Co je změna klimatu?

Změna klimatu představuje proměnu dlouhodobého charakteristického režimu počasí na Zemi.
Během geologické historie Země se světové klima změnilo mnohokrát, přičemž ve většině případů šlo o proměny trvající tisíce až miliony let. Za změnou klimatu stály měnící se kosmické poměry, proměnlivá sluneční aktivita, geologické procesy, dopady meteoritů apod. Pro poslední dva miliony let bylo charakteristické střídání doby ledové a meziledové, kdy se průměrná globální teplota lišila jen o několik stupňů Celsia. V současné době probíhající změna klimatu se však liší jak svou rychlostí tak i svou příčinou, kterou jsou globální změny způsobené lidskou činností.

Spalování fosilních paliv

Posledních přibližně 11700 let se nacházíme v období Holocénu, které nastalo spolu s koncem poslední doby ledové. Příznivé klima umožnilo rychlý rozvoj lidstva a vznik naší dnešní vysoce komplexní civilizace. Rapidní vývoj lidské civilizace i náš populační boom v průběhu posledních 200 let jsou však spjaty s rozvojem technologií závislých na energii, kterou získáváme především spalováním fosilních paliv, nerostných surovin vzniklých z organické hmoty, která se v zemi ukládala po miliony let.
Tímto způsobem dochází k uvolňování emisí skleníkových plynů do atmosféry, které mění její fyzikální vlastnosti. Skleníkové plyny, k nimž kromě oxidu uhličitého patří také vodní pára, ozon a metan, umožňují tzv. skleníkový efekt. Ten na jednu stranu propouští sluneční záření, jež ohřívá zemský povrch a následně pak tepelné záření zemského povrchu zadržuje tak, aby neuniklo zpět do kosmu. Tímto způsobem je zemský povrch chráněn před nehostinným a pro život nevhodným prostředím kosmu.
Zesilování skleníkového efektu způsobené zvyšující se koncentrací skleníkových plynů, pronikajících do atmosféry v důsledku lidské činnosti, však zároveň vede k nebezpečnému přehřívání Země.

Od počátku průmyslové revoluce se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zvýšila o 45 % a průměrná globální teplota se zvýšila o přibližně 1,1 °C (nad pevninou dokonce o 2 ºC) a nadále stoupá.

Klimatická krize

Míru lidského vlivu na zemské poměry dnes lze bez nadsázky přirovnat k jiným geologickým silám. I proto se pro současnou epochu lidstva vžil termín Antropocén, definovaný globálním rozměrem lidského vlivu na zemské systémy. V současnosti probíhající změna klimatu bývá často označována jako antropogenní a je charakterizována tzv. globálním oteplováním, tedy postupným růstem průměrné globální teploty. Skeptici někdy namítají, že oxid uhličitý je důležitou součástí atmosférického uhlíkového cyklu, který je základem fotosyntézy, a tedy nezbytnou podmínkou pro růst rostlin.
Mezi vědci však panuje jednoznačný konsensus, že lidstvo spalováním fosilních paliv křehkou rovnováhu tohoto přírodního pochodu narušilo.
Image
Oxid uhličitý na rozdíl od jiných škodlivin vznikajících spalováním fosilních paliv (např. jemné prachové částice, oxid dusičitý či oxid uhelnatý) nepředstavuje pro lidské zdraví a životy bezprostřední hrozbu. Z dlouhodobého hlediska však způsobuje oteplování Země, které bez zásadní transformace způsobu fungování naší civilizace vyústí až v katastrofální rozvrat klimatu, v jehož důsledku značná část zemského povrchu přestane být místem s podmínkami vhodnými pro lidský život. Na toto riziko se lidstvo snaží upozorňovat především Mezivládní panel pro změnu klimatu a Světová meteorologická organizace při OSN, ale také stále početnější klimatické hnutí.

Jak se změny klimatu projevují dnes?

Uplynulá léta ukázala, že se klima v důsledku lidské činnosti mění mnohem rychleji, než se předpokládalo. Namísto o změně klimatu či o globálním oteplování dnes již hovoříme o tzv. klimatické krizi, která se nadále prohlubuje.

