Aktéři

S postupující klimatickou krizí se zvyšuje počet lidí, kteří se ochranou klimatu zabývají, nebo se o ní alespoň zajímají. Z vnějšího pohledu se problematika ochrany klimatu může jevit poněkud nepřehledně. Tato stránka poskytuje základní přehled aktérů, kteří se změnou klimatu a jeho ochranou zabývají. Zaměříme se přitom především na aktéry působící v Česku.

Klimatické hnutí

Málokteré důležité společenské změny se udály bez aktivní účasti občanské společnosti, přičemž specifickou roli hrají takzvaná sociální hnutí, tedy neformální sítě jedinců, skupin a organizací společně jednajících v zájmu dosažení důležitého společného cíle. K mobilizaci sociálních hnutí obvykle dochází v situaci, kdy politická moc selhává v ochraně veřejného zájmu a v zavádění potřebných změn. V případě prosazování ochrany klimatu se jedná o tzv. klimatické hnutí. Klimatické hnutí přitom nesestává pouze z aktivistů a neziskových organizací, jak se mnozí často domnívají. Jeho součástí je každý, komu záleží na prosazení ochrany klimatu a je ochoten pro to něco udělat. Do klimatického hnutí proto patří i běžní občané, vědci, vědkyně a další odborníci a odbornice. Můžeme do něj přiřadit i některé politiky a političky, které cíl ochrany klimatu se zbytkem klimatického hnutí sdílí a mohou proto fungovat jako důležití partneři  či prostředníci v kontaktu s politickou mocí.  

Jedná se o odnož environmentálního hnutí, jehož činnost je reakcí na dosud neúčinné snahy o řešení postupující změny klimatu. Netvoří jej pouze aktivisté, ale široká škála aktivních občanů, včetně mnohých vědců a odborníků. 

Klimatické hnutí sestává ze široké škály různých organizací, spolků, platforem a skupin. Patří k nim jak profesionalizované neziskové organizace (např. Greenpeace či Hnutí Duha), které mají své placené zaměstnance, tak i uskupení působící zdola (tzv. grassroots, či bottom-up), která fungují na dobrovolné bázi. Organizace a uskupení se pak dále sdružují v různých platformách. V Česku je to především Klimatická koalice, která sdružuje různé aktéry českého klimatického hnutí (nikoliv však všechny - jde o formalizované členství), nebo s nimi alespoň spolupracuje (např. s hnutím Extinction Rebellion či Fridays for future, která zatím ke Klimatické koalici formálně nepatří). Na mezinárodní a evropské úrovi pak podobnou roli hraje např. Climate Action Network, síť propojující organizace a jejich sítě napříč státy. Všichni dohromady však tvoříme jedno velké KLIMATICKÉ HNUTÍ!

Některým profesionalizovaným neziskovým organizacím bývá někdy vytýkáno, že se ve své činnosti příliš soustředí na technická řešení a vyjednávání v rámci stávajícího politického a ekonomického systému, nebo na "pouhou" osvětovou činnost, práci s veřejností a symbolické protestní akce bez zásadnějšího dopadu. Odpovědí na tuto kritiku byl v první dekádě tohoto století nástup tzv. hnutí za klimatickou spravedlnost (Climate Justice Movement), které je více zaměřené na kritiku politicko-ekonomického systému coby hlavní příčinu klimatické krize. Významnou sítí organizací prosazajících klimatickou spravedlnost je zejména Climate Justice Alliance. Tato část hnutí pořádá radikálnější formy protestu, zejména přímé akce zaměřené proti fosilní infrastruktuře. V Česku je hlavním představitelem této odnože především hnutí Limity jsme my, v Německu např. Ende Gelände. S postupujícím časem a prohlubující se klimatickou krizí se profesionalizované neziskové organizace a radikálnější část klimatického hnutí začaly vzájemně více prolínat a ovlivňovat. Koncept klimatické spravedlnosti je dnes univerzálním pro celé klimatické hnutí. Také mnozí členové profesionalizovaných organizací se příležitostně účastní i radikálnějších přímých akcí. Nadále však neexistuje konsensus na tom, jakým způsobem by klimatické spravedlnosti mělo být dosaženo - zda je kupř. slučitelná s kapitalismem, či zda má nějaký smysl o ní vyjednávat s představiteli stávající politické moci. 

