Jak je možné, že se stále na vrcholné politické úrovni zpochybňuje závažnost či dokonce samotná existence globálního oteplování? Jak to, že nejen na ministerstvech, ale i ve vedení států působí lidé, kteří zpochybňují vliv člověka na změnu klimatu? Jak je to možné, když víme, že existuje dlouhodobý konsenzus vědců a vědkyň? Pojďme se ponořit do fascinující historie systematického klamání v debatě o klimatu.
Odpověď je jednoduchá i složitá zároveň: odborná shodou na antropogenních příčinách probíhající klimatické změny skutečně dlouhodobě existuje a za poslední dekády se stala daleko silnější, než byla kdy dříve. Se shodou ve veřejné debatě je to však horší. Existují velké skupiny lidí, kteří jsou přesvědčeni, že klimatická změna buď není závažný problém, nebo je dokonce uměle vytvořený a slouží jako zástěrka pro politickou manipulaci. Málokde na světě sice tyto skupiny tvoří většinu, často jsou ale vysoce angažované a asertivní. Silný pocit nespravedlnosti a iracionality, kterou si spojují s klimatickou politikou, je potom pohání v politické debatě. Jejich vstup do veřejné diskuze také bývá často podporován mocnými zájmovými skupinami spojenými se sektorem fosilních paliv.
V české společnosti tvoří skupina popírající závažnost či dokonce existenci klimatické změny výraznou menšinu. Přesto je schopna prosazovat se výrazně nad rámec svého volebního zastoupení. Zároveň je třeba říci, že v porovnání s jinými státy EU u nás klimaskeptická pozice zaujímá výrazně silnější postavení.
Jak jsme se do této situace dostali? Svou roli v tom hraje i několik desetiletí systematického klamání veřejnosti ze strany fosilní lobby. Podívejme se na tyto aktivity blíže.