Projevy v Česku

V Česku jsou zatím projevy této krize ještě relativně mírné, ale i zde si již nelze stoupajících teplot a velkých teplotních výkyvů po celý rok. V důsledku sucha ubývají vodní zásoby a vymírají lesní porosty, zejména pak smrky, které bez dostatku vláhy ztrácí svou obranyschopnost vůči kůrovci. Pomalu ale jistě se loučíme s našimi typickými čtyřmi ročními obdobími. Zima bývá v nižších polohách prakticky bez sněhu, jaro přestává být chladné a vlhké, a často svými teplotami dosahuje letních teplot. V letních měsících přibývá počet tzv. tropických dní, tedy dní, kdy maximální teplota dosáhne alespoň 30 °C. Srážky jsou méně pravidelné, zažíváme dlouhá, i několik týdnů trvající období bez deště. Následně se srážky často dostaví formou kratší dobu trvajícího přívalového deště. Dlouhotrvající sucho tak snadno mohou vystřídat povodně.
Image

Projevy ve světě

Jinde ve světě se dopady měnícího se klimatu projevují ještě dramatičtěji. Mimořádné události jsou stále častější a intenzivnější, a každoročně kvůli nim umírá mnoho lidí a ještě větší množství zvířat, která nemají kde se skrýt, nebo jak se bránit.
Image
Nedostatek pitné vody

Nedostatek pitné vody

Na některých místech se lidé potýkají s alarmujícím nedostatkem pitné vody. Téměř na suchu se octnula Jihoafrická republika. Jihoindické město Chennai v létě 2019 dokonce zcela přišlo o veškeré zásoby vody a jen o několik měsíců později bylo naopak ochromeno katastrofálními záplavami.
Extrémní projevy počasí

Extrémní projevy počasí

Mohutné bouře, lijáky a stále častější hurikány s následnými záplavami však ochromily mnoho jiných míst, z nichž obzvláště ničivé byly v roce 2019 následky orkánu Idai v Mosambiku, Malawi a Zimbabwe, nebo hurikánu Dorian na Bahamách. Katastrofální záplavy však v loňském roce postihly také jihovýchod Kanady, americký středozápad, nebo většinu iránských provincií, a mnohá další místa.
Lesní požáry

Lesní požáry

Opakem povodní jsou také masivní požáry, které v roce 2019 v nebývale velkém rozsahu zasáhly i sibiřskou tajgu, arktické oblasti a tropické deštné lesy od Amazonie přes rovníkovou Afriku až po jihovýchodní Asii. Na intenzitě požáry nabývají v Kalifornii, kde byla zaznamenána i ohňová tornáda, ale do historie se vepsaly především požáry v Austrálii na přelomu roku 2019/2020, které zničily plochu o 11 milionech hektarů, vyžádaly si nejméně 33 lidských obětí a zahubily víc jak miliardu zvířat. Přibývá také počet obcí, které zcela lehly popelem.
Rostoucí hladiny oceánů

Rostoucí hladiny oceánů

Problémy se nevyhýbají ani polárním oblastem a místům s vysokou nadmořskou výškou. Na obou pólech přestává zamrzat moře a zmenšuje se objem pevninských ledovců. Voda z tajících ledovců i zvětšující se objem vody v oceánech způsobený jejich ohříváním vedou k zvyšování hladiny moří a oceánů, která tak postupně zaplavuje pobřežní oblasti a velice ohrožuje zejména nízko položené ostrovní státy. Kromě pevninských ledovců tají i vysokohorské ledovce, které jsou zásobárnou pitné vody pro miliardy lidí. Nebývalé vlny tuhých mrazů a masivní sněhové bouře pro změnu epizodicky zasahují i některé oblasti mírného pásma, kam polární vzduch proniká v důsledku naroušeného atmosférického proudění.
Vymírání živočišných a rostlinných druhů

