Tisková zpráva analytického ústavu STEM, 13. ledna 2026
Většina české veřejnosti je přesvědčena, že klimatická změna může zvyšovat zdravotní rizika, například kvůli častějším vlnám veder, zhoršujícímu se ovzduší či výskytu alergií. Významná část lidí už také zaznamenala dopady i na svoje vlastní zdraví. Zdravotní rozměr klimatické změny pak akcentují častěji ženy než muži. Průzkum vznikl ve spolupráci s Klimatickou koalicí.
Panuje názor, že klimatická změna může mít vliv na zdraví
Průzkum ukazuje, že až dvě třetiny (65 %) veřejnosti se domnívají, že klimatická změna může mít dopad na lidské zdraví. Panuje v tom shoda napříč veřejností, s přihlédnutím k tomu, že častěji si to myslí ženy (71 % „určitě + spíše ano“ oproti 59 % v případě mužů).
Vliv změny klimatu na své zdraví pocítila asi třetina veřejnosti
Zároveň ale pouze třetina (34 %) lidí uvedla, že si myslí, že klimatická změna má vliv na jejich vlastní zdraví. Taková zkušenost je potom ve svojí míře srovnatelná napříč celou populací i skrze sociodemografii. Vidíme tedy rozdíl mezi přesvědčením o potenciálu ohrožení a podílem těch, kteří se ohroženými sami cítí.
„Mnoho faktorů ovlivňujících naše zdraví si neuvědomujeme, dokud nejsou opravdu intenzivní. Například víme, že i mírné znečištění vzduchu zvyšuje riziko infarktu, ale u konkrétního pacienta na to nemyslíme. Stejné je to s dopady klimatické změny – vyššími teplotami, extrémnějším počasím nebo větší produkcí pylu kvůli vyšším koncentracím CO2. Obecně víme, že změna klimatu zdraví škodí, ale pokud její dopady nevnímáme jako silné, nepřipouštíme si možné riziko," vysvětluje praktická lékařka a spoluautorka kurzu Klimatická změna v ordinaci Marie Bourne.
Neřešení změny klimatu v Česku může zvyšovat zdravotní rizika
Kolem 58 % populace souhlasí s tvrzením, že pasivita u řešení klimatické změny zvyšuje zdravotní rizika i v Česku. Takovými se rozumí vlny veder, nižší kvalita pitné vody nebo znečištění ovzduší. V tomto případě tento názor zastávají výrazně častěji ženy, u této skupiny souhlasí 66 % (oproti 42 % mužů).
„Ukazuje se tak, že ženy vnímají zdravotní rizika v případě klimatické změny více intenzivně a přisuzují jim větší pravděpodobnost i váhu. A to navzdory tomu, že zároveň neuvádějí větší zkušenost přímo u sebe. Další významný propad je potom až napříč generacemi, kdy s rostoucím věkem přesvědčení klesá,“ komentuje výsledky analytik STEM Martin Philipp.
Snižovat emise kvůli ochraně zdraví se zdá jako srozumitelný argument
V rámci průzkumu byla polovině respondentů položena otázka, zda souhlasí se snižováním emisí kvůli zpomalení klimatické změny, druhé polovině byl předložen argument, že je to důležité kvůli ochraně zdraví. Na grafu níže je vidět, že argument „zdravím“ obdržel větší podíl souhlasu (66 %) než argument, že je to důležité kvůli zastavení klimatické změny (58 %).
Tvrzení byla dotázána nezávisle, polovina respondentů odpovídala na tvrzení A, druhá na tvrzení B
„Zdraví je vysoce osobní téma a možnost jeho ohrožení vnímáme velice úkorně. Změna klimatu není jen o tání vzdálených ledovců, ale ohrožuje zdraví lidí i u nás. Problémy představují vlny horka, delší a intenzivnější pylová sezóna spojená s alergiemi nebo posun tzv. tropických infekcí i do našeho pásma. Opatření proti klimatické změně přitom přinášejí i zdravotní benefity – čistší vzduch, více zeleně ve městech nebo větší pohybovou aktivitu, což snižuje riziko infarktu, demence, plicních onemocnění i problémů s učením a soustředěním u dětí, “ doplňuje Bourne.
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. – 17. října 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1023 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).
Plná zpráva k nahlédnutí zde.
