Jedny z historicky prvních doložených příkladů systematického zpochybňování vědeckých závěrů jsou spojeny právě se začátkem mezinárodního vyjednávání o omezování fosilních paliv v raných 90. letech minulého století. Tehdy široké uskupení subjektů – od automobilového a ocelářského průmyslu až po těžaře fosilních paliv –, které začaly vnímat ohrožení svého podnikání, založilo organizaci Global Climate Coalition, jež tomu měla zabránit. Global Climate Coalition začala do veřejného prostoru systematicky vnášet důraz na nejistoty klimatické vědy a šířit představu, že opuštění fosilních paliv by vedlo k ekonomické katastrofě.

Kdo a proč šíří klamy o klimatu

Postupně se přidávaly další organizace, často výrazně ideologicky vyhraněné (převážně volnotržně fundamentalistické), jako například Cato Institute, Heritage Foundation či Heartland Institute. Tyto subjekty stály proti ochraně klimatu z ideologických důvodů – znamenalo to pro ně neúnosné posilování veřejné moci. Postupně se také prokázalo, že některé z těchto aktivit byly podporovány fosilními korporacemi. Zajímavé je, že mnohé z těchto subjektů byly již dříve spojeny se zpochybňováním vědeckých poznatků v jiných oblastech regulujících činnost ziskových průmyslových odvětví, především tabákového průmyslu, ale také například v otázce ozonové díry, olovnatého benzinu či kyselých dešťů.

Dezinformace (definované jako záměrně šířené nepravdy) zde hrály zásadní roli. Aktéři spojení s průmyslovými odvětvími poškozujícími životní prostředí nebo zdraví obyvatel totiž zjistili, že své zájmy nejsou schopni dlouhodobě prosazovat prostřednictvím pravdivých informací. Zároveň však často prosazovali jakákoli tvrzení, která se jim v danou chvíli hodila, aniž by bylo patrné úsilí o jejich ověřování.

Ačkoli pionýrskou roli v popírání klimatické vědy sehrál fosilní průmysl v USA, šíření klamů se poměrně rychle stalo globálním fenoménem. V USA fosilní lobby zjistila, že podobným způsobem lze účinně blokovat klimatickou politiku (zákony omezující spalování fosilních paliv byly připravovány již v 80. letech), včetně zabránění ratifikace Kjótského protokolu – mezinárodní smlouvy o omezení emisí z roku 1997.

Vlastní vědecká oddělení fosilních korporací přitom měla velmi dobrý přehled o tom, že na antropogenních příčinách klimatické změny existuje široká shoda. Nedávno provedená kvantitativní analýza klimatického modelování společnosti ExxonMobil ukázala, že všechny studie, které interně společnost zpracovávala, ukazovaly výrazné oteplení jako důsledek spalování fosilních paliv. V řadě ohledů měly fosilní korporace přesnější informace než veřejnost a jejich, v některých případech až 50 let staré predikce, se ukázaly jako přesné. Směrem k veřejnosti přitom tyto závěry systematicky a dlouhodobě ExxonMobil zpochybňoval.

Popisek obrázku: Souhrn všech projekcí globálního oteplování (nominální scénáře) uváděných vědci společnosti ExxonMobil v interních dokumentech a recenzovaných publikacích (šedé linie), překrytý s historicky pozorovanou změnou teploty (červeně). Zdroj: Science.

Souhrn všech projekcí globálního oteplování (nominální scénáře) uváděných vědci společnosti ExxonMobil v interních dokumentech a recenzovaných publikacích (šedé linie), překrytý s historicky pozorovanou změnou teploty (červeně).

Po roce 2000 se vlna sofistikovaných klamů postupně dostává i do Evropy a České republiky. V českém prostředí se výraznou postavou zpochybňování klimatické vědy stal Václav Klaus, který spolu se svou organizací Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP), později transformovanou do Institutu Václava Klause, přebíral a překládal argumenty subjektů navázaných na fosilní lobby v USA. Do České republiky byl na jeho popud například zván Fred Singer, dlouhodobě známý zpochybňováním vědeckých závěrů od škodlivosti tabákového kouře přes vliv freonů na ozonovou vrstvu až po problematiku kyselých dešťů.

Klausovy argumenty jsou tedy zpočátku spojené především s dezinformační prací fosilní lobby v USA. Ta vytvořila argumentační předpolí, na které po roce 2014 navázaly subjekty spojené s rostoucí popularitou konspirační scény. Ukazuje se, že nárůst vlivu konspirací je spojený se strategickým využíváním konspiračních teorií jako nástroje politické mobilizace a oslabování oponentů je dlouhodobou součástí politiky Ruska po nástupu putinovského režimu a jeho snahy obnovit geopolitický vliv země.

Informační operace a šíření konspiračních teorií se ukázaly jako ideální prostředek posilování vlivu Ruska. Ruská federace se totiž po ekonomickém kolapsu 90. let nacházela v oslabené pozici – její ekonomická ani vojenská síla neodpovídala geopolitickým ambicím jejího vedení. Rozvoj internetu a sociálních sítí však umožnil efektivní využívání pokročilých metod informačního působení, včetně podpory konspiračních sítí, mediálních projektů či tzv. trollích farem napříč světem.

Souhrnná zpráva Beyond Operation Doppelgänger, vydaná Lundskou univerzitouv roce 2025, prošla více než 3000 dokumentů, které unikly z prostředí ruských trollích farem, a poukazuje na to, že jde o dlouhodobě budovaný a sofistikovaný rámec, jehož cílem je identifikovat citlivá místa společnosti a vytvářet konflikty a zmatek s cílem oslabit společenskou a politickou soudržnost protivníka (v evropském kontextu především Evropské unie). Ačkoli dominantními tématy bývají migrace či práva menšin, tedy oblasti silně emočně nabité, významným terčem se stává také klimatická politika a Evropská zelená dohoda.

Rusko je přitom výrazně závislé na příjmech z fosilních paliv a na rozdíl od některých jiných fosilních ekonomik systematicky neusiluje o hlubší diverzifikaci. Výsledkem je křehká, vysoce závislá ekonomická struktura, která je zároveň využívána k prosazování geopolitických ambicí. V tomto kontextu se přechod k nízkouhlíkové ekonomice stává zásadní výzvou – nejen ekonomickou, ale i geopolitickou.

Další literatura: