Česká republika ratifikovala Pařížskou dohodu

Shrnující článek je převzat od Deníku referendum.

Poslanecká sněmovna v úterý ratifikovala Pařížskou dohodu o ochraně klimatu – pro bylo šestadevadesát, proti dvanáct poslanců. Smlouvu již dříve ratifikoval Senát. Dohodu, která vstoupila v platnost 4. listopadu 2016, Česká republika ratifikovala mezi posledními jako 160. členský stát OSN a jako poslední země Evropské unie.

„Klimatická změna čím dál tím víc ovlivňuje a bude ovlivňovat i životy každého z nás právě prostřednictvím extrémních projevů počasí, povodněmi a suchem. Myslím si, že o tom už nemusím nikoho přesvědčovat, projevy jsou dramatické i v České republice. Myslím, že svět má skutečně poslední možnost, aby se pokusil s tím něco udělat. Tím pokusem je právě Pařížská dohoda. A je na nás, zda se k tomuto úsilí připojíme. Já bych o to velmi poprosil,“ uvedl v rozpravě ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Od dohody odrazoval Jan Zahradník, který v nadcházejících volbách kandiduje jako lídr ODS v Jihočeském kraji. „Čína je velký producent, podílí se asi osmnácti procenty na tvorbě emisí, ale zároveň jsme také všichni skeptičtí k tomu, zdali Čína bude schopna a vůbec ochotna dodržovat závazky, ke kterým se teď, když je to pro ni výhodné politicky, velmi ostentativně hlásí, a zdali, až to pro ni přestane být takto výhodné, své závazky nezamete pod stůl,“ řekl. 

Zároveň Zahradník vyzýval ostatní poslance, ať své rozhodnutí ještě zváží. Poslanec ODS dokonce podal návrh, aby se projednávání smlouvy odložilo. Jeho návrh byl ale jasnou většinou zamítnut.

Podle expertů na lesnictví a klima Česká republika zaostává za ostatními zeměmi Evropy, jak v opatřeních pro tlumení klimatických změn, tak v přípravách na jejich dopady. Experti, které si sezval do svého pořadu v ČT Václav Moravec, se shodli, že diskuse v České republice se zasekla u otázky, zda vůbec klimatická změna existuje. Mezitím se ve světě diskutuje, jak klimatickým změnám bránit. 

Lesnický ekolog Josef Fanta, který stál na počátku šedesátých let u vzniku Krkonošského národního parku, říká, že Česká republika je opožděná o třicet let. „V současné době se najednou ukazuje, že jsme něco zaspali a zpoždění se nám vrací v podobě rozsáhlých kalamit,“ řekl na ČT 24 Josef Fanta.

„Pařížská dohoda ukládá smluvním stranám povinnost stanovit si vnitrostátně stanovené příspěvky ke snížení emisí skleníkových plynů a plnit je. Tyto národní příspěvky se mají každých pět let revidovat s tím, že ten následující má být vyšší než předešlý,“ uvedl během projednávání předlohy ve sněmovně předseda výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch.

„Dohoda doporučuje smluvním stranám zachovávat zásobníky skleníkových plynů, myšleno například lesy, a provádět opatření s cílem snížit emise vyvolané odlesňováním a degradací lesů. Potvrzuje povinnost rozvinutých států poskytovat finanční prostředky na zmírněná a adaptační opatření v rozvojových zemích,“ dodal Böhnisch.

Podle kritiků mimo jiné z občanského sektoru je dohoda přijatá v Paříži přespříliš mírná. Ekologický sloupkař Guardianu George Monbiot ji v první reakci zhodnotil často citovaným výrokem: „V porovnání s tím, jak smlouva mohla vypadat, je to zázrak. V porovnání s tím, jak by smlouva měla vypadat, je to katastrofa.“

____________

Infolist s informacemi, o čem Pařížská dohoda je a proč bychom ji měli přijmout, naleznete v naší knihovně.