V roce 2016 se dále objevilo také hnutí Extinction Rebellion - známé též pod zkratkou XR (v Česku Rebelie proti vyhynutí),  jehož vznik byl podnícen potřebou hledání nových strategií k dosažení radikálních změn nutných pro účinnou ochranu klimatu. Dnes již mezinárodní hnutí původně vzniklo ve Velké Británii, kde dnes čítá víc jak 50 000 členů. Podobně jako jiná hnutí pracující s konceptem klimatické spravedlnosti se i Extinction Rebellion zaměřuje na přímé akce, ty však necílí na fosilní infrastrukturu, ale spíše na vyburcování ostatních občanů zejména ve městech formou různých provokativních akcí ve veřejném prostoru. K těm patří např. tzv. swarming - blokování a disrupce běžného provozu, emotivní performance, nebo tzv. die-in, tedy skupinové předstíraní smrti v poloze v leže. Členové hnutí zároveň aktivně vyjednávají s vládními představiteli a požadují po nich radikální řešení krize, nikoliv pouhé kosmetické úpravy. Zejména v Londýně se díky vysokému počtu příznivců hnutí daří dosahovat disrupce běžného provozu. Hnutí je tak široké, že není ukotveno v žádném jednotném přístupu k stávajícímu systému, ani v žádné ideologii, čímž se stává atraktivním pro široké spektrum lidí. Jednotícími prvky jsou tři hlavní požadavky. Prvním je požadavek „vyhlášení stavu klimatické nouze“, tedy deklaratorní přiznání stavu krize, které má probudit zbytek společnosti k aktivnímu řešení problému a k přijetí radikálních celospolečenských změn. Druhým je požadavek na uhlíkovou neutralitu do roku 2025. Třetí věcí, kterou XR požadují, je ustanovení tzv. občanského shromáždění za účelem řešení klimatické krize, kterým se hnutí snaží kompenzovat demokratický deficit způsobený napojením politiky na fosilní průmysl. Součástí hnutí je rovněž odnož zvaná Animal Rebellion, které chce zabránit především dalšímu vymírání druhů a vymezuje se také proti živočišné výrobě. Část klimatického hnutí se vymezuje vůči způsobu, kterým Extinction Rebellion komunikuje problém změny klimatu směrem k veřejnosti. Převažující postoj, že pro ochranu klimatu je společnost potřeba spíše nadchnout bez zbytečného strašení, ostře kontrastuje s názorem členů a členek hnutí Extinction Rebellion, podle nichž je nutné společnost dohnat k akci nezastíráním pravdy o tom, že klimatická změna v dohledné budoucnosti zásadním způsobem ohrožuje přežití lidstva na Zemi. Mnohé spory se vedou také o vhodnosti a efektivnosti některých taktik a strategií pro dosahování cílů klimatického hnutí.     

V roce 2018 zcela novou dynamiku klimatickému hnutí přinesli Fridays For Future nebo-li Pátky pro budoucnost.  Hnutí středoškolských studentů a studentek spočívá v pořádání pátečních studentských stávek na protest proti nedostatečné činnosti vlád v ochraně klimatu. Hnutí v roce 2018 inspirovala Greta Thunberg, která sama v jediné osobě začala každý pátek stávkovat před švédským parlamentem a postupně svou odhodlaností inspirovala celý svět. Globální stávky konané 20. září 2019 se po celém světě zúčastnilo okolo 7 milionů lidí. Hlavním poselstvím stávek je přimět politiky k tomu, aby poslouchali vědce a jednali v souladu s vědeckými poznatky o klimatické krizi. Fridays for future v jednotlivých zemích spolupracuje i s ostatními skupinami a organizacemi v rámci klimatického hnutí a vzájemně si poskytují podporu. 

