Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2016

Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2016: 
Evropa čelí kvůli změně klimatu růstu hladiny moří a zvyšujícím se extrémům počasí, které se projevují častějšími a intenzivnějšími vlnami veder, povodněmi, epizodami sucha a bouřemi.

Po čtyřech letech vyšla nová zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která informuje o dopadech klimatické změny na evropský region a snaží se předpovědět, jaká budoucí rizika a nebezpečí pokračující klimatická změna přinese. Obsáhlá zpráva „Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2016“ potvrzuje, že klimatická změna je způsobena aktivitou člověka a v současné době představuje jednu z největších výzev, před kterou lidstvo stojí. Negativní dopady klimatické změny však pociťujeme již v současné době a v budoucnu přinese katastrofické škody společnosti i přírodě, pokud se lidstvo těmto dopadům nepřizpůsobí a nesníží svou zranitelnost, a zároveň pokud nezmění své směřování, které klimatickou změnu nadále urychluje.

Dopady klimatické změny se projevují celosvětově a jejím projevům se nevyhne ani Evropa. V první řadě jde o nárůst průměrných teplot. Mezi lety 2006–2015 byly na evropském území průměrně naměřeny teploty o 1,5 °C vyšší než v době před průmyslovou revolucí. Od roku 1900 také ztratily ledovce polovinu svého objemu a trend ústupu ledovců se zrychluje. Nejen v souvislosti s táním ledovců lze také pozorovat růst hladiny moří, který ohrožuje pobřežní oblasti. Velké ekonomické dopady má i zvyšující se četnost extrémního počasí, ať už se jedná o nedostatek dešťových srážek a vlny veder v letním období, či naopak velké deště a bouřky, které přinášejí více srážek, než je půda schopna přijmout. Důsledkem tohoto extrémního počasí tak mohou být jak sucha, tak povodně, kterých bude v následujících letech přibývat. Evropské státy stála klimatická změna v letech 1980–2013 okolo 400 miliard eur a tyto náklady se každý rok zvyšují.

Většina dopadů klimatické změny se však v různých regionech Evropy odráží různě. Kontinentální region, do kterého je zařazena i Česká republika a který sahá od východní Francie přes Německo a Polsko až k Bulharsku a Rumunsku, je podle zprávy ohrožen do budoucna zejména nárůstem teplotních extrémů, které se mohou odrazit ve snížení množství srážek v létě (následky v podobě sucha ČR pocítila již v roce 2015), rizikem lesních požárů, či nárůstem četnosti povodní. Nejhůře klimatická změna dopadne na středomořskou oblast, která se už dnes potýká s rozsáhlými suchy, nedostatkem vody a většina z ekonomických sektorů v této oblasti bude i nadále negativně ovlivněna. Jediný region, kterému klimatická změna může přinést ekonomické výhody, je severní Evropa. S vyššími teplotami dojde k nárůstu výnosů ze zemědělství či snížení spotřeby energie na vytápění díky zvýšení teplot v dosud chladných oblastech. Celkově ale klimatické změny přinesou Evropě více negativních dopadů než přínosů.

Klimatická změna se nepodepíše na evropské společnosti pouze dopady přímo v oblasti Evropy. V rámci dnešního globalizovaného světa se nevyhneme ani přelévání dopadů klimatické změny na ostatní regiony světa. Např. v roce 2010 zasáhla Rusko vlna veder, která zničila třetinu úrody pšenice, což v důsledku vedlo o zvýšení světových cen pšenice o 60–80 %. Klimatická změna také přispívá k nárůstu migrace lidí z oblastí, které se kvůli ní stávají jen stěží obyvatelné. Od roku 2008 se kvůli klimatické změně stěhuje průměrně 22,5 milionů lidí ročně, aby dočasně vyhledali útočiště, či hledali lepší život.

Rozsah klimatické změny však lze ovlivnit a hrozivé dopady snížit, pokud světová komunita vyvine dostatečné úsilí na splnění cíle Pařížské dohody – udržet růst průměrné teploty ve světě pod 2 °C. Toho půjde dosáhnout jen výrazným snižováním emisí skleníkových plynů do ovzduší, kterých je Evropa jedním z největších producentů.

Plné znění zprávy a shrnutí klíčových závěrů ke stažení na webu EEA.