Postupné navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE), přechod k elektromobilitě, úspory energií i snižování energetické intenzity s sebou přináší nesporná rizika pro energetickou bezpečnost státu. Budování obnovitelných zdrojů energie však také vyžaduje zajištění bezpečných dodávek kritických surovin, které jsou nutné pro jejich výstavbu.
Mezi kritické suroviny nutné pro energetickou tranzici lze zařadit: gallium, grafit, hliník, indium, kadmium, kobalt, křemík, lithium, měď, nikl, tellur, vzácné zeminy a zinek.
Jaké jsou v tomto směru vyhlídky? A nebude dostupnost kritických surovin limitujícím faktorem energetické tranzice? Čtěte v textu Michala Čepelky z AMO.cz.
