Odpovědný výbor Evropského parlamentu včera (14. ledna) zveřejnil návrh zprávy k nové legislativě týkající se snižování množství emisí vypouštěných osobními automobily.
Auta budou muset do roku 2020 produkovat o jednu třetinu emisí CO2 méně, než je tomu dnes. Podle stanovených cílů by měly nově vyrobené osobní automobily do roku 2020 vypouštět maximálně 95 gramů CO2 na jeden ujetý kilometr. To by bylo o 40,7 gramů CO2/km méně, než kolik produkují dnes.
V létě Evropská komise představila návrh nařízení, které má Evropě pomoci tohoto cíle dosáhnout. Nyní návrh zpracovává Evropský parlament. Za legislativu je primárně zodpovědný Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Jeho zpravodaj, německý europoslanec Thomas Ulmer (EPP) ve své zprávě navrhuje několik změn.
Podle návrhu Komise mají být například z povinnosti vyňati výrobci, kteří jsou odpovědní za méně než 500 registrací nových aut za rok. ENVI navrhuje, aby se limit posunul na 1000 vozidel za rok.
Superkredity pro zelená auta
Významným nástrojem pro snižování emisí z aut jsou tzv. superkredity, které by měly podporovat rozvoj nových technologií pro zelenější auta, které jsou jinak velmi nákladné. Superkredity znamenají, že auta produkující velmi nízké množství emisí mají při výpočtu plnění emisního cíle pro danou automobilku větší váhu než konvenční automobily.
V návrhu Komise se superkredity týkají automobilů, které vypouštějí méně emisí než 35 g CO2/km. Mají být zavedeny mezi lety 2020 a 2023, kdy bude mít jedno takové vozidlo ve výpočtu váhu 1,3 konvenčního automobilu. Každá automobilka bude moci superkredity použít pro 20.000 vozidel.
Podle zástupců automobilového průmyslu by ale měla být váha superkreditů posílena. „Pokud myslí Evropská unie vážně své avizované snahy o podporu rozvoje alternativních pohonů, měla by být v návrhu výrazně posílena váha tzv. superkreditů za vozy s nízkými nebo nulovými emisemi,“ sdělil EurActivu ředitel vnějších vztahů společnosti Škoda Auto Michal Kadera.
V návrhu ENVI je část věnovaná superkreditům přepracována. Podle Ulmera by se měly vztahovat na více aut – všechna, která produkují méně než 50 g CO2/km, a také na elektromobily s dojezdem minimálně 40 km. Letos by se měl jeden takový automobil započítávat jako 3,5 konvenčního auta. V dalších letech se multiplikátor snižuje – v letech 2014 až 2017 má činit 2,5 auta, v letech 2018 až 2020 2 auta. Mezi lety 2016 až 2020 by mohly automobilky některé superkredity ušetřit a využít je později, až do roku 2023.
A co dál?
Již dnes se také debatuje o nových emisních cílech pro období po roce 2020. Komise navrhla, aby redukční cíle do roku 2025 nebo 2030 stanovila Unie již příští rok. Brzké přijetí cíle požaduje také zpravodajka parlamentního výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), britská europoslankyně Fionna Hallová (ALDE).
„Komise navrhla rok 2014, v té době však ještě nebude dostatek informací o technologickém pokroku při snižování CO2 a také o rychlosti průniku vozů s alternativními pohony na trh,“ namítá však Kadera. Cíle by prý proto neměly být stanoveny dříve než v roce 2017.
Rok 2017 Komisi navrhuje také zpravodaj Ulmer. Není možné předvídat, které alternativní pohony spotřebitelé přijmou, a proto nemá smysl přicházet tak brzy s návrhem pro léta po roce 2020, píše v návrhu zprávy.
Konkurenceschopnější nebo ne?
O redukci emisí u aut se však v EU v dalších letech rozhodně mluvit bude. Nejen kvůli boji s globálním oteplováním a snižování závislosti na fosilních palivech. Komise stanovené cíle považuje také za dobrý impuls pro evropskou ekonomiku, protože pomáhají nastartovat inovace a vytvářet nová pracovní místa.
Podle evropské komisařky pro oblast klimatu Connie Hedegaardové může snižování emisí automobilkám dokonce prospět. Díky vyšší účinnosti se jim prý bude lépe dařit v globální konkurenci. Evropské automobilky totiž podle jejích slov mají obrovský inovační potenciál.
Automobilky však připomínají, že náklady jsou pro ně vysoké. Dosažení cíle prý přinese náklady v řádu stovek milionů eur na vývojových nákladech, které se projeví v konečné ceně vozů pro zákazníky.
„Dlouhodobý cíl 95g CO2/km považujeme za velmi ambiciózní, jsme však odhodláni jej naplnit,“ řekl EurActivu Kadera. Náročné cíle však prý nerovnoměrně zatěžují konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu oproti zahraniční konkurenci, která má na domácích trzích cíle nesrovnatelně nižší.
„EU by měla při stanovování náročných cílů přihlížet k celkové situaci automobilového průmyslu v EU, kdy dnes mnozí výrobci automobilů musí přistupovat k omezování výroby, což má negativní dopady na zaměstnanost a celkovou hospodářskou situaci EU,“ dodal.
