají častější, intenzivnější a méně předvídatelné vlny veder, sucha a záplavy, ale také stoupající hladina moří. To jsou některé ze závěrů dnes zveřejněné kompletní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o vlivu klimatické změny na extrémní projevy počasí.

Studie IPCC předpovídá s vysokou mírou pravděpodobnosti častější vlny veder v jižní Evropě, sucha v severní Africe a silnější větrné bouře v Karibiku. Události se přitom budou objevovat nečekaně a bude tedy těžké se na ně připravovat. Pokud státy nenastartují modernizaci ekonomiky a nezačnou snižovat emise, stanou se některá místa planety, především některé z ostrovů, pro lidi zcela neobyvatelnými.

Ostrovní státy jsou ohroženy nejen bouřemi, ale především zvyšováním hladiny oceánů, které vědci dokážou předpovědět s vysokou přesností. Rostoucí hladina moří přitom vede jak k erozi pobřežních oblastí, tak k k zasolování vnitrozemských vodních zdrojů a farmářské půdy. Obyvatelé postižených oblastí budou nuceni k vystěhování do jiných regionů a tlak na okolní oblasti se zvýší. Jako příklad může sloužit Republika Kiribati, která již vyjednává o přesunu svého obyvatelstva na jiné ostrovy.

V létě roku 2003 způsobily rekordní teploty v Evropě úmrtí až 70 000 lidí. Celkový počet velmi horkých dní se bude do budoucna zvyšovat. S pravděpodobností vyšší než 66 % pak vzroste také rychlost větru tropických cyklónů a výskyt povodní. Studie zároveň přiznává, že ne všechny extrémní projevy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Stejně tak vyšší škody na životech i majetku nemusí být způsobeny pouze vyšší intenzitou a frekvencí extrémních událostí, ale i nárůstem počtu obyvatel a hodnoty jejich majetku.

Snižování emisí skleníkových plynů je však bezpochyby nutné pro stabilizaci klimatu a zároveň oživuje ekonomiku a snižuje účty za fosilní paliva. Příkladem úspěšného programu na snižování emisí je např. program Zelená úsporám. Vytvořil již 19 000 pracovních míst, zejména ve stavebnictví a průmyslu.(5) Zateplování může celkově ušetřit domácnostem, obcím i podnikům 39 miliard korun ročně za uhlí a zemní plyn.(4)

CITACE

Barbora Hanžlová, koordinátorka Klimatické koalice, řekla:„Musíme pokračovat v podpoře čistých a inovativních řešení, která jednak podpoří ekonomiku a jednak povedou ke snížení emisí. Současně s tím je ale potřebné investovat do adaptačních opatření a naší schopnosti reagovat na nevyhnutelné události, které nás čekají. Čím pomaleji budou emise klesat, tím pomaleji se sníží účty za fosilní paliva a více finančních prostředků bude třeba vynaložit na odstraňování škod.”

Jan Labohý, koordinátor kampaně Hodina Země pro ČR, řekl: „V sobotu 31. března lidé na celé planetě – také v českých městech a obcích – připomenou naléhavost řešení změny klimatu symbolickou akcí Hodina Země. Od 20:30 do 21:30 potemní památky, firemní štíty, ulice i domácnosti ve 134 zemích světa. Hodina Země ukazuje, že lidé po celém světě chtějí řešit problém změny klimatu. Doufáme, že to brzy pochopí i jejich volení zástupci.“

 

KONTAKTY

Barbora Hanžlová, koordinátorka Klimatické koalice, 274 822 150, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., www.zmenaklimatu.cz.

Jan Labohý, koordinátor kampaně Hodina Země pro ČR, 603 546 994, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., www.hodinazeme.cz

ZDROJE

  1. Hodina Země v ČR: veškeré informace a aktivity na www.hodinazeme.cz.
  1. IPCC (2012): Special Report on Managing the Risks of Extreme Events and Disasters to Advance Climate Change Adaptation (SREX). Dostupné na http://www.ipcc-wg2.gov/SREX/images/uploads/SREX-All_FINAL.pdf.
  1. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC): www.ipcc.ch.

4.   Šafařík, M.: Studie o dopadech zateplování budov na spotřebu uhlí a zemního plynu v ČR, http://hnutiduha.cz/uploads/media/studie_o_dopadech_zateplovani_budov_na_spotrebu_uhli_a_plynu_v_CR.pdf, listopad 2010.

5.  Zámečník, M., Hlaváč, J. (2010): Důvody pro zateplování domů: desetitisíce pracovních míst v Česku, Hnutí DUHA a Heinrich Böll Stiftung, Brno–Praha. http://hnutiduha.cz/uploads/media/zateplovani_zamecnik_studie.pdf.

  1. Zvláštní zpráva IPCC: Jak reagovat na rizika extrémních událostí a pohrom a zlepšit adaptace na změnu klimatu. Shrnutí pro politické představitele (v češtině) dostupné na http://www.zmenaklimatu.cz/index2.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=202&Itemid=84. PřeložilRNDr. Jan Hollan, PhD., Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.