Vymírání živočišných a rostlinných druhů

Obrovskými a náhlými proměnami trpí také živá příroda, která na ně není přizpůsobena a nemůže se na ně v tak krátkém časovém horizontu evolučně adaptovat. Změna klimatu je spolu s dalšími dopady lidské činnosti příčinou masového vymírání živočišných a rostlinných druhů. Dobře známé oběti změny klimatu jsou lední medvědi, nyní již i mroži, jejichž populace se snižuje spolu s mizícím životním prostorem v důsledku ubývajícího ledu v Arktické oblasti. Zasaženy jsou i populace tučňáků v Antarktidě, nebo kolonie vodních ptáků, kteří přichází o svůj zdroj potravy kvůli měnícím se podmínkám v mořích a oceánech, které se závratnou rychlostí oteplují a okyselují. Na pokraji vyhynutí se octli i mnohé další druhy, např. koaly, kvůli rozsáhlým požárům. Dalším symbolem globálního oteplování jsou mrtvé korálové útesy, jejichž vymírání negativně ovlivňuje celý mořský ekosystém. Na změnu klimatu však citlivě reaguje veškerá fauna a flora. Dobře se naopak daří různým parazitům a škůdcům, zejména klíšťatům a kobylkám. V kyselých oceánech zase dobře prosperují medúzy.

Jak se změny klimatu budou projevovat do budoucna?

V roce 2015 177 členských států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu podepsalo Pařížskou dohodu, ve které se zavazují k cíli udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby oteplení pokud možno nepřekročilo hranici 1,5 °C.

Ve většině světových ekonomik však chybí dostatečná politická vůle k zásadní transformaci energetiky i celé ekonomiky a společnosti způsobem, který by vedl k zásadnějšímu snižování emisí skleníkových plynů. V mnoha zemích naopak v duchu expanzivní ekonomiky a neustálého zvyšování spotřeby emise nadále rostou.
Z hodnoty 280 ppm (molekul CO2 na jeden milion molekul vzduchu) v polovině 18. století v roce 2019 koncentrace dosáhla hodnoty 410 ppm.
To je mnohem víc než kdykoliv v průběhu poledních 800 000 let. Jednou z výjimek je Evropská Unie, kde se emise v průběhu posledních 30 let podařilo snížit přibližně o 23 %. Přesto však koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře nadále stoupají.
Vědci nás již téměř 40 let varují, že pokud růst koncentrace oxidu uhličitého nebude zásadním způsobem zpomalen, dojde ke katastrofálnímu rozvratu klimatu, kterému se již lidstvo bude přizpůsobovat jen velmi obtížně a bude tak ohrožena celá lidská civilizace i přežití samotného lidstva. Nyní stojíme teprve na počátku krizové situace, která se bez zásadní změny našeho způsobu života bude nadále prohlubovat a drasticky dopadne především na dnešní mladou generaci. Rozsáhlé světové oblasti zaplaví moře, přemění se v poušť, nebo se stanou neobyvatelnými kvůli vysokým teplotám.

Zásadním způsobem bude narušeno zemědělství, které budou sužovat i další extrémní projevy počasí, včetně invazí různých škůdců. Časté budou extrémní požáry, podobné těm, které nyní sužují Austrálii či Kalifornii. Stále běžnější budou také ničivé povodně, půdní sesuvy, nebo extrémní bouře a orkány. Hurikány či tornáda budou nejen nabývat na intenzitě a četnosti, ale budou stále častěji vznikat i mimo místa svého obvyklého výskytu. V podmínkách narušeného klimatického systému se v ohrožení ocitne naše potravinová bezpečnost a na mnoha místech světa nastane hladomor. Miliony nebo stovky milionů lidí se dají do pohybu a pokusí se putovat do míst, která ještě budou obyvatelná. Jednou z výjimek je Evropská Unie, kde se emise v průběhu posledních 30 let podařilo snížit přibližně o 23 %. Přesto však koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře nadále stoupají.

Další fakta o klimatu

Veřejně dostupné infografiky, grafy a datasety o klimatu a klimatické změně vytvořené na základě dat vědeckých institucí (ČHMÚ, NASA, Eurostat a jiné)
Stránky Českého hydrometeorologického ústavu - základní informace o klimatickém systému a jeho dosavadním a předpokládaném budoucím vývoji i důsledcích.
On-line databáze vědeckého týmu CzechGlobe poskytující informace o dopadech změny klimatu, rizicích, zranitelnosti a adaptačních opatření pro celou ČR, integrovaný monitoring a včasnou výstrahu před situacemi spojenými s dopady nepříznivých klimatických podmínek.
Stránky EU
Monitoring a klimatologie sucha v ČR, Evropě a USA.
Komplexní popis změny klimatu v environmentálních, sociálních, politických a ekonomických souvislostech.
V angličtině
IPCC - Mezivládní panel pro změnu klimatu při OSN.
NASA – bohatá dokumentace satelitních snímků.