Ekologické organizace vyzývají otevřeným dopisem lídry vládních stran a ministra průmyslu a obchodu k podpoře nové energetické politiky státu, která bude založena na inovacích, úsporách energie, rozvoji obnovitelných zdrojů a ochraně klimatu. Tyto principy by podle organizací měly tvořit základ energetické a klimatické politiky Česka. Vláda přitom právě nyní připravuje novou podobu všech klíčových strategických dokumentů: Státní energetické koncepce ČR (SEK), Národního klimaticko-energetického plánu (NECP) a Politiky ochrany klimatu v ČR (POK).

Otevřený dopis Klimatické koalice, Greenpeace ČR, Hnutí DUHA, Centra pro dopravu a energetiku, Calla a Frank Bold Society z 13. února 2023 je směřován následujícím adresátům:

  • Vážený pan Petr Fiala, předseda vlády, předseda ODS 
  • Vážený pan Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády, předseda STAN 
  • Vážený pan Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí, ministr životního prostředí, předseda KDU-ČSL 
  • Vážená paní Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny, předsedkyně TOP 09 
  • Vážený pan Ivan Bartoš, místopředseda vlády, předseda České pirátské strany 
  • Vážený pan Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu 

 

Otevřený dopis: Nová energetická politika státu by měla být založena na inovacích, úsporách energie, rozvoji obnovitelných zdrojů a ochraně klimatu 

 

V Praze a Brně dne 13. února 2023 

Vážený pane předsedo, 

vážený pane místopředsedo, vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, 

obracíme se na Vás jako nevládní organizace zabývající se energetikou a životním prostředím ve chvíli, kdy začíná příprava nové energetické a klimatické politiky našeho státu – Státní energetické koncepce ČR (SEK), Národního klimaticko-energetického plánu (NECP) a Politiky ochrany klimatu v ČR (POK).

Česká republika se nachází v bodě, kdy potřebuje co nejrychleji snížit závislost na energetických dodávkách z Ruska a nezvyšovat (a následně co nejrychleji snižovat) závislost na dovozu fosilních paliv ze zemí mimo EU. Je naopak nutné posílit energetickou spolupráci v rámci EU a spřátelených zemí. To si žádá i přehodnocení pojetí energetické bezpečnosti, která by měla být založena primárně na obnovitelných zdrojích energie a solidaritě napříč zeměmi EU, nikoli na domnělé národní soběstačnosti závislé na dovozu plynu a ropy. 

Zároveň potřebujeme bezodkladně řešit klimatickou krizi, naplnit podíl ČR na dosažení klimatických cílů a splnit závazky vyplývající z přijaté evropské legislativy v balíčku Fit for 55 a REPowerEU. 

Musíme také řešit zásadní sociální dopady cenových výkyvů v energetice i strukturální energetickou chudobu. Rychlejší snižování energetické náročnosti budov může pomoci i z pohledu zvýšení odolnosti domácností vůči výpadkům dodávek plynu, tepla nebo elektřiny. 

Potřebujeme zachovat konkurenceschopnost, takže zvláště energeticky náročná odvětví našeho průmyslu musí rychleji zvyšovat svoji energetickou efektivitu. 

V období do roku 2030 je na transformaci energetiky k dispozici historicky nejvíce finančních zdrojů mimo státní rozpočet a peněženky spotřebitelů. Tato možnost se již nemusí nikdy opakovat. Je proto v zájmu České republiky této příležitosti maximálně využít. 

 

Na základě výše uvedeného jsme přesvědčeni, že hlavní body energetické politiky ČR by měly být: 

 

● Zásadní zrychlení úspor energie: podle zásady “energetická účinnost v první řadě” pro snížení nákladů veřejné správy, zvýšení konkurenceschopnosti firem, řešení energetické chudoby, vyrovnání s evropskými státy. 

● Masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie: dosažení maximálního možného zvýšení výroby z (pestrého mixu) obnovitelných zdrojů energie a jejich integrace do energetických soustav (včetně odblokování rozvoje větrné energetiky a rozvoje systémů pro sezónní akumulaci přebytků výroby OZE). Je nutný dostatečně ambiciózní národní cíl pro OZE kolem 40 % pokrytí koncové spotřeby (elektřiny, tepla, chladu a v dopravě) v roce 2030 a 35 % pro samotnou elektřinu. Na rozdíl od minulosti bychom neměli vycházet z toho, kolik procent musíme splnit, ale kolik můžeme a chceme dosáhnout pro náhradu fosilních paliv. Dále je také nutné pokračovat v odstraňování administrativních bariér a vyčlenění go-to zón pro velké projekty. 

