Svět nedělá dost a rychle míří ke klimatickému rozvratu, Climate Ambition Summit 2023 [1] chce proto přinést rychlejší klimatickou akci. Za Česko se zvažuje účast prezidenta Petra Pavla. Nevládní organizace po celém světě ale varují, že místo prohlášení a závazků potřebujeme rychlejší a spravedlivý odchod od fosilních paliv. [2]

Summit klimatických ambicí svolal na 20. září 2023 do sídla Spojených národů v New Yorku generální tajemník OSN António Guterres. Lídry států a vlád, firem, měst a regionů, občanské společnosti i finančního sektoru vyzývá k urychlení klimatických opatření a k představení nových, dostatečně ambiciózních a důvěryhodných závazků k ochraně klimatu. Jak ukazuje i poslední hodnotící zpráva IPCC (AR6), [3] udržení nárůstu globální teploty pod hranicí 1,5 stupně vyžaduje obrovský a bezodkladný skok v klimatických opatřeních ve všech oborech a na všech úrovních.

V Praze včera odpoledne upozornil na blížící se Summit klimatických ambicí diskusní seminář Klimatické koalice, Informačního centra OSN v Praze a Centra pro otázky životního prostředí UK s názvem “Klimatické závazky: ambice, důvěryhodnost a naplňování”. Téma i s ohledem na český kontext zreflektovali europoslankyně Radka Maxová, ředitel odboru energetiky a klimatu na Ministerstvu životního prostředí Pavel Zámyslický, analytička Asociace pro mezinárodní otázky Romana Jungwirth Březovská a vedoucí klimatické kampaně  Greenpeace ČR Miriam Macurová. 

“Poslední zprávy vědců z IPCC ukazují, že potřebujeme skokově urychlit klimatická opatření, a to okamžitě. Právě to je i cílem nadcházejícího summitu. Vyšší ambice by slušely i Česku, a to jak v oblasti snižování emisí, tak v oblasti mezinárodní spolupráce a klimatických financí. Obávám se ale, že žádný adekvátně ambiciózní nový závazek od Česka na summitu neuslyšíme,” říká Jitka Martínková, koordinátorka komunikace v Klimatické koalici.

Nevládní organizace a občanská společnost se v souvislosti se Summitem chystají v těchto dnech upozornit na potřebu rychlejšího a spravedlivého odchodu od fosilních paliv. Ve dnech 15 . - 17. září 2023 proběhne v rámci kampaně Global Fight to End Fossil Fuels [4] více než 500 protestních akcí v 54 zemích světa. V Česku se dnes, 15. září, zapojí s protestním happeningem Žít, či těžit? organizace Fridays For Future ČR. Upozorní na aktuální problém s prodloužením těžby uhlí na dole Bílina, který má nepravomocné povolení k těžbě až do roku 2035. Toto rozhodnutí je v přímém rozporu se závazkem současné vlády ukončit využívání uhlí v Česku do roku 2033.

„Je to již poněkolikáté, co na den globální stávky za klima nejdeme do školy, abychom upozornili na závažnost klimatické krize a nutnost jejího řešení. Vadí nám, že stále musíme, na úkor našeho vzdělání, opakovanými akcemi upozorňovat jak ministerstva životního prostředí a průmyslu a obchodu, tak samotného premiéra, na to, že klimatická krize by měla být naší prioritou. Dnes znovu happeningem upozorňujeme na nepravomocné prodloužení těžby na lomu Bílina, jak už jsme činili dubnovou stávkou za klima nebo červnovou sérií akcí s názvem Uhelná štafeta. Ministr Hladík a jeho ministerstvo nyní stojí před volbou, zda budeme mít důstojnou budoucnost bez uhlí, či nikoli. Rozhodne, zda budeme dál žít, či těžit. Právě na jeho stole bude v příštích týdnech ležet rozhodnutí o stanovisku EIA k těžbě na lomu Bílina. Nedává nám smysl, že místo přechodu na obnovitelné zdroje energie stále hledáme skulinky, jak uhlí těžit co nejdéle. Požadujeme zpochybnění stanoviska EIA ze strany ministra Hladíka a jasný datum konce těžby a spalování uhlí v ČR,“ uvedla mluvčí FFF Magdaléna Středová na dnešním happeningu.

Nevládní organizace dlouhodobě kritizují jako nedostatečné i celkové klimatické ambice Česka i Evropské unie, a to zejména co se týče cílů pro rok 2030. [5] Kromě vlastního snižování emisí má Česko dlouhodobě dluh i mezinárodně v oblasti klimatických financí. Svůj férový podíl nenaplňuje ani ze 4 %. Například do Pařížskou klimatickou dohodou ustaveného Zeleného klimatického fondu pro rozvojové země, které nesou 80 % dopadů klimatických změn, několik posledních let nepřispívalo Česko vůbec. I aktuálně přislíbená částka 4 miliony dolarů pro období 2024 - 2027 je hodnocena jako zcela nedostatečná. Na to upozorňuje i výzva Držme slovo [6], pod kterou v těchto měsících sbírá podpisy občanů iniciativa Českého fóra pro rozvojovou spolupráci. 

Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně v Greenpeace ČR, dodává: “Organizace a hnutí po celém světě spojuje odhodlání prosazovat klimatickou spravedlnost, a proto budou v rámci největší globální klimatické mobilizace od času pandemie požadovat od světových lídrů, aby přestali podporovat využívání fosilních paliv a iniciovali rychlý a spravedlivý přechod na obnovitelné zdroje energie. Klimatická spravedlnost znamená také vyvodit právní a finanční zodpovědnost vůči zemím a korporátním znečišťovatelům ve velkem spalující fosilní paliva za škody způsobené klimatickou změnou a ukončit vliv fosilních korporací na rozhodování o pravidlech v oblasti ochrany klimatu.” 

 

Tiskové avízo Klimatické koalice z 15. září, 2023.


Poznámky pro editory a editorky 

[1] Více zde: https://sdg.iisd.org/events/climate-ambition-summit-2023/

[2] Více zde: https://fightfossilfuels.net

[3] Více zde: https://www.ipcc.ch/assessment-report/ar6/

[4] Více zde: https://fightfossilfuels.net

[5] Stanovisko Klimatické koalice požaduje pro Českou republiku jako cíl pro rok 2030 snížení emisí skleníkových plynů přinejmenším o 65 % (nikoli o 55 %, což je aktuální cíl platný a úrovni celé EU.)

https://klimatickakoalice.cz/pro-media/stanoviska/pozice-klimaticke-koalice-k-emisnim-cilum-pro-cr-do-roku-2030-a-ke-klimaticke-neutralite

Obdobné stanovisko pro cíle na úrovni EU přijala i mezinárodní koalice nevládních organizací z Evropy Climate Action Network Europe. I ta požaduje navýšení celounijního cíle pro rok 2030 z 55 % na 65 % (oproti roku 1990).

https://caneurope.org/can-europe-calls-for-an-increase-of-the-eu-s-2030-climate-target-to-at-least-65/

[6] Více zde: https://www.drzmeslovo.cz