fbpx
Vláda spustila veřejnou konzultaci k Vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu. Jak by odpovídaly naše organizace?

Vláda spustila veřejnou konzultaci k Vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu. Jak by odpovídaly naše organizace?

Po nedávné veřejné konzultaci Politiky ochrany klimatu spustila vláda, resp. Ministerstvo průmyslu a obchodu, veřejnou konzultaci také k chystané revizi Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu.

On-line dotazník mohou až do 4. června vyplňovat firmy, veřejné nebo akademické instituce i jednotlivci na tomto odkazu.

 

Jak vidí revizi Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ekologické organizace? 

Jak vidí situaci nevládní organizace Klimatické koalice, které letošní aktualizaci energetických a klimatických strategických dokumentů Česka pozorně sledují? Přečtěte si shrnutí pozic, které vypracovali lidé z několika našich organizací, kteří se v rámci své expertízy těmto dokumentům věnují. 

 

Jaké konkrétní informace, respektive konkrétní témata, uvedená v rámci aktuálně platného Vnitrostátního plánu ČR již nejsou relevantní a měla by být revidována/aktualizována?

  • Aktualizovat (zvýšit) národní cíl pro obnovitelné zdroje energie (OZE) na minimálně 34 % pokrytí koncové spotřeby energie (elektřiny, tepla, chlazení a v dopravě) v roce 2030 a 35 % pro samotnou elektřinu
  • Revidovat překonaný 90% cíl zajištění soběstačnosti v dodávkách elektřiny, který omezuje manévrovací prostor a flexibilitu v energetickém sektoru a místo toho posílit přeshraniční propojení, kapacity přenosové a distribuční soustavy pro zvýšení možnosti dovozů a vývozů elektřiny a zajištění hladkého připojování OZE do sítě (dovážení levné elektřiny z OZE ze zahraničí je výhodnější, než si držet vysokou míru soběstačnosti za cenu dražší elektrické energie a větší rigidnosti celého systému)
  • Aktualizovat (zvýšit) cíl pro energetické úspory
  • Revidovat využití uhlí v roce 2030 se zohledněním předpokládaného útlumu zdrojů zejména po roce 2025.
  • Revidovat cíle pro rozvoj jaderné energetiky a její dominantní postavení zdroje pro výrobu elektřiny v ČR na úkor rozvoje obnovitelných zdrojů, energetické efektivity a dalších řešení s přihlédnutím na časovou a finanční náročnost výstavby nových jaderných bloků  
  • Revidovat pojetí fosilního plynu coby přechodného paliva a v maximální možné míře nahradit využívání uhlí přímým přechodem na obnovitelné zdroje 
  • Řídit se hierarchií: 1. energetické úspory, 2. obnovitelné zdroje, 3. využití odpadního tepla, 4. jiná řešení 

 

Jaká specifická témata, respektive okruhy témat, podle Vás v rámci aktuálně platného Vnitrostátního plánu ČR chybí a měla by být doplněna?

  • Časový harmonogram výrazného snížení těžby a spalování uhlí k roku 2030 a výhled ukončení těžby a spalování uhlí nejpozději do roku 2033 s navazujícím časovým plánem sanací zasažených území 
  • Výhled na ukončení využívání fosilních paliv a dosažení klimatické neutrality do roku 2050
  • Otevření energetického trhu novým subjektům (decentralizace energetického systému a komunitní energetika), což přispěje k odblokování rozvoje OZE
  • Podpora inovací posílením a rozvojem konceptů jako akumulace, agregace, flexibilita, otevření trhu s podpůrnými službami v energetice a digitalizace
  • Konkrétní řešení zásadních sociálních dopadů cenových výkyvů v energetice i strukturální energetickou chudobu spolu se zrychlením tempa snižování energetické náročnosti budov s důrazem na dostupnost i pro nízkopříjmové domácnosti z pohledu zvýšení jejich odolnosti proti výpadkům dodávek plynu, tepla nebo elektřiny
  • Podpora výzkumu, vývoje a výroby komponentů pro energetiku v ČR (výrobního řetězce pro fotovoltaické panely, větrné turbíny, baterie apod.)
  • Podpora nepostradatelné funkce lesního ekosystému prosazováním biologické rozmanitosti, propadů uhlíku a schopnosti krajiny zadržovat vodu
  • Plán ukončení dotací do fosilních paliv

 

Jakým způsobem by měly být revidovány Vnitrostátní cíle, tak aby odpovídaly cílům definovaným na úrovni EU? Prosím uveďte i stručné odůvodnění.

