Příští týden začne 28. celosvětová konference o klimatu (COP 28) v Dubaji. Nevládní organizace volají po dohodě na rychlém a spravedlivém celosvětovém ukončení využívání fosilních paliv ve všech odvětvích nejpozději do roku 2050 v souladu s teplotním limitem 1,5 °C. Vyplývá to z otevřeného dopisu [1], který evropské nevládní organizace zaslaly ministrům a ministryním životního prostředí a klimatu v zemích EU v říjnu tohoto roku.

 

Evropa, včetně Česka, by měla jet na konferenci COP 28 s vyššími klimatickými cíli. Otevřený dopis nevládních organizací poukázal zejména na potřebu zvýšit celkový cíl EU v oblasti snižování emisí pro rok 2030, a to přinejmenším na 65 % (v porovnání s rokem 1990). Dopis požaduje i změnu termínu pro dosažení klimatické neutrality EU z roku 2050 na rok 2040. Odvolává se přitom na výzvu generálního tajemníka OSN Antonio Guterrese.

 

Česká republika má stále dluh také v oblasti klimatických financí. Premiér Fiala na loňské konferenci COP 27 v Egyptě oznámil, že Česko bude v období dalšího plnění (2024–2027) přispívat do Zeleného klimatického fondu. Napravuje tím postoj z předchozích let, kdy do fondu nepřispělo vůbec. Výzva Držme slovo [2] od Českého fóra pro rozvojovou spolupráci ale upozorňuje, že Českem přislíbená částka je nedostatečná a je třeba ji navýšit. 

 

Pavel Přibyl, ředitel FoRS – Českého fóra pro rozvojovou spolupráci uvádí: „Chceme, aby premiér oznámil alespoň zdvojnásobení příspěvku ČR do Zeleného klimatického fondu na období 2024–2027 na 8 mil. USD. Dobrou praxí seriózních donorů bývá, že se příspěvky do klimatických fondů při každé nové alokaci zdvojnásobují, což by v tomto případě signalizovalo snahu ČR kompenzovat alespoň propad z let 2020–2023. Dále je potřeba, aby ČR aktivně přispěla k tvorbě mechanismu pro kompenzaci ztrát a škod způsobených změnou klimatu v nejzranitelnějších oblastech světa, a dále aby v případě úvodního finančního plnění tohoto mechanismu přispěla částkou alespoň 2 mil. USD ročně.“

 

Konference COP 28 proběhne ve dnech 30. listopadu až 12. prosince v Dubaji ve Spojených arabských emirátech. [3] Mezi hlavní témata jednání bude patřit téma snižování emisí a odchodu od fosilních paliv, globální zhodnocení naplňování klimatických závazků (Global Stocktake), nastavení fondu pro ztráty a škody a další agendy související s financováním klimatických opatření či spravedlivá transformace.

 

Z českých nevládních organizací sdružených v Klimatické koalici se na 28. konferenci OSN o klimatu chystají zástupci a zástupkyně organizací Člověk v tísni a Greenpeace ČR. 

 

Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR, dodává: „Nacházíme se v nejteplejším roku v historii měření, kdy jsou ve světě stále častější extrémní projevy počasí a nejnovější vědecké analýzy stále ukazují, že pro ochranu klimatu stále neděláme dost. Klimatická konference COP28 proto musí být místem, kde se světoví lídři konečně dohodnou na ukončení spalování fosilních paliv a urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie tak, aby byly kompatibilní s udržením globálního oteplování pod 1,5 °C v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou. K těmto opatřením by mělo vést také první globální hodnocení naplňování klimatických závazků (Global Stocktake).”

 

Magdalena Davis, ředitelka českých klimatických programů v organizaci Člověk v tísni, k tomu říká: „Člověk v tísni dlouhodobě pomáhá v rozvojových zemích, na které významně dopadají důsledky klimatické změny. Jsou to třeba státy subsaharské Afriky nebo jihovýchodní Asie, jejichž obyvatelé v důsledku rozsáhlých such nebo přívalových povodní čelí nejen primárním dopadům ztráty obživy, ale i sekundárním dopadům v podobě ozbrojených konfliktů o přírodní zdroje nebo migračním vlnám. Tyto země však paradoxně ke klimatické změně přispívají minimálně, protože samy produkují mizivé množství emisí skleníkových plynů. Vloni byla na konferenci COP27 podepsána průlomová dohoda o fondu pro kompenzaci ztrát a škod způsobených změnou klimatu právě pro takovéto státy. Na letošním COP28 je tedy načase přejít od slov k činům. Fond by měl poskytnout finance na konkrétní projekty s hmatatelnými výsledky v zemích, které to potřebují nejvíce, a to s maximálním efektem pro ochranu místních obyvatel a jejich adaptaci na změnu klimatu. Zároveň bude potřeba, aby důsledně předcházel netransparentnímu financování, ve kterém by se peníze určené na pomoc rozpustily jako pára nad hrncem bez jakékoli přidané hodnoty.”