Teorii globálního oteplování poprvé vyslovil švédský vědec Svante Arrhenius, nositel Nobelovy ceny za chemii. Arrhenius publikoval v roce 1896 tezi o souvislosti mezi rostoucím množstvím oxidu uhličitého v atmosféře a posilováním skleníkového efektu.
Monnett dokonce není ani zakladatelem celosvětového hnutí proti globálnímu oteplování. Prvním mezinárodním opatřením na ochranu klimatu byla Rámcová úmluva OSN o změně klimatu přijatá v roce 1992. O pět let později vznikl Kjótský protokol, který stanovil závazné limity na emise skleníkových plynů. Avšak Monnett zkoumal dopady klimatických změn až od roku 2004.
Lední medvědi, jejichž životní podmínky ovlivněné klimatickými změnami Monnett zkoumal, jsou sice jedním ze symbolů ochrany klimatu, ale vědci označili změnu klimatu také za potenciálně největší globální ohrožení lidského zdraví v 21.století. Dopady klimatických změn jsou ohroženy miliony lidí, především v chudých rozvojových zemích. Důsledky extrémního sucha můžeme aktuálně sledovat v Africkém rohu, kde více než 12 milionů lidí trpí hladomorem.
„V českých médiích se opakovaně objevují zkreslené informace o klimatické změně. Páteční tisková zpráva ČTK je zavádějící a nepřesně převzatá ze zahraničního zdroje. Tak složité a významné téma, jakým klimatické změny jsou, si vyžaduje serióznější přístup,“ uvedla Barbora Hanžlová.
