Extrémní počasí a klimatická změna: briefing

Briefing vydaný 9. 7. 2020 na tiskovém semináři věnovaném souvislostem humanitárních dopadů extrémního počasí s emisemi skleníkových plynů. 

Většina oblastí světa, zejména pak severní hemisféra, nyní vstupuje do období roku, kdy jí hrozí nejvyšší rizika extrémního počasí:

  • Oficiální hurikánová sezóna začíná v USA od 1. června. V posledních letech se však často stává, že se tropické bouře zformují zcela mimo tuto oficiální sezónu. Vědci tento rok navíc předpokládají[1] horší průběh než obvykle. Minulý rok hurikán Dorian, nejsilnější zaznamenaná bouře, která zasáhla Bahamy, zdevastovala značnou část země. Dva roky předtím nad Texasem v důsledku hurikánu Harveyho spadl 1,5 metru srážek[2], nejvyšší zde zaznamenané množství srážek v historii.
  • Období monzunů v Indii a Bangladéši začíná v červnu, s častými cyklony formujícími se v Indickém oceánu od května – přesně tak se zformoval letos i cyklon Amphan, způsobující rozsáhlé škody[3] v Indii a Bangladéši. V této oblasti jsou cyklony běžné, letos však obyvatelstvo jeho úderu čelilo souběžně s dopady pandemie COVID-19.
  • Sezóna tajfunů v severozápadním Pacifiku začíná v květnu a běžně má nejničivější dopady od června dále. Tajfun Hagibis, který zasáhl Japonsko v roce 2019, byl jednou z nejničivějších bouří[4] v zaznamenané historii. Zabil okolo 100 lidí a způsobil škody za více než 15 miliard dolarů.
  • Vrchol veder v Evropě a východní Asii je běžně mezi červnem a srpnem, v důsledku antropogenní změny klimatu však častěji dochází k život ohrožujícím extrémním vlnám veder.[5] Léto minulého roku v mnoha státech v těchto regionech přineslo teplotní rekordy. V roce 2018 bylo v Japonsku hospitalizováno přes 70 000 lidí[6] s nemocemi spojenými s extrémním vedrem, minimálně 1 032 obyvatel[7] Japonska pak zemřelo v přímém důsledku vln veder. Ve Spojených státech vlny veder zabijí více jedinců[8] než jakákoliv jiná hrozba spojená s počasím. Síť Global Heat Health Information Network nedávno vydala pokyny[9] ohledně toho, jak extrémním vedrům čelit během pandemie.
  • Riziko extrémních lesních požárů běžně vrcholí během či poté, co udeří horké a suché období. V červenci roku 2018 požáry v Řecku zabily více než 100 lidí, zatímco katastrofická požárová sezóna v Kalifornii běžela na plné obrátky od července až do listopadu tohoto roku. Australské požáry[10] roků 2019 a 2020 způsobily hospitalizaci 1 124 jedinců s kardiovaskulárními problémy a 1 305 návštěv pohotovosti spojených s astmatickými příznaky. Lesní požáry také mohou spustit nouzové evakuace ohromných měřítek: v roce 2016 bylo během kalifornských požárů evakuováno 80 000 lidí[11], desítky tisíc[12] jich bylo přemístěno během australských požárů mezi roky 2019 a 2020. V Indonésii požáry donutily stovky[13] jedinců k evakuaci.
  • Klimatická změna vede k povětrnostním podmínkám[14] způsobujícím vyšší pravděpodobnost[15] plošných útoků kobylek. Ty v současnosti pustoší východní Afriku, Roh Afriky a jižní Asii. Druhá generace se vylíhla[16] v průběhu května, třetí generace kobylek by se podle prognóz měla vylíhnout v pozdním červnu či v průběhu července, čímž se vrhnou na úrodu v začátku období sklizně. Útoky kobylek jsou v tomto regionu nejhorší za poslední čtvrtstoletí[17]. Mezitím nedávné záplavy v některých částech východní Afriky zabily téměř 300 lidí a o domov připravily dalších 500 000.

Riziko těchto hrozeb bylo prohloubeno klimatickou změnou:

  • Bouře nejničivějších škál se staly daleko běžnějšími[18] po celém světě, vědci předpovídají, že v důsledku klimatické změny budou nejsilnější bouře a cyklóny nabývat na ještě větší síle. Studie[19] publikovaná v květnu 2020 potvrdila, že počet bouří/cyklón v kategorii „nejsilnější” narůstá průměrně o 8 % za desetiletí, což je způsobeno klimatickou změnou. Oteplování planety, způsobené člověkem vypouštěnými emisemi skleníkových plynů, také působí na povahu bouří a činí je nebezpečnějšími[20]. Vzdutí moří při tropických cyklónách pak může být větší a vést k většímu a ničivějšímu zaplavení pobřežních oblastí.
  • Teploty, které byly v 80. letech minulého století výjimečné, se nyní vyskytují zcela běžně[21]. Zvyšují se i teplotní průměry v jednotlivých ročních obdobích. Rekordní vedra v globálním měřítku jsou daleko intenzivnější než před sto lety, což potvrzuje vědci předvídaný dlouhodobý trend zvyšování globální průměrné teploty. Extrémně horká léta jsou v současnosti zaznamenávána v 10 % pevninských oblastí[22], což představuje raketový nárůst oproti 0,1– 0,2 % v období mezi 1951–1980. V Evropě od roku 1950 vzrostl počet událostí spojených s extrémními vlnami veder, narůstá[23] i jejich intenzita.
  • Klimatická změna povede také k častějším suchům a způsobí extrémnější dezertifikaci[24]. Podle nástroje pro předvídání sucha[25] od Světové banky mezi oblasti, které mohou být v příštích 6 měsících zasaženy, patří východní část Spojených států, velká část Latinské Ameriky, jižní a severní Afrika, severní Austrálie, jižní Evropa a jihovýchodní Asie. V roce 2018 zaznamenalo Kapské město sucho lámající předchozí rekordy, ohrožující zásoby vody určené pro více jak 4 miliony jedinců[26]. Tváří v tvář celosvětovému pandemickému tlaku na dodávky vody čelí světová společnost extrémnímu nebezpečí kompletního odříznutí od zdrojů vody – v současnosti 80 %[27] světové populace již nyní trpí určitou úrovní nedostatku vody. Existují zprávy o tom, jak sucho zhoršuje krizi COVID-19, kupříkladu v Argentině[28], Paraguayi[29], Německu[30] či Polsku[31].
  • Klimatická změna zvyšuje frekvenci a intenzitu[32] lesních požárů skrze zvyšování teplot a změnami srážek. Klimatické modely ukazují, že můžeme očekávat 27 % (viz pozn. 32) nárůst v počtu lesních požárů kolem poloviny století v porovnání s podmínkami roku 2000.

