Už v prosinci nebo v lednu by měla Evropská komise představit novou legislativu, která se bude týkat těžby břidlicového plynu, zjistila bruselská redakce EurActivu. Přesná podoba zatím není známá, je ale jisté, že návrh se bude týkat hlavně rizik, která těžba břidlicového plynu přináší pro životní prostředí.

Těžba břidlicového plynu v Evropě se v budoucnu bude muset pravděpodobně podřídit nové rozsáhlé legislativě, kterou aktuálně připravuje Evropská komise. Jak zjistila bruselská redakce EurActivu, představit by ji měla v prosinci nebo v lednu.  

S největší pravděpodobností se bude jednat o směrnici pro nekonvenční paliva. Ta by se nejspíš podobala dalším evropským předpisům, které se týkají čištění odpadních vod nebo vyhodnocování vlivů na životní prostředí (EIA).

„Chceme udělat jasno v tom, jaké předpisy mají platit pro investory a pro podniky, a uklidnit veřejnost, pokud jde o dopady na životní prostředí a veřejné zdraví,“ uvedl zdroj EurActivu z blízkosti Komise.

Protože environmentální dopady těžby břidlicového plynu mohou být větší než v případě konvenčních zásob zemního plynu, Komise usiluje o vytvoření takové legislativy, která by riziko snížila, dodal.

Uklidnit veřejnost

Těžbu břidlicového plynu jako takovou Evropská unie členským státům zakázat nemůže, protože každá ze členských zemí má právo sama rozhodovat o složení svého energetického mixu. Pokud ale některé státy začnou břidlicový plyn těžit, budou se muset řídit právě novou legislativou.

Prozatím v EU jednotná regulace přímo pro těžbu z nekonvenčních ložisek neexistuje. Nejoptimističtější je ohledně možného využívání břidlicového plynu Polsko. V některých státech, jako Bulharsku a Francii, byla těžba zakázána. Například v České republice je prozatím na průzkum i těžbu vyhlášeno moratorium.

Těžařská společnost Chevron v pátek (18. října) oznámila, že zastavuje své operace spojené s těžbou břidlicového plynu v Rumunsku. Tomuto rozhodnutí předcházelo pět dní veřejných protestů. Veřejnost se proti těžbě plynu z břidlic postavila i v jiných zemích, včetně Česka. Důvodem jsou právě obavy z dopadů na životní prostředí.

Nová evropská legislativa by se měla podle informací EurActivu týkat rizika seizmických otřesů, ochrany podzemních vod, dopadů na kvalitu ovzduší, emisí hluku nebo infrastrukturních problémů. Další otázkou je únik metanu, ke kterému při těžbě dochází. Metan totiž patří mezi skleníkové plyny.   

Podle Spojeného výzkumného centra EU představuje těžba břidlicového plynu „vysoké riziko“ pro životní prostředí a lidské zdraví. Jak tvrdí Mezinárodní energetická agentura (IEA), jeho využívání výrazně zvyšuje globální teplotu.

Průmysl na druhé straně tvrdí, že úniku metanu do atmosféry lze zabránit různými technikami, jako je jeho zachycování, které riziko snižují na minimum.

Zatím není jasné, jak bude výsledný návrh legislativy vypadat. Přístup jednotlivých evropských komisařů k otázce břidlicového plynu se totiž různí. Komisař pro energetiku Günther Oettinger se k jeho možnému využívání staví pozitivně. Komisařka pro boj se změnami klimatu Connie Hedegaardová je na druhou stranu skeptičtější. Předseda Komise José Manuel Barroso by pak novu legislativu rád zahrnul do širšího klimaticko-energetického balíčku, který Evropa v současné době připravuje.

ZDROJ: Euractiv.cz