Společná tisková zpráva Klimatické koalice a Greenpeace ČR
13. 12. 2023 – PRAHA/DUBAJ: Po dvou týdnech dnes skončila výroční globální klimatická konference COP28, která se konala v Dubaji ve Spojených arabských emirátech. Hlavním tématem konference byl odchod od fosilních paliv tak, aby se globální oteplení udrželo v souladu s Pařížskou dohodou na hranici 1,5 °C.
Naděje je na obzoru a tato klimatická konference zahájila začátek konce éry fosilních paliv. Závěrečný text globální inventury Pařížské dohody, tzv. UAE consensus, dnes představený prezidentem COP 28 Sultanem Ahmad al-Džábirem dal jasný signál, že se světové země dohodly, že fosilní paliva musí být nahrazena čistou energií do roku 2050, aby se splnil cíl oteplení o maximálně 1,5 °C.
Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace a účastnice Klimatické konference COP28, říká: „Je to poprvé, kdy se země na klimatické konferenci shodly na řešení hlavní příčiny klimatické krize, což je signálem, že konverzace o ukončení éry fosilních paliv začala. Text ale také nechává otevřené dveře falešným řešením, jako jsou technologie na zachycování CO₂ nebo ‚přechodové paliva‘, a neobsahuje dostatečné finanční prostředky pro rychlé a spravedlivé dosažení odchodu od fosilních paliv pro všechny země. Nyní je potřeba, aby všech téměř 130 lídrů*yň, zástupců*kyň podniků a občanské společnosti, kteří se spojili, vytvořilo bezprecedentní sílu pro změnu, využilo toto odhodlání a uskutečnilo odchod od fosilních paliv ve svých zemích.“
Mezi hlavní výsledky konference patří nepopiratelně zprovoznění Fondu pro úhradu ztrát a škod způsobených změnou klimatu v nejvíce zranitelných zemích, které bylo přijato hned v prvních dnech konference. Nyní je ale nutné ho dostatečně naplnit potřebnými financemi, aby pokryl potřeby nejzranitelnějších zemí. Jak uvádí Pavel Přibyl, ředitel FoRS – Českého fóra pro rozvojovou spolupráci: „Je potřeba, aby se ČR konkrétně vyjádřila, jak se chystá přispívat do nově zřízeného Fondu pro úhradu ztrát a škod způsobených změnou klimatu v nejvíce zranitelných zemích. Pro srovnání: férový podíl ČR na prostředích na finacování ztrát a škod způsobených klimatickou krizí je odhadován na 8 mld. korun ročně, zatímco ČR na ně přispívá v objemu pouhých 200–300 mil. Kč ročně. Příspěvek, včetně toho do nového fondu, je potřeba začít výrazně navyšovat. Jednak to bude signál, že bereme potřeby nejzranitelnějších zemí opravdu vážně, ale také to posílí pozici ČR na mezinárodním poli.“
Magdalena Davis, ředitelka českých klimatických programů Člověk v tísni, k tomu doplňuje: „Oceňuji, že COP28 zaměřil pozornost na klimatické finance a vznikla řada impulzů, jak posílit závazek rozvinutých průmyslových zemí přispívat 100 miliard dolarů ročně rozvojovým státům, které trpí extrémními dopady klimatické změny, aniž by ji samy způsobily. Ale i to je jen začátek – skutečné náklady na zvládnutí klimatické změny se pohybují kolem 2,7 bilionu dolarů ročně. A pokud se státy nedohodnou na řešení příčiny klimatické změny, tedy na pevně stanoveném termínu ukončení spalování všech fosilních paliv, náklady se budou s postupujícími škodami i humanitárními krizemi dále zvyšovat. Proto je důležité i nadále vést na půdě OSN dialog, který povede k progresivním a ambiciózním závazkům všech zúčastněných.”
Tereza Fenclová Mašková, komunikační koordinátorka Klimatická koalice, dodává: „Konference COP28 získala řadu prvenství, když se s počtem kolem 75 000 účastníků a účastnic, přičemž 2500 z nich tvořili zástupci a zástupkyně fosilního průmyslu, stala dosud největší a konala se v doposud nejteplejším roce v historii měření. Volání po závazku úplně přestat používat veškerá fosilní paliva nebylo plně vyslyšeno, ale neziskové organizace oceňují, že se ve finální verzi dohody odchod od fosilních paliv nakonec objevil.“