Pokračující vypouštění emisí uhlíku bude mít za následek vyšší riziko hned několika krizí, odehrávajících se v jediný moment. Jak je uvedeno výše, změna klimatu zvyšuje četnost extrémních událostí s širokosáhlými důsledky pro společnost i ekonomiku; redukce emisí uhlíku je nejlepším způsobem, jak pravděpodobnost těchto událost

..........................................................................................................................................................................................................

Přeloženo z briefingu zpracovaného mezinárodní komunikační sítí pro neziskový sektor Global Strategic Communications Council
Odborná redakce a úprava: Mgr. Michal Žák, Ph.D., RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., Mgr. Alexandr Ač, Ph.D., RNDr. Michaela Pixová, Ph.D.    

..........................................................................................................................................................................................................

[1] https://www.noaa.gov/media-release/busy-atlantic-hurricane-season-predicted-for-2020

[2] https://www.climatesignals.org/headlines/new-noaa-maps-show-torrents-harvey-unleashed-texas

[3] https://theprint.in/india/never-seen-such-devastation-before-shocked-cm-mamata-says-as-cyclone-amphan-ravages-bengal/426168/

[4] http://thoughtleadership.aonbenfield.com/Documents/20191106_analytics-if-november-global-recap.pdf

[5] https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/11/7/074006/meta

[6] https://www.japantimes.co.jp/news/2018/08/07/national/science-health/record-70000-people-rushed-hospitals-since-april-30-amid-scorching-japan-heat-wave#.XPYo6NNKjBJ

[7] https://www.jstage.jst.go.jp/article/sola/advpub/0/advpub_15A-002/_pdf/-char/ja

[8] https://www.epa.gov/sites/production/files/2016-08/documents/print_heat-deaths-2016.pdf

[9] http://www.ghhin.org/assets/technical-brief-COVID-and-Heat-final.pdf

[10] https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.5694/mja2.50545

[11] https://www.bbc.com/news/world-us-canada-37103992

[12] https://www.theguardian.com/australia-news/live/2020/jan/03/australia-nsw-fires-live-news-victoria-bushfires-rfs-tourist-leave-zone-south-coast-cfa-traffic-near-roads-closed-sydney-melbourne-latest-updates

[13] https://edition.cnn.com/2019/09/18/asia/indonesia-malaysia-haze-arrests-intl-hnk/index.html

[14] https://www.climatechangenews.com/2020/05/11/east-africa-faces-triple-crisis-covid-19-locusts-floods/

[15] https://www.cbc.ca/news/world/locusts-east-africa-1.5578974?cmp=rss

[16] http://www.fao.org/ag/locusts/en/info/info/index.html

[17] https://www.bbc.com/news/in-pictures-51618188

[18] https://science.sciencemag.org/content/309/5742/1844

[19] https://www.pnas.org/content/117/22/11975

[20] https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/wcc.371?deniedAccessCustomisedMessage=&userIsAuthenticated=false

[21] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2212094717301159

[22] https://www.climatecommunication.org/new/features/heat-waves-and-climate-change/heat-waves-the-details/#footnote-12

[23] https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/SYR_AR5_FINAL_full.pdf

[24] https://www.millenniumassessment.org/documents/document.291.aspx.pdf

[25] http://iridl.ldeo.columbia.edu/maproom/Global/World_Bank/Drought_Monitor/index3.html?gmap=%5B10%2C5%2C2%5D

[26] https://www.advancedsciencenews.com/cape-towns-recent-water-crisis/

[27] https://www.ipcc.ch/sr15/

[28] https://uk.reuters.com/article/argentina-drought-climate-change-coronav/feature-drought-hit-argentina-faces-water-worries-amid-coronavirus-pandemic-idUKL8N2C83VO

[29] https://www.greencommodities.org/content/gcp/en/home/media-centre/covid-19-pandemic-adds-to-drought-and-pricing-concerns-in-the-pa.html

[30] https://www.dw.com/en/germany-heading-toward-drought-amid-coronavirus-crisis-forecaster/a-53242600

[31] https://www.polskieradio.pl/395/7989/Artykul/2501681,Facing-drought-Poland-to-plough-billions-into-water-retention

[32] https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2019/11/05_Chapter-2.pdf

Extrémní počasí a klimatická změna: briefing


Vytisknout