A co s tím vším dělat? Globální klimatická změna představuje především politický problém, takže to nejúčinnější, co můžeme dělat, je aktivně vstupovat do politického procesu. Řešení je buď společné, nebo není žádné. Zároveň je potřeba, aby zahrnovalo dvě složky, které se často označují jako mitigace a adaptace.

Mitigace označuje snižování emisí skleníkových plynů, aby nedošlo k nekontrolovatelnému vývoji a my byli schopni situaci řešit s přijatelnými náklady.

Adaptace potom znamená přizpůsobování se změnám, které už probíhají a kterým se již nevyhneme. Třeba proto, že klimatický systém má svou setrvačnost a dnešními aktivitami ovlivňujeme především svět za 30 let a déle.

Při přijetí Pařížské dohody v roce 2015 se většina světa dohodla, že se pokusí udržet nárůst teploty na 1,5 °C a nepřekročit 2 °C. To ovšem vyžaduje velmi radikální změny v ekonomice, která je stále závislá především na spalování fosilních paliv. Fosilní ekonomiku tak potřebujeme zhruba do 30 let úplně opustit, pokud chceme mít šanci udržet oteplení do 2 °C. Bohužel se to stále neděje, a tak v současnosti vidíme značně zneklidňující vize budoucnosti.

Popisek obrázku: Scénáře odchodu od fosilních paliv pro udržení 50% šance na oteplení o 1,5 °C. Je zřejmé, že šanci jsme poměrně nedávno propásli. Zdroj: CICERO Center for International Climate Research

Scénáře odchodu od fosilních paliv pro udržení 50% šance na oteplení o 1,5 °C. Je zřejmé, že šanci jsme poměrně nedávno propásli.

Dobrou zprávou je, že mohutný pokrok v níkozuhlíkových technologiích – solární či větrné energii, bateriových úložištích, geotermální energii nebo elektromobilitě umožnuje transformaci, při níž nemusíme opustit komfort moderní společnosti. Vyžaduje to ale značné investice. Bohužel těmto investicím vytrvale brání fosilní lobby – tedy ropné, plynárenské a uhelné společnosti – a petrostáty, jejichž ekonomiky jsou závislé na vývozu fosilních paliv, a které proto aktivně blokují klimatická opatření na mezinárodní úrovni. (Odkaz na stránku o mýtech).

Mitigace je přitom nutná, protože – jak jsme si ukázali výše – adaptace na rozsah změn, který by nastal ve světě, jenž neopustí fosilní paliva, by byla devastující.