V Česku klimatická krize a urgence jejího řešení zejména v roce 2018 a 2019 podnítily velký vzrůst zájmu o ochranu klimatu u mnoha nových skupin. Vznikla tak celá řada iniciativ, platforem, spolků a místních akčních skupin sdružujících lidi se společným zájmem přispět v rámci svých možností, své profese a zaměření, nebo komunity či lokality k potřebné transformaci směrem k udržitelnosti. Mnohdy šlo o transformaci již existujících občanských skupin směrem k většímu zaměření na ochranu klimatu. 


Zde je seznam některých skupin a iniciativ:

Vědci a vědkyně

Bez vědeckého poznání bychom dodnes nevěděli, že probíhající změnu klimatu způsobuje my sami svou činností, především pak získáváním energie spalováním fosilních paliv, ale také intenzivním zemědělstvím, extrémní nadspotřebou a dalšími neudržitelným a plýtvavým zacházením s přírodními zdroji.

Na tom, že za současný růst globální teploty a z něj vyplývající klimatické změny může právě člověk, již dnes mezi vědci existuje téměř 100% shoda.
Změnou klimatu se zabývají vědci ze široké škály oborů. Nejrelevantnější poznatky přichází z klimatologie, vědního oboru, který se zabývá utvářením klimatu Země a vlivem různých činitelů na jeho formování, změny a kolísání, ale také vlivem klimatu na další procesy a zemské sféry. Důležitá je rovněž meteorologie, která se zaměřuje na aktuální stav atmosféry v daném místě a čase. Ke změnám klimatu však mají mnoho co říct i vědci a vědkyně, kteří v rámci svého výzkumu sledují klima jako jednu z proměnných, např. Jeho dopady na ekosystémy, biodiverzitu, vodní cyklus, geochemii, mořské proudy, kryosféru, ale také jeho společenský kontext – v sociálních vědách bývá sledován vývoj klimatických politik, veřejné postoje vůči změnám klimatu, působení environmentálních hrozeb na lidskou psychologii, nebo formování a působení klimatického hnutí. Škála je velmi pestrá.

Vědecké klimatické fórum (VKF)

Je neformálním sdružením vědců a expertek, kteří se ve společném prohlášení zavazují k zohledňování, interpretaci a komunikaci vědeckých poznatků v oblasti antropogenních vlivů na klima, které vychází z hodnotících zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN. Cílem VKF je zvyšovat obecné povědomí, ale i vědomí souvislostí mezi politiky, podnikateli, novináři a studenty, a usilovat o to, aby Česká republika snížila svůj vliv na globální změnu klimatu a měla takovou klimatickou politiku, která bude reflektovat vědecké poznání. VKF za tímto účelem nabízí prostřednictvím svých členů a členek spolupráci s českými médii, poskytování konzultací, účast na veřejných diskusích a spolupráci s tvůrci politik na ochranu klimatu. Seznam členů a členek VKF je uveden ZDE.

Odborná pracoviště

  • CENIA, česká informační agentura životního prostředí
  • Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
  • CzechGlobe, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
  • ČHMÚ, Český hydrometeorologický ústav

Technická řešení a inovace

Odpověď na výzvy klimatické změny si žádá technická řešení a inovace, a to jak jejich vývoj tak implementaci. Dosud se lidská civilizace spoléhá převážně na technologie založené na neudržitelném a drancujícím přístupu k životnímu prostředí, které umožňují okamžitý zisk a výhody na úkor dlouhodobé udržitelnosti a budoucí prosperity příštích generací. Je naprosto nezbytné, abychom v co nejrychlejší době nahradili fosilní zdroje energie zdroji obnovitelnými, a nynější plýtvavé a na odpad velmi náročné hospodářství hospodářstvím oběhovým. Potřebné změny je nutné zavádět také v zemědělství, lesnictví, ve výrobě, stavebnictví, v dopravě, či v celkovém životním stylu.

 V Česku mezi přední aktéry v oblasti výzkumu, vývoje a zavádění udržitelných, nízkouhlíkových či bezuhlíkových technologií a inovací, patří: