Stále ještě máme možnost udržet oteplení pod 2 stupni Celsia, současně však na zavedení adekvátních opatření máme velmi málo času. Tak by se dalo shrnout klíčové sdělení třetí části nové zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Ta se věnovala možnostem, jak zmírnit klimatickou změnu. Jen o dva týdny dříve zveřejnil Panel druhý díl zmíněné zprávy, který popisoval dopady změny klimatu.
Vědci zkonstatovali, že klimatická změna již dnes negativně ovlivňuje každý kontinent a oceán. Do budoucna bude přibývat lidí chudých, hladových a nemocných jako důsledek častějších povodní, vln veder a sucha a snížené produkce potravin. Vědci IPCC rovněž varovali, že bez podstatného a rychlého snížení uhlíkových emisí budou dopady klimatické změny větší, než na jaké jsme vůbec schopni se adaptovat.
Abychom kritickou hranici oteplení o 2 stupně Celsia nepřekročili, musíme přejít od fosilních zdrojů k nízkouhlíkovým technologiím a snížit globální emise skleníkových plynů o minimálně 40 až 70 % do roku 2050 a dlouhodobě na nulu. Vyčíslené náklady na mitigační opatření přitom nejsou nijak závratně vysoké. Mohou se jimi však stát, pokud budeme i nadále otálet - každé opatření, které dnes odložíme, se do budoucna prodraží.
Globální emise rostly v letech 2000-2010 rychleji než kdy předtím a to především kvůli spalování uhlí. Rozvíjející se země dnes vypouštějí v absolutních číslech více emisí než státy OECD, ale v přepočtu na obyvatele stále daleko méně. Dvě třetiny emisí skleníkových plynů pocházejí ze spalování fosilních paliv a průmyslové výroby. Podíl nízkouhlíkových či bezemisních zdrojů energie se musí do roku 2050 minimálně ztrojnásobit. Velký důraz klade Panel na využití potenciálu energetických úspor.
Profesor Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí k tomu dodává: „Zpráva zdůrazňuje, že adaptace se v žádném případě nemají stavět do protikladu k mitigacím, to znamená zmírňujícím opatřením založeným na redukcích emisí skleníkových plynů. Oba přístupy se doplňují.“
