Ministři financí EU 27 se na setkání 2. září shodli na společné pozici EU ke klíčovým tématům nadcházejícího setkání zemí G20 v Londýně. Jedním z hlavních témat setkání bude pozice ke změnám klimatu. Očekává se, že postoj G20 významně ovlivní vyjednávání o nové klimatické dohodě OSN, která má být uzavřena v prosinci v Kodani. Země G20 budou dále jednat o reformě finančních trhů a posílení mezinárodních finančních institucí. Země G20 se sejdou 24. a 25. září v Pittsburgu.zatím na mrtvém bodě, byla v minulosti právě otázka rozdělení tohoto podílu mezi jednotlivé členské země.


Své stanovisko (sdělení) k finančním aspektům dohody dokončuje také Evropská komise, zveřejnit by ho měla 15. září.  Předběžné znění dokumentu je však již známo, jeho pracovní verze totiž unikla z Komise. Jeho výchozím bodem je odhad finančních potřeb rozvojových zemí pro boj s klimatickými změnami. Na něj navazuje několik alternativních scénářů, které popisují, jak by si vyspělé země mezi sebou mohly náklady na financování opatření v rozvojových zemích rozdělit. Všechny scénáře se přitom zakládají na HDP a emisích skleníkových plynů. Evropská unie by v závislosti na jednotlivých variantách rozvojovým zemím měla pomoci pokrýt 20-30% jejich potřeb. Je to vůbec poprvé, co Komise přišla s konkrétní definicí termínu „spravedlivý podíl“, o němž ministerské dokumenty hovořily dosud jen velmi volně.

Podle scénáře, který by byl pro EU nejméně výhodný, a v němž by výše příspěvku závisela z 10% na emisích skleníkových plynů a z 90% na HDP, by Evropská unie musela rozvojovým zemím přispět na pokrytí 30,4% nákladů. Spojené státy by naproti tomu zaplatily zhruba 24,2% nákladů. Dokument ale zdůrazňuje, že scénáře představují z hlediska veřejných financí „horní hranici“ a počítá s tím, že veřejné prostředky v první řadě umožní vytvořit mezinárodní trh s emisními povolenkami, z nějž bude v budoucnu možné získat „daleko větší toky soukromého kapitálu“. Tomu nasvědčují i poslední zprávy, které zveřejnila agentura Reuters. Podle té navrhuje Komise v připravovaném sdělení zavázat EU k příspěvku rozvojovým zemím pouze ve výši 2-15 miliard eur ročně (z celkového příspěvku rozvinutých zemí ve výši 13-24 miliard eur. Komise se přitom již předtím vyjádřila, že jen z EU ETS by od roku 2013 bylo možné přispívat v rozsahu 15 – 40 miliard eur ročně. Konkrétní částka by závisela na ceně povolenek. Novela příslušné směrnice přitom členské státy vyzývá, aby alespoň 50% příjmů ze systému EU ETS využily k financování opatření souvisejících se změnami klimatu. Tento požadavek ale není pro členské země závazný. ČR se nyní chystá využít vyjednané výjimky a povolenky i po roce 2013 energetickým společnostem zdarma. Podle současného návrhu by šlo zejména o pomoc státnímu ČEZu na již naplánované projekty technologických inovací.

Součástí sdělení Komise má být i návrh, jakým způsobem by se na financování evropského podílu měly podílet jednotlivé členské země. Jedním z důvodů, proč se jednání o finančním příspěvku EU ocitla prozatím na mrtvém bodě, byla v minulosti právě otázka rozdělení tohoto podílu mezi jednotlivé členské země.