● Fungující lokální a komunitní energetika umožňující zakládání energetických společenství, sdílení elektřiny (a následně i plynu či tepla). Podle studie EGÚ Brno mají projekty obnovitelné komunitní energetiky obcí a bytových domů v ČR technický potenciál v roce 2040 vyrábět 12 715 GWh elektřiny, tedy pokrýt 79 % spotřeby domácností.1 Decentralizace energetiky posílí energetickou soběstačnost na lokální úrovni. 

● Podpora přechodu na nízkoemisní řešení v oblastech teplárenství, dopravy a průmyslu (například využití průmyslových tepelných čerpadel v centrálním zásobování teplem či zeleného vodíku při výrobě oceli). 

● Otevření energetického trhu novým hráčům: nejen komunitní energetika, ale také posilování a rozvoj konceptů jako akumulace, agregace, flexibilita, otevření trhu s podpůrnými službami v energetice, digitalizace. Obecně podpora vzniku inovací a modelů, které zajistí efektivnější využití lokální výroby energie za pomoci chytrého řízení sítě a spotřeby. 

● Posílení přeshraničních propojení, kapacity přenosové a distribuční soustavy pro zvýšení možnosti dovozů a vývozů elektřiny (opuštění drahého a z hlediska energetické bezpečnosti překonaného principu upřednostňování domácích elektráren na zemní plyn dovážený ze států mimo EU před dovozem elektřiny z obnovitelných zdrojů ze států EU) a zajištění hladkého připojování OZE do sítě. 

● Maximální snižování emisí skleníkových plynů co největší rychlostí (v návaznosti na cíle Pařížské dohody a zvyšující se cíle EU) zahrnující zachování odklonu od uhlí do roku 2033. Racionální odklon od uhlí zajistí snížení emisí skleníkových plynů i zlepšení kvality ovzduší, zvýší kapacitu pro připojování OZE, umožní využití externích finančních prostředků určených na tento proces a předejde neřízenému odstavování uhelných zdrojů vlivem ekonomiky provozu a nových regulací. 

● Spravedlnost procesu energetické transformace: zapojení všech skupin obyvatel a všech regionů do transformace a umožnění maximálního snížení energetické náročnosti i nízkopříjmovým domácnostem (zabránit rozevírání sociálních nůžek a naopak odstraňovat příčiny energetické chudoby a přijmout opatření pro její řešení). 

● Dodržování principu „do no significant harm“, tedy podporovat investice do tzv. environmentálně udržitelných hospodářských činností v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady2 a omezení investic do činností, které životní prostředí významně poškozují. 

Při tvorbě nové energetické a klimatické politiky je nutné klást důraz na oblasti, které byly v minulosti zanedbávány (úspory energie, komunitní a decentralizovaná energetika) vzhledem k proměně energetiky v posledních letech. Nejde však jen o obsah energetické a klimatické politiky, ale také o maximální otevřenost vůči veřejnosti od počátku přípravy, včetně dostatečně dlouhé doby na podávání připomínek (prováděcí nařízení Komise stanovuje členským státům povinnost přizvat veřejnost k tvorbě NECP, C(2022) 8251 final3).

Jako nevládní sektor nabízíme naši expertízu a spolupráci na vytvoření moderní energetické a klimatické strategie pro budoucnost. 

 

Se srdečným pozdravem 

  • Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA 
  • Barbora Urbanová, ředitelka Centra pro dopravu a energetiku 
  • Zahide Tuğba Şenterzi, výkonná ředitelka Greenpeace ČR 
  • Edvard Sequens, vedoucí energetických projektů v Calla – Sdružení pro záchranu prostředí 
  • Pavel Franc, CEO, Frank Bold Society, z.s. 
  • Barbora Kachtík Valešová, koordinátorka Klimatické koalice

 

Poznámky:

1) https://www.hnutiduha.cz/publikace/studie-potencialu-komunitni-energetiky-v-obcich-bytovych-domech-cr.
2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 - https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32020R0852&from=EN
3) https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12536-Energy-Union-new-reporting-requirements-on-national-energy-climate-plans_en