  • Stanovit cíl dosažení klimatické neutrality na úrovni ČR nejpozději do roku 2050
  • Vzhledem k tomu, že některé sektory nejspíše nedosáhnou nulových emisí, je nutné počítat i se zvyšováním schopnosti krajiny pohlcovat uhlík a zároveň snižovat emise CO2 v sektoru využívání krajiny půdy a lesa 
  • ČR by si měla stanovit cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 minimálně o 65 % oproti roku 1990 (bez LULUCF) 
  • Plán by měl zahrnovat trajektorie snižování emisí pro jednotlivé sektory v souladu s cíli EU
  • Stanovit cíl snížení celkového využívání fosilních paliv pomocí dekarbonizačních opatření s ukončením těžby a spalování uhlí nejpozději do roku 2033 a ostatních fosilních paliv do roku 2050 
  • Dodržování zásady “energetická účinnost v první řadě”, tedy upřednostňování snižování potřeby výroby a spotřeby energie
  • Stanovit národní cíl pro obnovitelné zdroje energie (OZE) na minimálně 34 % pokrytí koncové spotřeby energie (elektřiny, tepla, chlazení a v dopravě) v roce 2030 a 35 % pro samotnou elektřinu
  • Dodržování principu “do no significant harm”, tedy podporovat investice do tzv. environmentálně udržitelných hospodářských činností v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady a omezení investic do činností, které životní prostředí významně poškozují
  • Zabezpečit spravedlnost procesu energetické transformace prostřednictvím zapojení všech skupin obyvatel a všech regionů do transformace a umožnění maximálního snížení energetické náročnosti i nízkopříjmovým domácnostem
  • Zahrnutí cíle na snižování závislosti na dovozu fosilních paliv, posílení energetické soběstačnosti obcí, domácností a firem a aspekt decentralizace přenosové sítě jako součást energetické bezpečnosti
  • Definování cíle snižování energetické chudoby a opatření k jejich dosažení

 

Jaké konkrétní politiky a opatření v jednotlivých pěti dimenzích (snižování emisí uhlíku, energetická účinnost, energetická bezpečnost, vnitřní trh s energií a výzkum, inovace a konkurenceschopnost) chybí a měly by být doplněny?

  • Stanovení závazných cílů pro snižování emisí a uhlíkové rozpočty (například klimatický zákon)
  • Legislativní zakotvení ukončení těžby a spalování uhlí do roku 2033
  • Podpora a definování cílů přechodu na nízkoemisní alternativy také v oblastech dopravy a průmyslu 
  • Rozšíření energetická bezpečnost o opatření na posilování energetické soběstačnosti domácností, obcí a firem
  • Opatření na zvyšování energetické efektivity u domácností nejvíce ohrožených energetickou chudobou
  • V oblasti úspor energie se zaměřovat na aktivity s nejvyšší spotřebou energie

 

Jaké změny by měly být reflektovány v části věnované současnému stavu a odhadům vycházejícím ze stávajících politik a opatření?

  • Měla by být reflektována bezpečnostní i socioekonomická rizika závislosti na dovozu fosilních paliv včetně plynu a měla by být zahrnuta opatření na snižování této závislosti, ne jen na diverzifikaci zdrojů dovozu fosilních paliv
  • Scénář by měl počítat s vyšší cenou povolenky a měl by zohledňovat zavedení systému emisního obchodování pro budovy a dopravu a povinnost využívat veškeré výnosy z emisních povolenek na klimatická opatření
  • Odhady budoucího vývoje by měly počítat se zrychleným rozvojem obnovitelných zdrojů v ostatních členských zemích EU

 

Je posouzení dopadů plánovaných politik a opatření dostatečné a co konkrétně by mělo být v této části revidováno, respektive doplněno?

  • Definování socioekonomických dopadů jednotlivých opatření a doplnění indikátoru národního cíle pro snížení energetické chudoby včetně zajištění dostatečné sociální podpory nejohroženějším skupinám obyvatel
  • Doplnění strategie, jak identifikovat a měřit sociální dopady transformace na zaměstnanost, a opatření na zajištění rekvalifikací a vytváření pracovních míst v zelené ekonomice
  • Vypracování plánu konkrétních investičních potřeb pro jednotlivá opatření a identifikování jejich zdrojů včetně veřejných a soukromých financí a navázání na fondy EU
  • Vypracování analýzy využití financí ze Sociálního klimatického fondu
  • Vypracování přehledu dotací pro fosilní paliva a plán na jejich ukončení s výhledem do roku 2050

Vytisknout