Změna klimatu ohrožuje zdraví obyvatel Evropy a zdravotníci by měli aktivně přispět ke snižování tohoto rizika. Otázka změn klimatu a role zdravotníků je důležitým tématem právě probíhající ministerské konference o zdraví a životním prostředí, kterou ve dnech 10. - 12. 3. v italské Parmě organizuje Světová zdravotnická organizace (WHO).
Na konci století mohou v EU extrémní vedra navýšit tímto způsobená úmrtí o 107 tisíc. Měnící se podnebí přinese více extrémních veder, bude se měnit sezonní rozložení alergenních pylů nebo šíření infekčních chorob přenášených klíšťaty a komáry, častější budou extrémní výkyvy počasí, častější požáry, sucha, změny v rozložení a intenzitě srážek.
Jiří Jeřábek říká: „Evropská komise ve své adaptační strategii upozorňuje, že nárůst teploty o 1°C zvyšuje v zemích EU úmrtnost zhruba o 1 až 3 % a do dvaceti let by se úmrtnost související s růstem teploty mohla zvýšit o 30 000 případů ročně.“
Miroslav Šuta dodává: „Evropská organizace odborníků pro dýchací choroby (European Respiratory Society) varuje, že pokud nebudou přijata adekvátní opatření, dojde v důsledku změny klimatu k nárůstu nemocnosti a s tím spojených výdajů. Nejzranitelnějšími skupinami obyvatel jsou starší lidé se sníženou schopností regulace tělesné teploty, dále lidé se srdečně-cévními, ledvinovými nebo metabolickými poruchami, ale zejména pacienti trpící dýchacími onemocněními jako astma, respirační infekce nebo chronická obstrukční plicní choroba.“
V pátek 12.3. budou ministři schvalovat záveřečnou deklaraci a akční plán. Podle návrhů těchto dokumentů by se zdravotníci měli na změnu klimatu a její dopady na zdraví připravit, zlepšit systémy varování, monitoringu, zlepšit informovanost o problémech a potřebných opatřeních, ale např. i snížit příspěvek zdravotnictví k emisím skleníkových plynů.
Jiří Jeřábek říká: „Evropská komise ve své adaptační strategii upozorňuje, že nárůst teploty o 1°C zvyšuje v zemích EU úmrtnost zhruba o 1 až 3 % a do dvaceti let by se úmrtnost související s růstem teploty mohla zvýšit o 30 000 případů ročně.“
Miroslav Šuta dodává: „Evropská organizace odborníků pro dýchací choroby (European Respiratory Society) varuje, že pokud nebudou přijata adekvátní opatření, dojde v důsledku změny klimatu k nárůstu nemocnosti a s tím spojených výdajů. Nejzranitelnějšími skupinami obyvatel jsou starší lidé se sníženou schopností regulace tělesné teploty, dále lidé se srdečně-cévními, ledvinovými nebo metabolickými poruchami, ale zejména pacienti trpící dýchacími onemocněními jako astma, respirační infekce nebo chronická obstrukční plicní choroba.“
V pátek 12.3. budou ministři schvalovat záveřečnou deklaraci a akční plán. Podle návrhů těchto dokumentů by se zdravotníci měli na změnu klimatu a její dopady na zdraví připravit, zlepšit systémy varování, monitoringu, zlepšit informovanost o problémech a potřebných opatřeních, ale např. i snížit příspěvek zdravotnictví k emisím skleníkových plynů.
