(Fotografie: Karsten Würth, zdroj Unsplash)
Přesně před rokem vtrhla ruská armáda na Ukrajinu. Okamžitě bylo jasné, že Česko a celá EU musí reagovat také změnami v energetice a rychlým snížením závislosti na dovozu ruských paliv. Hnutí DUHA týden po začátku agrese ruského režimu zveřejnilo analýzu a návrhy řešení na ukončení závislosti na ruském plynu [1]. Nyní po roce Hnutí DUHA hodnotí, jak si vláda vedla. Dařily se jí spíše krizové zásahy a dílčí opatření, ale deficit přetrvává stále zejména v systémových řešeních závislosti na fosilních palivech a sociálních dopadů vysokých cen energií a energetické chudoby [2].
Co se vládě povedlo:
-
zajistit naplnění zásobníků na zemní plyn a vyjednat náhradní dodávky plynu z neruských zdrojů a tím předejít riziku kritického nedostatku paliva,
-
zastropování cen elektřiny a plynu zafungovalo jako prevence cenových extrémů (opatření však mělo být schváleno dříve) [3],
-
spuštění podpory Nová zelená úsporám Light, která financuje dílčí administrativně jednoduché projekty energetických úspor (výměnu oken, dveří, zateplení fasády či střechy apod.) nízkopříjmovým domácnostem (100% dotace, peníze předem) [4],
-
spolu s opozicí v Parlamentu schválit změnu energetického zákona (Lex OZE I) a odstranit byrokratické překážky pro instalaci fotovoltaických panelů do 50 kW (zvýšení hranice pro povinnost mít licenci na výrobu elektřiny a stavební povolení či souhlas) [5],
-
spolu s opozicí v Parlamentu prosadit do stavebního zákona (skrze novelu Lex OZE I) označení obnovitelných zdrojů jako veřejné infrastruktury, kterou je možné budovat i v nezastavěných územích, bez výslovného uvedení v územním plánu (pokud to není v rozporu s ochranou přírody) [5],
-
změnit emisní vyhlášku a umožnit prodloužení provozu tepláren na uhlí, místo jejich rychlého přechodu na zemní plyn a zároveň odmítnutí návrhů elektrárenských společností na zbytečné úlevy z emisních limitů [6],
-
nepodlehnout tlaku na nefunkční řešení jako posun termínu odklonu od uhlí za rok 2033 nebo plošné zastropování zastropování cen energií na velmi nízké úrovni, které by bylo velice drahé a demotivovalo od úspor.
Co se vládě nepovedlo (a musí napravit nebo dohnat):
-
nastavení úsporného tarifu, který byl plošný a pomáhal tedy i těm, co to nepotřebovali a naopak nedostatečně těm nejzranitelnějším, navíc v rozporu se svým původním názvem nakonec nemotivoval k úsporám [7],
-
nebyla nastavena funkční ochrana zranitelných zákazníků ani cílená podpora domácností ohrožených energetickou chudobou (jen částečně to chce napravit až letos v rámci novely energetického zákona Lex OZE II, který však vláda ještě neschválila) [8],
-
nízkopříjmovým domácnostem zatím nebyly zpřístupněny granty na komplexní energetické renovace (pouze dílčí projekty v NZÚ Light, které navíc nejsou v praxi využitelné pro bytové domy) [9],
-
nebyl předložen nový energetický zákon (který vláda slíbila dokonce ještě před začátkem války ve svém programovém prohlášení) a není tedy stále možné například sdílení lokálně vyrobené elektřiny mezi domácnostmi, obcemi a místními firmami (vláda to chce napravit novelou energetického zákona Lex OZE II, který však ještě nechválila a neposlala do Parlamentu) [10],
-
nebyly odstraněny další byrokratické překážky pro malovýrobu čisté elektřiny jako je měření po fázích [11] nebo zdlouhavé, netransparentní a nejisté procesy připojování k distribuční soustavě,
-
nebyly vypsány aukce na provozní podporu fotovoltaických elektráren [12] a vypsané aukce pro větrné elektrárny nevzbudily zájem investorů [13],
-
ČR má stále zcela zastaralou energetickou koncepci a příprava nové má být hotová až v příštím roce [14].
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: „Máme za sebou rok od začátku ruské agrese proti Ukrajině a tedy i rok akutního řešení naší závislosti na dovozu ruských paliv. Vládě se podařila některá krizová opatření - jako zajistit dostatek plynu v zásobnících a od neruských dodavatelů, zastropování cen energií či první kroky v odbourávání bariér pro rozvoj obnovitelných zdrojů a úspor energie. Nyní je potřeba, aby se vláda zaměřila na systémová opatření - jako je zpřístupnění programů na komplexní energetické renovace u nízkopříjmových domácností i v bytových domech či otevření možnosti sdílení čisté lokální energie mezi domácnostmi, obcemi a firmami. Stále také čekáme na systém cílené automatické pomoci sociálně zranitelným domácnostem a na celkovou energetickou koncepci, která by otevřela českou energetiku inovacím a cílila na úspory, náhradu fosilních paliv obnovitelnými zdroji a sociálně spravedlivý odklon od uhlí.“
Tiskový komentář Hnutí DUHA z 23. února 2023.
Poznámky:
[2] Podle nedávné studie Platformy pro sociální bydlení a Hnutí DUHA žilo v České republice už v roce 2021, tedy v období před prudkým zvýšením cen energií, v energetické chudobě 910 tisíc obyvatel České republiky. Jako nejčastější příčinu energetické chudoby studie identifikovala vysoký podíl výdajů za energie na příjmech domácnosti, zásadní příčinou je také nízký energetický standard bytu nebo domu, který vede k vysokým výdajům za vytápění.
Klusáček, Jan a kol., 2022. Energetická chudoba a její řešení. Hnutí DUHA, Za bydlení. https://s.hnutiduha.cz/energetickachudoba2022
[7] https://hnutiduha.cz/aktualne/usporny-tarif-nastaveny-jen-dle-spotreby-nepomohl-tem-nejpotrebnejsim
[11] Více k problematice měření výroby a spotřeby elektřiny po fázích a součtového měření: https://ekonomickydenik.cz/bitva-o-tri-faze-zamer-vlady-usnadnit-lidem-porizeni-male-fotovoltaiky-narazi-na-odpor-distributoru-elektriny/
