Komentář Klimatické koalice: Česko se v roce 2030 stane zemí s druhou nejšpinavější elektřinou v EU. Nic mu přitom nebrání, aby se připojilo k současnému trendu v evropské energetice, kterým je rychlý odklon od uhlí a rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Komentář Klimatické koalice: Česko se v roce 2030 stane zemí s druhou nejšpinavější elektřinou v EU. Nic mu přitom nebrání, aby se připojilo k současnému trendu v evropské energetice, kterým je rychlý odklon od uhlí a rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Nezávislý klimaticko-energetický think-thank Ember v pondělí 9. 11. 2020 zveřejnil studii, podle které bude česká elektrická síť v roce 2030 druhá nejšpinavější v Evropě. Vyplývá to z analýzy českého národního klimatického a energetického plánu, který ukazuje, že Česko má v navyšování podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů nejnižší ambice z celé EU a zároveň počítá s významným podílem elektřiny vyrobené z uhlí i po roce 2030. Česko by se tak zařadilo ke skupině sedmi zemí, které budou v roce 2030 kvůli svému spoléhání na uhlí a fosilní plyn produkovat 80 % emisí celého energetického sektoru EU. Tak nezodpovědným přístupem by Česko poškodilo zejména samo sebe a zablokovalo transformaci své energetiky a průmyslu, zároveň by však také ohrozilo dosažení klimatických cílů Evropské unie pro rok 2030.

Analýza think-tanku přitom naznačuje, že celkový trend Evropské unie je zcela jiný a není žádný důvod, proč by se k němu Česko nemohlo připojit. Podle studie se podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny v příštím desetiletí zdvojnásobí a v roce 2030 uspokojí 60 % poptávky elektřiny v EU. Zejména díky státům jako je Dánsko, Nizozemsko a Španělsko se podíl elektřiny vyrobené v EU z větrné a solární energie zvýší na 40 %. Česko naopak - pokud se nic nezmění - bude v roce 2030 patřit k trojici zemí, v nichž bude více než třetinu elektrického mixu tvořit uhlí - nejšpinavější zdroj emisí skleníkových plynů. Tyto tři země - kromě Česka také Polsko a Německo - by proto byly zodpovědné za cca 90 % elektřiny, která se v roce 2030 v Evropské unii vyrobí z uhlí.

Že jsou české energetické plány zoufale zastaralé, ukazuje nejen tato analýza, ale také aktuální ekonomické výhledy energetiky. Naplánovat rychlý útlum uhlí a naopak rozvoj obnovitelných zdrojů je ekonomicky racionální a politicky odpovědná cesta. Uhelná komise by z těchto důvodů měla podle mého názoru zvolit rok 2033 jako konec spalování uhlí v ČR, jde o nejzazší kompromis,” říká Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA a člen Uhelné komise.

“Ze studie vyplývá, že Česká republika plánuje během příštích deseti let postavit méně obnovitelných zdrojů energie, než co postavila v deseti letech předchozích. Přitom na modernizaci naší energetiky můžeme využít miliardové podpory z fondů EU. Stačí nesypat peníze do zbytečných megalomanských staveb a namísto toho podpořit např. komunitní energetiku,” říká Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku.

Michaela Pixová z Klimatické koalice na závěr dodává: „Když Andrej Babiš letos v říjnu na jednání Rady souhlasil s navýšením klimatického cíle EU pro rok 2030 na nejméně 55 %, pravděpodobně za změnou jeho postoje stál kalkul, že cíl je společný a Česko se jako černý pasažér při jeho dosahování sveze na vyšších klimatických ambicích zemí, jako jsou severské státy, Španělsko, nebo Rakousko. Analýza think-thanku Ember však jasně ukazuje, že Česko se se svým nezodpovědným přístupem ke klimatu a bezpečnosti obyvatel neschová. Pokud se EU do roku 2030 nepodaří emise snížit alespoň o 55 % oproti roku 1990, budeme přesně vědět, kdo má na zmaření této ambice největší podíl.”

Jan Freidinger z Greenpeace doplňuje „Česko nejenže totálně zaspalo v rozvoji čistých obnovitelných technologií, ale zároveň svou energetickou budoucnost příliš spojue i s využitím dalšího fosilního zdroje - plynu. Ten by měl být přechodným palivem na omezenou dobu pouze v teplárenství a to v těch nejúčinnějších kogeneračních jednotkách. V žádném případě by ale plyn a ani další fosilní paliva neměly být na seznamu projektů, které dostanou podporu v rámci tzv. Fondu obnovy, tedy více než 180 miliard korun, které do Česka přitečou z EU v rámci obnovy po koronavirové krizi.“

 

Kontakty pro média:

Michaela Pixová, Klimatická koalice: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 777 145 003

Jiří Koželouh, Hnutí DUHA, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 723 559 495

Kateřina Davidová, Centrum pro dopravu a energetiku: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. +420 734 670 514

Jan Freidinger, Greenpeace: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 734 620 843

 

 


Vytisknout